Přehlížíme procesy, které vedou ke štěpení společnosti ****************************************************************************************** * Přehlížíme procesy, které vedou ke štěpení společnosti ****************************************************************************************** Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta a Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky vydaly publikaci Rezidenční segregace [ URL "http://web.natur.cuni.cz/~sykora/pd Sykora_ed_2010_Rezidencni_segregace.pdf"] . O publikaci, která představuje klíčové otázky segregací zástupcům veřejné správy, nevládním neziskovým organizacím, představitelům výzku i široké veřejnosti jsme hovořili s doc. RNDr. Luďkem Sýkorou [ URL "http://web.natur.cuni index.php?option=com_content&view=article&id=46&Itemid=27"] , Ph.D. Publikace Rezidenční segregace vznikla ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj. Na Problematika rezidenční segregace se dostala do popředí zájmu v době, kdy se Česká republi širším evropském kontextu, se začaly promítat i do našich veřejných debat. Ministerstvo pr a důsledků. Segregace existuje tam, kde jsou některé sociální skupiny koncentrovány v urči jde o segregaci sociálně slabých nebo separaci movitějších obyvatel. Segregace je znakem rozštěpení společ tábory okupující svá teritoria. Představuje celospolečenský problém. Pro účinnou prevenci nejdříve pochopit podstatu procesu, jeho příčiny a důsledky. Kromě obecné diskuse procesu v knize nabídli i řadu případových studií lokalit segregace. Jedna z věcí, na kterou jsme publikaci upozornit, je skutečnost, že segregace, která byla dříve spojována s Romy a posl týká i majoritní společnosti, ať již jde o sociálně slabších obyvatele některých severočes nebo movitějších obyvatel žijících v bytových komplexech obehnaných plotem pod dozorem hlí Od kdy dochází k intenzivnější rezidenční segregaci a jak se projevuje? Segregace se v České republice začala projevovat v souvislosti s uvolněním trhu s nemovito narůstajícími příjmovými rozdíly, tj. od druhé poloviny 90. let minulého století. Významně i růst imigrace cizinců v posledním desetiletí. V roce 1989 byla většina sídlišť svým soci složením nadprůměrná. Jejich sociální status se ale mění a v průměru klesá. Sídliště se ta diferencují. Ta s dobrou polohou a dopravní dostupností se dostavují, přestavují a opravuj naopak upadají. Vedle sídlišť ale chátrají i některé lokality ve starší zástavbě vnitřních se koncentrují sociálně slabší obyvatelé. Koncentrace a izolace sociálních skupin v prosto nerovné šance segregovaných osob a jejich uplatnění ve společnosti. Segregace tak dlouhodo utváří charakter místních společenství, v nichž vyrůstají nové generace obyvatel. V prostř vyrůstají děti, které zde poznávají život odlišný od běžného ve většinové společnosti. Sit a prostorové uzavřenosti vede k reprodukci sociálních a kulturní návyků, které se později Pokud se u nás nebudeme včas věnovat sociální soudržnosti a integraci lidí, kteří z ní vyp zde vyrostou generace, které se budou velmi lišit způsobem svého života. Vytvoří se sociál paralelní světy. K čemu segregace povede? Pokud se segregaci nezačneme více věnovat na národní a komunální úrovni, tak budou nadále rozrůstat se lokality sociálně vyloučených a na druhou stranu tzv. gated communities. Mezi ztenčovat počet sociálně smíšených čtvrtí. Zdá se mi, že přehlížíme některé jevy a procesy vytváření bariér a štěpení společnosti, jako je například privatizace ulic. V knize uvádím části Brno-Ivanovice, kde se pomalu nemůžete projít, neboť neustále narážíte na závory a p ohrazené celé ulice. Pokud se podíváte po Praze, najdete takových ulic rovněž nemalé množs nenápadné. V mapě je ulice často uvedená jako veřejná, ale ve skutečnosti vás uvítá cedulí nebo rovnou závorou. Jednu z kapitol jsme věnovali růstu tzv. gated communities (uzavřenýc bytových komplexů) v nichž v posledních letech vzniká téměř dvacet procent nově postavenýc Určitá skupina lidí se tak zcela zjevně separuje od zbytku společnosti a tím současně vyme pro ostatní obyvatele. Veřejně nediskutujeme o tom co je veřejný a co soukromý prostor a j role, protože se takové diskuse bojíme. Mezitím si ale lidé rozebírají prostor našich měst rezidenčních ulic a okrsků. Jak hodnotíte vývoj v Praze? Praha jako hlavní město více než dvacet let spoléhá na přítomnost vládních institucí, bank služeb a na skutečnost, že je vstupní bránou do České republiky. Příliš se neuvažovalo o t města využít při směřování investic a rozvoje do lokalit, jež by potřebovaly pozvednout. Z jak město funguje jako celek, kde každá část plní určitou funkci. Město je tak sice difere zároveň integrované do jednoho socio-ekonomického celku. Pokud je však rozvoj příliš nerov integrita města na to doplácí. Dílčí a krátkodobé zájmy bohužel převážily nad celkovou dlo rozvoje města. Správa města není nezávislá na osobních postojích politiků a úředníků, kteř společenská pravidla, dbají na jejich dodržování a kontrolují rozdělování veřejných zdrojů stereotypy a předsudky ovlivňují osobní preference a politická rozhodnutí těch, kteří mají systému, stejně tak jako jednotlivé praktiky konkrétních politiků a úředníků, mohou segreg ale i posilovat, nebo ji dokonce aktivně využívat jako politickou strategii k vlastnímu zv Děkuji P.K. Sýkora, L., ed. (2010) Rezidenční segregace [ URL "http://web.natur.cuni.cz/~sykora/pdf/ Sykora_ed_2010_Rezidencni_segregace.pdf"] . Praha, Univerzita Karlova v Praze, Přírodověde Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 144 s.