Právo = symetrie řádu a právní stálosti. Právnická fakulta UK odhalila pamětní desku J ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Významné „osmičky“ v historii budovy Právnické fakulty UK byly důvodem k setkání studentů jehož se jako přednášející host zúčastnil rektor Akademie výtvarných umění doc. PhDr. Jiří Zaplněná velká posluchárna v 1. patře této skvostné stavby svědčila o velkém zájmu student vyslechnout si přednášku Jiřího Kotalíka „Architektura a dějiny budovy Právnické fakulty v organizátoři věnovali 88. výročí úmrtí Jana Kotěry, architekta budovy, a 80. výročí realiz jejího uvedení do provozu. Jako poctu tvůrci budovy, kde sídlí, věnovala Právnická fakulta pamětní desku, kterou spolu s doc. Kotalíkem odhalil děkan PF UK prof. JUDr. Aleš Gerloch, Budovu PF UK v novoklasicistním stylu situovanou na nábřeží řeky Vltavy u Čechova mostu v v letech 1926 – 1929, navrhl zakladatel moderní české architektury Jan Kotěra, po jeho smr dokončil jeho žák Ladislav Machoň. „Kotěra navrhl tuto stavbu jako chrám ducha a chrám vědy,“ zahájil svou přednášku doc. Kot má všechny znaky antikizující novoklasické architektury – monumentální antické průčelí, ko velkorysé rozvržení v prostoru; málokdo si uvědomuje, že geometrickým základem stavby je p lichoběžník, přesto působí symetricky, i v tom bylo mistrovství architekta Kotěry, pro něh znamenalo symetrii řádu a právní stálosti. Škoda, že se nepodařilo dodržet původní koncept zasahoval až do míst, kde dnes stojí protilehlý Hotel InterContinental.“ Jan Kotěra vypracoval na tuto budovu celkem čtyři projekty, poslední z nich z roku 1917, a byla Kotěrovi po roce 1918 samotnou Právnickou fakultou zrušena. Akademický senát fakulty se zdůvodněním, že zakázka byla objednávkou Vídně, nikoliv fakulty, a tudíž je neplatná, p vypsána nová soutěž. „Pro Kotěru to byla studená sprcha,“ pokračoval doc. Kotalík, „a nezá situace, kdy se musel podřídit a podstoupit novou veřejnou soutěž s nejistým výsledkem. Zd solidaritu tehdejšího Spolku výtvarných umělců Mánes a Svazu českých inženýrů, kteří vydal soutěž bojkotovat tak, aby jediným kandidátem, který může zakázku získat, byl právě Jan Ko nakonec také stalo. Právnická fakulta se zachovala férově a zakázku Kotěrovi r. 1921 ofici investorem a objednatelem stavby bylo Ministerstvo veřejných prací tehdejšího Českoslovens v době, kdy už Kotěrovi docházejí síly a na jeho zdraví se podepisují traumata ze soutěže realizace začala v únoru 1923, 17. dubna Jan Kotěra umírá. Spolek výtvarných umělců Mánes se dokončení stavby ´učitele národa´ stalo národním kulturním závazkem. Pracovní výbor, kt pro dokončení stavby, nakonec rozhodl ve prospěch Ladislava Machoně, hlavního architekta p za 1. republiky.“ Doc. Kotalík zmínil, že při realizaci stavby nebyly plány ke stavbě dokončeny, existovaly skici, detaily kamenicko-řemeslné výzdoby a soch, budova měla vypadat jinak, přesto i při zachování těchto Kotěrových detailů působí svým způsobem prázdně a nejistě, možná proto, ž se během realizace přirozeně proměňuje podle citu architekta a dalších okolností, které ov stavby. „Přesto je excelentní ukázkou Kotěrových myšlenek o moderní architektuře jako celk a prostorovým východiskem stavby je její funkce převažující nad formou. Novinkou ve své do vstupní haly vysoké přes tři patra s ochozem a prosklenou střechou, vznosná subtilní konst schodišť, výtahů, balustrád, zákoutí, dveří i servisního dvora. O genialitě obou architekt že předvídavě počítali s budoucím rozvojem fakulty a stavbu výrazně naddimenzovali jak v s půdních prostorách, z čehož fakulta těží dodnes.“ Jedinečné je i použití prvotřídních materiálů na vnitřní vybavení budovy, deskové a mramor nejvyšší kvality, vzácné monolitové desky, provedení dvou kašen v 1. patře doc. Kotalík oz materiálový zázrak své doby. Realizace soch se po Kotěrově smrti ujal Jan Gočár se sochaře Stefanem, jemuž byla zadána i výzdoba průčelí budovy, dvou alegorických postav Práva a Spr emblémy Knihy a Ústavy. Sochařská výzdoba nicméně podle Kotalíka zůstala na půl cesty: „Vš když se krátí rozpočet nebo investice už nestačí, vždycky se vyškrtají náklady na umělecko ve stádiu skici na kartonu zůstal návrh monumentální nástěnné malby Alegorie Práva od Maxe dnes součást sbírek Národní galerie. A tak se z chrámu vědy nakonec stala střízlivá stavba ducha, která zůstala oproti původním záměrům architekta Kotěry pouhým fragmentem a toto to dokončeno. Ke chvále Právnické fakulty musím říct, že o tuto jedinečnou stavbu je pečováno vůbec bylo. Dnes už nemůžeme projektovat stavby v antikizujícím stylu, ale možná nová gene sochařů by mohla jisté nedotaženosti Kotěrovy budovy Právnické fakulty napomoci autonomním vytvořenými výrazovými prostředky současné doby.“ Ve vstupním prostoru budovy pak děkan PF UK Aleš Gerloch spolu s doc. Kotalíkem odhalil pa věnovanou Janu Kotěrovi. „Jan Kotěra byl originálním umělcem, pedagogem, vynikajícím publicistou, redaktorem, organ jimiž seznamoval českou společnost s nejvýznamnějšími uměleckými proudy, osobnostmi a jeji Byl to génius na poli umění a významnou osobností na poli české kultury a vzdělanosti.“ (Marie Kohoutová)