Prof. MUDr. Otakar Srdínko – vědec, učitel, politik a vlastenec, na kterého se nesměl ****************************************************************************************** * Prof. MUDr. Otakar Srdínko – vědec, učitel, politik a vlastenec, na kterého se nesmělo v ****************************************************************************************** Česká veřejnost by si měla připomínat velké osobnosti své minulosti, které se zasloužily o a vysokého školství a na které totalitní režimy uvalily úděl totálního zapomenutí. Výrazným představitelem této skupiny bezesporu je i prof. MUDr. Otakar Srdínko, profesor h embryologie na Lékařské fakultě University Karlovy v Praze a významný politik z generace z Československé republiky, který se zasloužil o rozvoj československého vysokého školství. Prof. MUDr. Otakar Srdínko se narodil na Nový rok (1. ledna) roku 1875 ve Svobodných Dvore předměstí Hradce Králové) jako syn rolníka. Po maturitě na královéhradeckém gymnasiu (1893 českou lékařskou fakultu UK v Praze a v roce 1899 získal titul Medicinae Universae Doctor. Vyrůstal ve velmi angažovaném prostředí. Jeho otec patřil mezi zakladatele agrárního hnutí Královéhradecku a vyrostl ve výraznou politickou osobnost ( po 24 let byl starostou domovs 1903 – 1918 zastával funkci okresního starosty a v létech 1907 – 1918 byl poslancem říšské českou stranu agrární) a podílel se i na činnosti Zemědělské rady, Agrární banky, na rozvo školství a družstevnictví. Již v průběhu studií usiloval o hlubší poznání v morfologických oborech (pracoval jako dem histologii a patologii) a po promoci byl od 1. ledna 1900 přijat prof. Rohonem na histolog lékařské fakulty jako asistent. Léta před I. světovou válkou (1901 – 1911) věnoval cestová morfologických pracovištích v Evropě. To mu umožnilo získat přehled nejen o tématice řešen pracovištích, ale i podstatně prohloubit své znalosti v oboru, kterému se chtěl věnovat. Pro dnešní akademické pracovníky zvyklé na drastické scientometrické obstrukce zní až neuv již necelé dva roky po svém nástupu na ústav ve funkci asistenta (17. 12. 1901) byl ve svý návrh prof. Rohona habilitován v oboru histologie a embryologie a 7. 6. 1906 získal hodnos profesora. V září 1908 byl jmenován docentem  mikroskopické anatomie a vývoje domácích zví škole technické (dnešní České vysoké učení technické) na fakultě, z níž se postupem doby v Zemědělská universita se sídlem v Praze – Suchdole. Na sklonku roku 1912 (10. 11.) získal řádného profesora. Po pensionování prof. Rohona v roce 1915 převzal jako suplující přednosta Histologický a e ústav na své „mateřské“ fakultě a po 2 létech (27. 11. 1917) se jako řádný profesor stal j Ve velmi nesnadném období revolučního vývoje 1918 – 19 zastával funkci děkana lékařské fak Po celou dobu své akademické kariéry praktikoval jako dětský lékař na Královských Vinohrad výsostně praktickém medicínském oboru na hony vzdáleném jeho oboru akademickému, a to se z Kromě studia, lékařské praxe a vědecké práce se prof. Srdínko aktivně věnoval i politice. osobního příkladu svého otce pracoval velmi aktivně již před vznikem ČSR v republikánské ( zejména v problematice národního školství a energicky vystupoval ve prospěch českých vysok jejich pracovníků. Byl zakládajícím členem Ústředního spolku vysokoškolských učitelů. Akti Národního výboru a Revolučního Národního shromáždění podílel na vzniku samostatné republik 3 volebních obdobích byl volen poslancem za republikánskou stranu. V roce 1925 byl jmenová školství a v létech 1926 – 29 vykonával úřad ministra zemědělství. Jako poslanec se věnoval ekonomickým otázkám budování státu a