K posledním vteřinám končícího roku a k prvním roku nastupujícího neodmyslitelně patří sledování pohybu vteřinové ručičky hodin. V České republice to bývá zcela určitě ručička nejslavnějších hodin, prvních mezi všemi – Staroměstského orloje, skvostu všech skvostů. Počítání času, pohyb nebeských těles, astronomické a astrologické souvislosti vepsané do astrolábu a kouzelné divadlo s otevřením oken nad ciferníkem, průvodem apoštolů, klinkáním smrti, která nakonec bere vše, až po závěrečné vysvobození z temnoty kohoutím zakokrháním, jako příslibem rána a snad lepších časů, okouzluje Pražany a návštěvníky metropole už 600 let. Pohled na orloj z druhé strany nabízí následující rozhovor s ak. soch. Petrem Skálou, hlavním pražským orlojníkem.

Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK pořádá ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Živá paměť pro studenty, ale nejen pro ně, setkání s pamětníky nacistické perzekuce. S myšlenkou na pořádání těchto setkání přišel PhDr. Vít Fojtek, Ph.D., z katedry amerických studií.

Česká veřejnost by si měla připomínat velké osobnosti své minulosti, které se zasloužily o rozvoj medicíny a vysokého školství a na které totalitní režimy uvalily úděl totálního zapomenutí. Výrazným představitelem této skupiny bezesporu je i prof. MUDr. Otakar Srdínko, profesor histologie a embryologie na Lékařské fakultě University Karlovy v Praze a významný politik z generace zakladatelů Československé republiky, který se zasloužil o rozvoj československého vysokého školství.

"Pokud se segregaci nezačneme více věnovat na národní a komunální úrovni, tak budou nadále vznikat a rozrůstat se lokality sociálně vyloučených a na druhou stranu tzv. gated communities. Mezi nimi se pak bude ztenčovat počet sociálně smíšených čtvrtí. Zdá se mi, že přehlížíme některé jevy a procesy, které vedou k vytváření bariér a štěpení společnosti, jako je například privatizace ulic. V knize uvádíme příklad městské části Brno-Ivanovice, kde se pomalu nemůžete projít, neboť neustále narážíte na závory a ploty, jimiž jsou ohrazené celé ulice", říká editor publikace doc. Luděk Sýkora.

Chléb a hry - kolik asociací vyvolává toto slovní spojení? Nejčastější je zřejmě řev lůzy během gladiátorských klání v době upadajícího římského impéria, možná by se mohlo chápat i jako východisko pro tiché sociologické úvahy nad poněkud jednoduchými potřebami mas; pokud bychom tento vztah chtěli vyjádřit jinak, méně expresivně a jaksi korektně, můžeme ho nazvat Sport a politika - jinými slovy skrytá, leč kolosální manipulace. Tomuto zajímavému fenoménu v dějinách i v současnosti byla věnována konference, která se minulý čtvrtek uskutečnila na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK. Více v rozhovoru s prof. PhDr. Pavlem Slepičkou, DrSc. z Katedry pedagogiky, psychologie a didaktiky tělesné výchovy a sportu FTVS UK.

Cena Fernando Gila spojená s velkorysou odměnou bývá označována Nobelovou cenou za filozofii. Za knihu Patterns of Change: Linguistic Innovations in the Development of Classical Mathematics, pohybující se na rozhraní matematiky a filozofie ji obdržel prof. RNDr. Ladislav Kvasz, Dr., který působí od roku 2007 na katedře matematiky a didaktiky matematiky PedF UK.

Začátkem října se v Karolinu uskutečnila mezinárodní konference archivářů vysokých škol a vědeckých institucí, která kromě dalších otázek vyplývajících z charakteru archivní práce a požadavků současnosti překvapivě diskutovala o samotném vztahu archivářů a historiků a o tenké hranici, na které tyto jedinečné profese společenských věd balancují. O konferenci, úloze univerzitních archivů dříve a nyní a také o velkých a malých dějinách koncentrovaných uvnitř archivních zdí hovoří doc. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D., ředitel Ústavu dějin UK a Archivu Univerzity Karlovy.

Celostátní konferenci pro nelékařské zdravotnické obory „Etická témata v péči o nemocné“ uspořádal v pátek 22. října Ústav ošetřovatelství 3. LF UK. O tom, jaká je pozice etiky v ošetřovatelství, s námi hovořila spoluorganizátorka konference Mgr. Hana Svobodová, která studuje postgraduální program v Ústavu etiky 3. LF UK.

