Besedy s pamětníky nacistické perzekuce na FSV UK ****************************************************************************************** * Besedy s pamětníky nacistické perzekuce na FSV UK ****************************************************************************************** Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK pořádá ve spolupráci s obecně pros společností Živá paměť pro studenty, ale nejen pro ně, setkání s pamětníky nacistické perz myšlenkou na pořádání těchto setkání přišel PhDr. Vít Fojtek, Ph.D., z katedry amerických Jak a kdy vznikl nápad pořádat na FSV UK setkání s pamětníky? Ten nápad vznikl spontánně před třemi lety. Tehdy jsem z tramvaje uviděl pana plukovníka J (zemřel bohužel 24. listopadu t. r.), jak si to vykračuje, přes svůj pokročilý věk, stále krokem po chodníku u Hollaru a vzpomněl si na jeho neobyčejné přednášky, které vedl na Fil fakultě ještě za doby mých studií. Tehdy, pár let po revoluci, jsem, stejně jako většina d navštěvujících jeho přednášky, obdivoval jeho odvahu a zároveň úctu k morálním hodnotám, p sám, na rozdíl od jiných, doopravdy žil. Ačkoli od té doby uběhlo již patnáct let, musel jsem znovu neobyčejného člověka, udržujícího se ve vynikající fyzické náladě přes všechny ty neobyčejné nástrahy, které mu život protektorátu, smrt otce, matky, likvidace větší části jeho Osvětimi, pobyt věznění a mučení v Itálii, útěk přes Afriku 311. bombardovací perutě britského Královského letectva, po dolech v komunistickém lágru na Kladně, exil. Rozhodl jsem studentům promítnout dokumentární film o jeho životě Bojovn režiséra Amira Bar-Leva ověnčený cenami z předních světovýc setkala s velikým úspěchem k potěšení studentů, pedagogů i Na nějakou dobu mě odvedly pracovní povinnosti mimo univerzitu a na tuto první besedu se m podařilo navázat až po několika letech. Pokračování by nebylo možné ani bez Živé paměti, o společnosti disponující rozsáhlou databází neméně zajímavých pamětníků nacistické perzekuc organizačně a finančně zajišťuje. Živá paměť zahájila svoji činnost v průběhu procesu odšk obětí nacistického bezpráví v roce 2003. Nevznikla ale na zelené louce, navázala na již dř působení Českoněmeckého fondu budoucnosti, jehož Kancelář pro oběti nacismu tehdy zajišťov žádostí více než 120 tisíc osob, které o odškodnění požádaly. Během tohoto procesu vznikla databáze pamětníků, jejich originálních dokladů úřední i osobní povahy, fotografií a nepos osobních výpovědí. Za účelem zachování, zpracování a rozšíření tohoto jedinečného archivu Kanceláře tuto společnost založili. Zleva: Kateřina Šírková, René Šírek, Božena Roubíčková a Česlav Roubíček, vzadu PhDr. Ví Kolik setkání již proběhlo a pro které studenty jsou určena? Kdo ze zajímavých hostů již f Besedy jsou určeny pro studenty bakalářského, magisterského, doktorského cyklu, ale i pro kteří projeví zájem. Poutače na ně se objevují na elektronických nástěnkách FSV, jsou zasl a pedagogům přímo do jejich e-mailových schránek a jsou vyvěšeny formou letáků na chodbách prostřednictvím Facebooku. V loňském roce zavítal na FSV přímý a aktivní účastník a pamětn listopadu 1939 JUDr. Jiří Zapletal, zatčený v prosinci 1939 a vezněný v koncentračním tábo u Berlína. Letos to byli, v rámci semináře k dějinám střední Evropy kolegy PhDr. Petra Šaf nuceného nasazení v Německu JUDr. René Šírek a Česlav Roubíček, nasazení u jednotek německ ochrany, tzv. Luftschutzu, během bombardování přístavů Kielu a Hamburku. Oba dva, kromě ce přátelství, spojuje fakt, že se narodili roku 1923, navštěvovali gymnázia v Praze a maturo – René Šírek v den atentátu na Reinharda Heydricha, Česlav Roubíček v den vyhlazení Lidic. měly samozřejmě i přímé dopady na jejich životy. Již několik měsíců po maturitě jim přišlo nucené práce do Německa. René Šírek činnost v severoněmeckých přístavních městech shrnul slovy: „Práce zde byla fyz náročná a nebezpečná, šlo o odklízení trosek po náletech a vyhledávání a zneškodňování nev fosforových min.