energicky obhajoval nutnost republice další vysoké školy, vypracoval návrhy na založení Masarykovy university v Brně, university v Bratislavě (v parlamentu byl předkladatelem příslušných zákonů) a všemožně po materiální rozvoj existujících i nově zakládaných universit. Jako ministr školství prosadi Purkyňova ústavu na Albertově pro fysiologický a histologický ústav (v současné době je v celkem 6 vědeckých a pedagogických institucí) a jako ministr zemědělství ji i realizoval a slavnostně otevřel za přítomnosti presidenta Masaryka, členů vlády a parlamentu. Tato budo posledním objektem, který byl až dodnes pro 1. lékařskou fakultu vybudován. Ve své vědecké práci se věnoval zejména  otázkám srovnávací a funkční histologie a embryol histologie a histogenese pojivové tkáně, ale i některých otázek populační biologie. Za cel působení vydal na 60 odborných sdělení (dnes povinné pensum pro pouhou habilitaci). Byl respektovaný a charismatický učitel s výrazným literárním talentem. Jeho učebnice –  U histologie, Základy histologické techniky vydané v létech 1912, 1920 a 1927 a  Učebnice em 1921 a 1930) byly vůbec prvními slovanskými učebnicemi tohoto oboru a jsou mimořádné nejen své koncepce, kvalitou své obrazové dokumentace, ale především kvalitou své češtiny a snes moderními prameny. Mimořádně angažovaný způsob života nedovolil, aby se prof. Srdínko dožil vyššího věku. Zem zcela neočekávaně 21. prosince 1930, tedy před 80 léty,  v pouhých 55 letech věku, uprostř pracovně na ústavu, který miloval a jemuž vybudoval důstojný stánek. Podle jeho přání byl schránce uložen v dutině mramorové desky ve vstupním prostoru Purkyňova ústavu. Jak srdce prof. Srdínka, tak i „jeho“ Purkyňův ústav prožily v následujících létech velmi Již 15. března 1939 se do budovy dostavila skupina představitelů nacistické moci a schránk prof. Srdínka odstranila z mramorové desky (snad to byla reakce na jeho energickou obranu školství po celou dobu jeho politické aktivity) a – kupodivu – je předala jeho rodině. Pur byl po uzavření českých vysokých škol poskytnut po vyhnání českých pracovníků pražské odbo proslulého Reichsinstitut für Blut– und Rassenhygiene, který řídil rasové očišťování české dobách okupace. Je sice pravda, že po válce se do Purkyňova ústavu navrátil akademický život, ale popel pr zpět nevrátil. Těsně po válce byly na pořadu jiné záležitosti a po Vítězném Únoru bylo nep že by se režim dokázal smířit se srdcem pravicového politika, kterému nebylo nikdy nic vzd báchorečné bolševické mýty, natož jejich surové praktiky. A tak jméno Srdínko mizelo a zmi českých morfologů, o studentech, jimž zasvětil podstatnou část svého života a díla ani nem pokus vrátit popel prof. Srdínka tam, kam patří, po listopadu 1989 byl neúspěšný – snad pr 2 generace akademických pracovníků nesměly o prof. Srdínkovi vědět. Jediným hmotným důkaze prof. Srdínka v Purkyňově ústavu je jeho portrét věnovaný rodinou, který ale po nezdařeném odcizení musel být z veřejně přístupného prostoru přemístěn do pracovny přednosty histolog Považuji proto za svou povinnost připomenout osobnost prof. MUDr. Otakara Srdínka, významn morfologa, učitele a politika, neformálního a vřelého vlastence, který své vlastenectví do konkrétními činy, jehož zásluhy o české vysoké školství jsou sice nepochybné, ale násilně poctivého dělníka na poli české vědy – a mého předchůdce ve funkci přednosty Histologickéh embryologického ústavu. Čest jeho světlé, i když utajované a zakrývané památce. Requiescat in pace doc. MUDr. Petr Hach, CSc., Dr. Med. h.c., přednosta Ústavu pro histologii a embryologii 1. lékařské fakulty University Karlovy v Praze