V soutěži o nejlepší evropskou učebnici v kategorii secondary school na 62. mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem 2010 byla učebnice zeměpisu Život v našem regionu vyznamenána Zvláštní cenou poroty Evropské asociace nakladatelů učebnic. Její autorkou je doc. RNDr. Hana Kühnlová, CSc., z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.

Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy prožil v Šanghaji v českém pavilónu EXPO skvělý první zářijový týden. Představil evropským a především čínským prestižním univerzitám a jejich studentům své studijní programy a navíc ve spolupráci s partnerskou Fudan University uspořádal pozoruhodný workshop na téma Evropská unie a Čína v turbulentní době. Doba je v mnoha ohledech skutečně dramatická, jak v následujícím rozhovoru naznačují Prof. Michal Mejstřík, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, a PhDr. Martin Gregor, PhD., zástupce ředitele IES FSV UK. Přesto nacházejí i v turbulencích dneška prostor pro uvažování o jedinečnosti ekonomie a jejího nezastupitelného místa při formování pohledu na dny a činy budoucí.

Praha hostila ve dnech 22.–25. září výroční zasedání Evropské společnosti dětské endokrinologie (ESPE). Za uspořádání kongresu odpovídal prof. MUDr. Jan Lebl, CSc., přednosta pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motole, který byl pro letošní rok jmenován prezidentem ESPE.

Mezinárodní komise udělila cenu nadace Shamshar Prakash Research Awards pro mladé vědce v oboru inženýrské geologie RNDr. Davidu Mašínovi, PhD., z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky PřF UK za mimořádný přínos k výzkumu chování půd v geotechnice pomocí konstitutivních modelů.

O netopýrech jsme si povídali s Mgr. Radkem K. Lučanem, který přednášel na nedávné 15. mezinárodní konference o výzkumu netopýrů. Kongres pořádala Univerzita Karlova v Praze a Česká zemědělská univerzita ve spolupráci s Českou společností pro ochranu netopýrů (ČESON).

Bílý kolárek, přísný obličej a vážné autoritativní vystupování od Josefa Bartoška, studentského faráře působícího na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy, rozhodně nečekejte. Oděním i uvolněností působí spíš jako plod květinových dětí generace 60. let nebo vyznavač nějakého východního náboženství, který zavítal do budovy fakulty; je možné si představit také něco mezi potulným filozofem, hippies, multi-kulti či členem undergroundové rockové kapely. Vyvolává pocit, že mladé lidi, kteří se ho rozhodnou vyhledat, nebude poučovat způsobem, který by je odrazoval. Budí přirozenou důvěru. A to je první bod pro něj.

Několik desítek černobílých dokumentárních fotografií představuje české veřejnosti unikátní projekt lidské touhy po svobodě a boje za její uskutečnění. Výstava The Baltic Way, kterou včera v přízemí hlavní budovy otevřela Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, je určená všem zájemcům o toto unikátní „dílo lidských rukou,“ nejen studentům a pedagogům. Jen jim ale patřila vernisáž, kterou spolu s děkanem FF UK PhDr. Michalem Stehlíkem, Ph.D. otevřel lotyšský prezident J.E. Valdis Zatlers. To, co při tak slavnostní příležitosti běžně zůstává skryto, je velmi pracovní charakter, který výstavu a samotnou vernisáž provázel a který po návštěvě lotyšské hlavy státu ještě zesílí. The Baltic Way a jedinečnost archaických jazyků byly příležitostí k rozhovoru s Mgr. Pavlem Štollem z Ústavu slavistických a východoevropských studií.

Přitažlivým pohledem do světa divadelního umění, ovšem propleteného s exkurzy do komplikované historie Československa posledních 50 let, byla přednáška pracovnice Divadelního ústavu Heleny Albertové, kterou věnovala své celoživotní scénografické lásce – Josefu Svobodovy. Zahraniční studenti Letní školy slovanských studií se tak mohli zaposlouchat do mimořádně angažovaného projevu lektorky, která byla s dílem tohoto scénografa světového jména a průkopníka nových cest v chápání moderního divadla spojena mnoha způsoby - jako přímá pamětnice Svobodových scénografických kreací, jako divadelní technická dělnice v letech kritických pro svobodný rozvoj umění u nás a posléze jako divadelní badatelka a nadšená propagátorka Svobodových prací.

