Na půdě UK byl představen výjimečný sborník mapující jeho dějiny Die Prager Universitä ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Mnoha aspektům soužití rozmanitého společenství pod jednou střechou – střechou Univerzity od jejího založení po 40. léta minulého století tvořilo společenství učitelů a žáků pocház koutů Evropy, zejména však z německy mluvících zemí, se věnuje německy psaný sborník Die P Karls IV. (Pražská univerzita Karla IV.), který byl včera v podvečer slavnostně představen Karolina. K jeho prezentaci se sešli autoři, vydavatelé sborníku a hosté. Skutečnost, že prezentace probíhá na půd Univerzity Karlovy, kam také sborník sku patří, ocenila iniciátorka a editorka sb Blanka Mouralová, ze společnosti Collegi Bohemicum, o.p.s., která je vydavatelem společně s Německým kulturním fórem stře a východní Evropy (Deutsches Kulturforum östliches Europa) a Univerzitou Karlovou Praze. Prezentaci podpořil Goethe-Instit Praha. Publikace vyšla v květnu 2010. Exkluzivní společenství historiků, zástupců univerzity a kulturních společností přivítal Prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc., prorektor UK pro doktorské studium a akademické kvalifikace: „Karlovo učení bylo nejen nejstarším vysokým učením na východ od Paříže a na sever od Alp a impulzem pro zakládání dalších středoevropských univerzit dnešního Rakouska, Polska a Německa. Přestože se úkoly univerzity během věků měnily, její základní funkce a poslání trvají dodnes - poznání pravdy a její šíření, tedy poznávání nepoznaného a předávání poznatků. Univerzitní odkaz tvoří vědecká a tvůrčí činnost, umění odborné diskuse, umění přednášet a samozřejmě univerzitní svobody. Univerzity tedy nepatří do starého železa, dosud nejsou ničím překonané, ba právě naopak.“ Podle doc. PhDr. Petra Svobodného, Ph.D., ředitele Ústavu dějin Univerzity Karlovy a Archi Karlovy, tvoří sborník Die Prager Universität Karls IV. jedinečný doplněk řady významných dějinám univerzity, respektive pražských univerzit, které Ústav dějin UK a Archiv UK v pos publikovaly, jednak tím, že podává dějiny pražských univerzit z perspektivy „německo-český německých vztahů,“ jednak tím, že je podává v jazyce německém. Sborník vznikl z příspěvků českých, německých a finských historiků, které původně zazněly na Humboldtově univerzitě v Berlíně, a je oceňován mimo jiné pro svůj mezinárodní a interd pohled na nejdůležitější vývojové mezníky v dějinách univerzity od jejího založení až do r nově interpretuje historická klišé česko-německých sporů o pražskou univerzitu. Prezentace provedla návštěvníky Malé auly celým sborníkem mapujícím někdy pěkně divoké dob politických, společenských a kulturních proměn promítajících se do života Karlovy univerzi kteří se včerejší prezentace zúčastnili, připadl nesnadný úkol shrnout poznatky „své kapit deseti minut. Prvním z nich byl Prof. Dr. phil. Christian Krötzl z Historického institutu univerzity v T který hovořil o fenoménu založení pražské Karlovy univerzity jako evropském počinu. Na něj Kutnohorských dekretů a důsledků rozdělení univerzity navázal PhDr. Michal Svatoš z Ústavu Soutěži dvou univerzit v Praze 16. a 17. století, Pražské kališnické a Pražské jezuitské univerzity, působení jejich učitelů i studentů v českém i mezinárodním kontextu v době, kdy Praha byla významným středoevropským - říšským centrem, rezidencí řady císařů a ohniskem reformačních i protireformačních snah širšího než jen zemského charakteru, se věnoval Prof. PhDr. Jiří Pešek, CSc., ředitel Institutu mezinárodních studií Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociální věd UK. Autorkou kapitoly o době, kterou Karlova univerzita procházela od sjednocení univerzity Fe procesu přetváření univerzity v moderní vzdělávací instituci během 18. a 19. století byla Čornejová, CSc., vedoucí Ústav dějin Univerzity Karlovy. Unikátní kapitolou sborníku byla studie germanisty a historika se specializací na dějiny českých zemí Dr. phil. Georga Gimpla o atmosféře, která panovala na německém filozofickém semináři na pražské univerzitě. Hojné citace z dobových materiálů, podané živým a empatickým způsobem, dokládaly izolovanost, vzájemné nepochopení a nedostatek kontaktů mezi českými a německými částmi univerzity. Posledním prezentujícím autorem byla Doc. PhDr. Alena Míšková, PhD. z Masarykova ústavu a ČR: „Je mi líto, že nemohu říci - konec dobrý, všechno dobré. Veselé to opravdu nebude,“ ř na úvod. Její zpracovávanou kapitolou sborníku byla krutá 30. a 40. léta 20. století, kdy německá univerzita částečně stala semeništěm nacionalizmu, ale zároveň dle archivních mate ostrůvky svobody, mimořádné tolerance a autonomie akademické půdy; společně s univerzitami Frankfurtu a Vídni hostila na své půdě i nejvyšší procento židovských vyučujících, kteří t 35 procent pedagogického sboru. I v době okupace se univerzita snažila bránit a zachovat a svobody, což se jí částečně dařilo do roku 1944, kdy se zcela dostala do područí nejvyššíh vedení Protektorátu. Poslední dvě zbývající kapitoly sborníku Die Prager Universität Karls IV. pojednávají o „Č konkurenci s německou univerzitou v období 1882 – 1939,“ (Hans Lemberg) a o „Pražském ling a jeho mezinárodních aspektech“ (Tomáš Glanc). Závěrečnou částí slavnostní prezentace sborníku Die Prager Universität Karls IV. byla pódi autorů příspěvků a přítomného publika. (Marie Kohoutová)