Druhý ročník soutěže Věda je krásná zná vítěze ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Přes 305 prací zaslali studenti do soutěže o nejlepší artefakty související s vědeckou a p studentů a zaměstnanců Přírodovědecké fakulty UK. Letošním absolutním vítězem se stal Jan 1. ročníku oboru biologie, který vytvářel snímky prostřednictvím fluorescenčního mikroskop „Když jsme tuto soutěž vloni zakládali, tak jsme si říkali, co by mohlo být společným téma na fakultě, a pojem estetika je myslím jedním z nich,“ řekl při vyhlašování výsledků prodě výzkum doc. RNDr. Jan Černý, Ph.D., a doplnil: „Mám radost, že letošní ročník soutěže se m a zapojilo se do něj mnohem více účastníků. Doufejme, že tuto tradici udržíme i v dalších Slavnostní vyhlášení vítězů druhého ročníku soutěže Věda je krásná spojené s vernisáží vyb proběhlo 5. listopadu v rámci vědecké konference Přírodovědecké fakulty UK. Soutěžící mohl posílat do šesti kategorií: vědecká mikrofotografie, vědecká fotografie, fakulta je krásná letech!, vizualizace molekulárních a jiných mikrostruktur, vědecká ilustrace a video. Nejv byla v kategoriích vědecké fotografie, do níž bylo zasláno 119 prací, a vědecké mikrofotog pracemi. Bohužel kategorie "Fakulta je krásná i po 90 letech" nebyla nakonec hodnocena, pr sešly jen 4 příspěvky. Vítězem kategorie vědecká mikrofotografie a současně absolutním vítězem se stal Jan Martín ročníku oboru biologie. Co jste na svých snímcích zachycoval? Fotil jsem různé rostlinné řezy, přičemž jsem využíval jejich autofluorescenci pod fluorescenčním mikroskopem v praktiku 108. Jednalo se například o řez řapíku kapradiny zvané jelení jazyk, řez stonkem chvojníku či stéblem zástupce čeledi Poaceae. Jak vítězné fotky vznikaly? Mě fluorescenční mikroskopie fascinuje, protože je velmi efektní. Poprvé jsem se s ní setkal při univerzitním biologickém soustředění, kdy nám docent Černý ukázal taje fluorescenční mikroskopie. Několik nás to nadchlo natolik, že jsme se rozhodli mikroskopovat v noci a trávit tím svůj volný čas. Když z toho vznikly takhle pěkné fotky, rozhodl jsem se je přihlásit do soutěže. Máte s využíváním této techniky ještě nějaké další plány? Předpokládám, že mikroskopickým technikám se budu dál věnovat, možná i fluorescenčním, ale dalším oboru mé práce. 1. místo v kategorii vědecká mikrofotografie Jan Martínek - Ohnivé oko efedrinu Řez stonkem chvojníku (Ephedra sp.), pocházejícího z botanické zahrady PřF UK. Fotografie z fluorescenčního mikroskopu. Preparát nebyl nijak barven, vše co vidíte, je přirozená aut rostlinného těla. Žlutě zbarvený je střední válec. Uprostřed jsou velké buňky dřeně, blíže Okolo středního válce je primární kůra, která je červená, jelikož chlorofyl má červenou au Chvojník je přirozený zdroj efedrinu, většina jeho produkce je však dnes zajišťována synte 1. místo v kategorii vědecká fotografie Martin Černý - Přistání... Sekvence snímků pořízená fotoaparátem Canon 7D, objektiv 300/4 L IS, čas 1/2000, f 7,1, is Složeno ručně v Adobe Photoshop CS5, původní velikost cca 12400 px. Přistávací manévr samičky vážky jarní (Sympetrum fonscolombii). Fotografie, složená z 5 sn cca 0,4–0,5sekundový okamžik dosedání lovící vážky na oblíbenou větvičku. Za povšimnutí st „vysunutí podvozku“ (postupné natažení nohou) a „brzdných klapek“ (aerodynamika křídel). 1. místo v kategorii vizualizace molekulárních a jiných mikrostruktur Michal Kolář - Solvatace 5-bromouracilu Molekulová simulace v programu Gromacs 4.5, vizualizace v programu VMD 1.8.7. A: Molekuly vody obklopují 5-bromouracil. V kapalné vodě s hustotou 1 g/cm3 je mezi moleku dost míst, že? B: Při detailním pohledu zjistíme, že molekuly vody jsou v neustálém pohybu, ohýbají se, o z místa na místo a přitom narážejí jedna do druhé. Pomocí počítačové simulace jsme schopni takový pohyb vypadá. Šedě jsou vyznačena místa, která molekuly navštíví během jedné miliar C: Zobrazíme-li všechna tato místo do jednoho obrázku, zde už je hustota vody zcela nereal představu o kavitě, kterou ve vodě bromouracil vytváří. Tyto informace mohou být užitečné nových léků. 1. místo v kategorii vědecká ilustrace Kateřina Jůzová - Rozenia platicephala Fotografie pořízeny pomocí skenovacího elektronového mikroskopu JEOL 6380 LV. Tyto fotogra sloužily jako předloha pro kresbu perem, kombinovaná technika. Další vítězné práce [ URL "http://www.natur.cuni.cz/faculty/vedajekrasna/rocnik-2010/rocni (Lucie Kettnerová) V