Oficiálně tedy víme jen tolik, že celkový rozpočet MŠMT by měl klesnout o čtyři procenta, tj. ze 125 na 120 miliard Kč s tím, že vedle toho mají být z jiných zdrojů přidány 2 miliardy specificky na navýšení platů učitelů základních a středních škol. MŠMT zdá se nepočítá s krácením jedné z největších položek svého rozpočtu, jíž jsou právě platy na základních a středních školách. Z toho vyplývá, že významná část redukce rozpočtu MŠMT by měla padnout na vysoké školy, které přitom tvoří maximálně čtvrtinu rozpočtu MŠMT. To nepřímo potvrzují mediální informace hovořící o katastrofálním poklesu až o tři miliardy, o desetiprocentním poklesu platů vysokoškolských učitelů (jakkoliv o platech VŠ učitelů stát samozřejmě nerozhoduje).

Přednášku PhDr. Jiřího Hasila „Česká operní diva Ema Destinnová a její český osud“ si účastníci letošní 54. Letní školy slovanských studií mohli vyslechnout dříve, než bylo původně plánováno. A tak na ty, kteří si přišli poslechnout Prof. Arnošta Lustiga a jeho povídání o literatuře, čekalo neplánované, ale milé sluchové překvapení v podobě tak zvaného „šumáku,“ operní nahrávky s hlasem Emy Destinnové, původně natočené na standardní gramofonové desky, dnes na CD. Ale ani přepsání originálu na moderní nosič nesmazal kouzlo starých časů, kdy se zvuková technika sotva narodila, a už vůbec ne velkolepost hlasu, jemuž podobný se od té doby v operním světě nenašel.

Na programu výběrových přednášek o významných osobnostech české historie se v dosavadních Letních školách slovanských studií, pořádaných Ústavem bohemistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, objevují sportovci jen výjimečně. Letos svět českého/československého vrcholového sportu zastupoval maratónský běžec, legendární Emil Zátopek. Přednášku „Velký český sportovec Emil Zátopek vypráví – a jiní vyprávějí o něm,“ pro zahraniční studenty připravila autorská dvojice Prof. PhDr. Jana Hoffmannová, DrSc. a PhDr. Bohuslav Hoffmann, CSc.

Evropská výzkumná rada podpořila projekt docenta Daniela Kráľe z MFF UK celkovou částkou 849 000 eur. Udělení grantu bylo v těchto dnech stvrzeno podpisem v bruselském sídle rady. Docent Kráľ nám představil svůj budoucí tým, jehož věkový průměr by měl být kolem 27 let a stabilní jádro vytvoří zaměstnanci MFF UK.

Díky rychlému jednání a odborně poskytnuté první pomoci studentkou 1. lékařské fakulty UK Bc. Markétou Sálusovou, přežila Renata E. bez zdravotních následků sedm minut klinické smrti.

Mgr. Monika Měrotská z HTF UK opětovně navštívila Haiti. Lidi, se kterými hovořila před rokem, již na místě nenašla. Ze slumu zbyla jen hromada kamení. Přesvědčila se ale, že Haiťané se už alespoň trochu snaží žít „normálním“ životem.

„Budoucnost indologie u nás musí být viděna z objektivních potřeb České republiky,“ řekl ředitel Ústavu jižní a centrální Asie FF UK prof. PhDr. Jaroslav Vacek, CSc., před zahájením mezinárodní konference „Indological Studies and Research: Languages, Literatures, History and Culture - Indological Identities,“ která se na půdě Filozofické fakulty UK uskutečnila minulý týden. Jemný náznak, či postesknutí, jak ČR zanedbává své zájmy tím, že nehledí dál, než za vlastní humna, se urodilo v rozhovoru s prof. Vackem jakoby mimochodem. Tím víc by ale toto kultivované konstatování mělo vyvolat ne-li zemětřesení, pak určitě vážnou diskusi nad tím, jaké jsou skutečné zájmy České republiky, protože jejich definování se netýká jen budoucnosti české indologie.

Zahraniční studenti divadelního kurzu ze střediska Albertov (UJOP UK) se sešli v sobotu 5. června 2010 v kobyliském domu dětí a mládeže, aby předvedli výsledek svého semestrálního snažení. Reprezentanti Japonska, Ruska, Německa, USA a Běloruska se rozhodli učit češtinu ve speciálním kurzu, v němž se neučí mluvit klasicky v lavicích, ale pomocí divadla.

Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy v Praze (ÚJOP UK) je jediným pracovištěm v České republice, které se systematicky zabývá obecnými i specifickými aspekty v oblasti jazykové a odborné přípravy cizinců ke studiu na českých vysokých školách. V roce 2004 vznikla v rámci ústavu Laboratoř distančního vzdělávání, aby koordinovala tvorbu kurzů distančního vzdělávání. Co všechno tato instituce studentům UK, ale nejen jim, nabízí, nám představil PhDr. Mgr. Petr Hercik, vedoucí Laboratoře distančního vzdělávání.