“ Nejhorším zážitkem z této doby byla podle vlastních slov pana Šírka konf civilistů a ohrožení vlastního života při náletech a vyhledávání min. Přínosem byla naopak která zde pan Šírek navázal. Po návratu do Čech v roce 1943 byl René Šírek opět až do roku nasazen u protiletecké ochrany v Praze-Ruzyni a kvůli konfliktu s příslušníky české kolabo organizace Kuratorium pro výchovu mládeže tři týdny vězněn. Česlav Roubíček se stal např. bojů o vršovické nádraží během pražského povstání v květnu 1945. Zleva: JUDr. René Šírek a Česlav Roubíček Kdy budou další setkání? Jakým způsobem jsou pamětníci vybíráni? Snažím se vybírat pamětníky se zajímavým životním osudem, a pokud možno zástupce rozdílnýc perzekuce. Dalším kritériem je i zkušenost pamětníků s přednášením a ochota vůbec o těchto životních prožitcích, na které by často chtěli nejraději navždy zapomenout, vypovídat. Mno přednášeli své příběhy na českých, ale i německých středních a vysokých školách nebo jinýc institucích. Na druhé straně pokud narazím na pamětníka, který doposud svůj příběh ještě n nesdělil, snažím se ho přesvědčit, aby se o něj případně podělil i s našimi studenty. Jist připomínat, že se jedná o unikátní a bohužel také jednu z posledních příležitostí, vzhlede vysokému věku pamětníků pohybujícího se mezi 80 a 90 lety a blížícího se častěji spíše k t číslu. Na začátku letního semestru 2011 chystáme besedu s pamětnicí holocaustu paní Martou Kottov jiné čtyři koncentrační tábory Terezín, Osvětim, Gross-Rosen a Mährensdorf. Paní Kottová j rovněž předsedkyní Historické skupiny Osvětim a nositelkou státního vyznamenání prezidenta Za zásluhy o stát v oblasti výchovy II. stupně (2008). V přípravě je i beseda s dalším z p listopadu 1939, o nichž Živá paměť natáčí v současnosti dokumentární film, na výběr je ale pamětníků holocaustu, romského holocaustu, politických vězňů koncentračních táborů, osob n nebo jinak nacistickým režimem perzekvovaných, z nichž každý jednotlivý příběh je zcela ji Jak studenti na setkání reagují? Co je nejvíce zajímá? Vzhledem k tomu, že na besedu byla vyhrazena pouze jedna hodina a dvacet minut, mnoho času nezbylo. V zásadě lze ale říci, že studentům se vesměs přednáška líbila a   ocenili možnos si vzpomínky opravdových dobových pamětníků. Dále je zajímaly často zejména pocity obou pá klíčových životních situacích a jak se jim dařilo s jejich nelehkou situací se vypořádávat Vybráno z dotazníků rozdaných mezi studenty Přišla vám přednáška zajímavá, proč? Určitě, kontakt s člověkem, který vše prožil, je neuvěřitelný zážitek. Zároveň spousty det literatuře chybí. Student bak. studia IMS FSV UK z Krásna (Karlovarský kraj), 19 let. „Ano. Nejlepší a nejvíce realistické informace o historii jsou skutečně schopni podat pouz dřívější události sami zažili. Přednášku jsem velice ocenil a moc jsem si jí užil. Děkuji. Student bak. studia IMS FSV UK z Prahy, 19 let. „Rozhodně! Žádné dokumenty nenahradí živé vyprávění. Škoda, že bylo málo času, pánové by s hodiny…Takovéhle detaily, historky nejlépe nastíní situaci, jakou zažili.“ Student/ka bak. studia IMS FSV UK z Trutnova, 20 let. „Ano, velmi – dozvědět se informace „z první ruky“, slyšet osobní zážitky – je mnohem více a zajímavé, než se o tom běžně učit např. ve škole. Zde člověk vidí, že to nejsou jen čísl informace, ale opravdové lidské příběhy. Vzhledem k tomu, že můj dědeček byl také ve válce nikdy mi o tom nepovídal, jsem ráda, že jsem toto mohla slyšet z úst někoho jiného.“ Studentka bak. studia IMS FSV UK z Prahy, 19 let. Foto: Teresa Babková (Lucie Kettnerová)