K žebříčkům a hodnocení












            ******************************************************************************************

            * K žebříčkům a hodnocení
            ******************************************************************************************
            V ČR dosud neexistuje odbornou veřejností nezpochybnitelný, kvalitní nástroj hodnocení a s

            činnosti vysokých škol, a to i přes zřejmý zájem veřejnosti o souhrnné a přehledné informa
            včetně univerzit, jsou tak v současnosti zaplaveny různými hodnoceními výkonu, profily čin
            kvality, určováním pořadí a vzorových postupů převážně zahraniční provenience.

            Poslední domácí „žebříček“ v HN 7. 2. 2011 Univerzita Karlova chápe jako výraz zájmu médií
            při řadě nedostatků takových srovnání si školy i veřejnost výsledků všímají a reagují. Zve
            lze ocenit také za volbu metody, protože vícekriteriální pohled na činnosti škol je rozhod

            postupem než jednodimenzionální „ranking“. O to více udivuje, proč jsou nakonec výsledky p
            „žebříček“ a navíc ještě „škol“.

            Ve zmíněném srovnání totiž došlo k agregaci dat z různých oblastí do jednoho čísla, ačkoli
            například grafické vyjádření v podobě spider grafu, který užívá metoda U Multi Map zkoumaj
            činností. A navíc, veřejnost je poněkud matena tvrzením, že jde o srovnání škol a že jde ú

            „prestižní“ obory. Logika jejich výběru však není jasná. Chybí mezi nimi totiž často ty sk
            které dělají dané škole v různých oblastech největší renomé. V případě UK chybí hodnocení 
            matematika, fyzika, biologie nebo biochemie. V případě jiných škol chybí elektrotechnika n

            systémy, o uměleckých oborech nemluvě. U každé z posuzovaných oblastí (vědecký výkon, záje
            personální zajištění, „světovost“) lze najít metodologické nedostatky, které značně zpochy
            hodnotu výsledků již v rámci oblasti samotné, natož pak v rámci agregovaného ukazatele poř

            V zahraničí, např. v Centru pro rozvoj vysokých škol CHE – SRN, byla vyvinuta respektovaná
            posuzování oborů, nikoli škol, z jejíchž kritérií by bylo možné se poučit. Z výsledků naši
            zveřejněných hodnocení by měla česká odborná veřejnost, ČKR, RVŠ i MŠMT vyvodit pozitivní 

            třeba urychleně vypracovat přiměřené nástroje hodnocení kvality vysokých škol.
            prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc., prorektor pro rozvoj