VZDĚLÁNÍ21 je projekt, který ověřuje možnosti zapojení digitálních technologií  v současné výuce v běžné základní škole.  Jedná se  především o využití interaktivních  učebnic a tabulí, osobních žákovských a učitelských netbooků (malé přenosné počítače). Vše je propojeno ve společném digitálním prostoru třídy, respektive školy. Cílem projektu je vytvořit metodické postupy a didaktické návody na smysluplné a plnohodnotné zapojení informačních technologií do výuky a vzdělávání na českých školách.

Ve své době velmi „křehký plán svobody“ Thomase Jeffersona, jeho vize, filozofické myšlenky, teze praktické politiky a diplomacie, ale také Jeffersonovy osobní záliby, úvahy o zdraví, rodinném životě a ctnosti, představil ve své přednášce přední světový odborník na život a dílo tohoto myslitele Eric S. Petersen (New York, USA), host Katedry amerických studií FSV UK a Katedry sociální a kulturní ekologie FHS UK.

V úterý 27. dubna 2010 převzala RNDr. Jana Poltierová Vejpravová, Ph.D. prestižní ocenění pro mladé vědce "Cenu Scopus". Cenu poprvé v Česku udělovalo největší vydavatelství vědeckých časopisů a databází Elsevier Science.

Foto: Marie Čechová

Rozhodne-li se pedagog věnovat výběrový seminář nazkoušení divadelní hry, nečeká ho jen pár setkání ve zkušebně a závěrečný potlesk na jevišti. Své o tom ví PhDr. Miloš Sládek, který se studenty katedry české literatury PedF UK připravil Komedii o Felsenburkovi, slavném rytíři.

S tvrdou realitou fungování rozvojové pomoci v jihovýchodní Asii se seznámil student doktorského programu antropologie FHS UK Tomáš Ryška. Vykořenění dětí z jejich původního prostředí, týrání, sexuální zneužívání... Protože do thajské misionářské struktury příliš pronikl, stal se nepohodlným a ze země musel za dramatických okolností utéct. Nejen o tom, ale i o mizejícím kmeni Akha jsme si povídali s Tomášem krátce po jeho zatím poslední cestě do Asie.

Před půldruhým rokem jsme si mohli ve Studentském klubu UK v Celetné ulici prohlédnout návrh nového školního psacího písma, který vzešel z dílny grafických designérů Radany Lencové, Tomáše Brousila a Františka Štorma. Představené písmo Comenia Script je více podobné písmu tiskacímu a mělo by prý lépe vyhovovat dětem, které mají grafomotorické problémy. Pro další aktuální informace jsme zašli za doc. PaedDr. Radkou Wildovou, CSc., děkankou PedF UK, která se na katedře primární pedagogiky na projektu podílí.

Těžko říct, jestli páter Samuel Fritz pochyboval o smyslu své evangelizační mise, když mu jeho domorodé ovečky několikrát utekly zpátky do svých původních pralesních domovů, jak se můžeme dočíst v jeho životních osudech, a musel je znovu a znovu přesvědčovat, aby se vrátily zpátky. Rozhodně o smyslu oněch bouřlivých 40ti let, po které trvala práce Samuela Fritze v oblasti Amazonie, nepochybují historici, etnografové a přírodovědci, pro které objevil nový neobyčejn ý svět strhující svou jedinečností a rozmanitostí.

Helga Hošková–Weissová je jedním z mála terezínských dětí, které přežily válku. Do Terezína odjela s rodiči jedním z prvních transportů měsíc po svých dvanáctých narozeninách. Psal se prosinec 1941.  V kufříku mimo jiné vezla i blok na kreslení a pastelky. Její kresby zachycující každodenní život v ghettu se staly jedinečným dokumentem vyprávějícím o lidských osudech za zdmi Terezína.

Do ničivého lednového zemětřesení jen málokdo věděl, kde Haiti leží. A téměř nikdo z Čechů tuto nejchudší zemi západní polokoule nenavštívil. Není v ní totiž bezpečno. Mgr. Monika Měrotská z HTF UK zde byla už dvakrát a zanedlouho se chystá do země vyrazit potřetí. „Haiťané zoufale potřebují naši pomoc,“ říká.

Studenti prvního ročníku katedry speciální pedagogiky Univerzity Karlovy vyrazili na podzim loňského roku do pražských ulic, aby si na vlastní kůži vyzkoušeli, s jakými bariérami se setkávají lidé upoutaní na vozík. Akce byla součástí projektu Jedeme v tom s vámi, který organizuje občanské sdružení Asistence.