Ústav pro klasickou archeologii FF UK - silná tradice, silná budoucnost ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** „Mezi tradicí a budoucností/Úloha klasické archeologie ve středoevropském prostoru“ je náz setkání, kterým si dnes Filozofická fakulta UK připomíná 100 let založení Ústavu klasické „Klasická archeologie v sobě nese aktuální situaci ústavu, který má velmi silnou tradici a i silnou budoucnost,“ zahájil oslavy děkan Filozofické fakulty UK PhDr. Michal Stehlík, Ph aktivity a projekty členů ústavu, doufám, že nás opravdu čekají lepší dny.“ Na Karlo-Ferdinandově univerzitě se založení ústavu váže k datu 1872, na české části unive institucionalizace oboru déle do roku 1910-1911, prvním českým profesorem jmenovaným pro o archeologie byl Hynek Vysoký. Během jednoho století ústavu stáli v jeho čele špičkoví odbo Jindřich Čadík, Růžena Vacková, Jiří Frel a Jan Bouzek; v současnosti jsou to Jiří Musil, Iva Ondřejová a Ladislav Stančo. „Kolokvium by mělo být otevřeným prostorem k diskusi,“ řekl při zahájení ředitel Ústavu pro klasickou archeologii doc. PhDr. Jiří Musil, Ph.D. „Téma, které jsme zvolili, oslovilo široké spektrum odborníků, kolegů z příbuzných oborů, ať už archeologů, kteří se věnují pravěké či středověké archeologii, nebo historiků umění případně filozofů. Klasická archeologie je jakýmsi svorníkem mezi dějinami umění, materiální kulturou a mezi disciplínami, které se věnují antickému starověku. Doufáme, že kolokvium nám řekne něco o tom, jak společnost dnes klasickou archeologii vnímá a jaký význam naše disciplína pro společnost má.“ Setkání se koná pod záštitou děkana filozofické fakulty doc. PhDr. Michala Stehlíka, Ph.D. „Sešli jsme se dnes, abychom se ohlédli mnohém neuvěřitelnými sto lety tradice k archeologie na této půdě. Ohlížíme se za akademickým rokem 1910/1911 a kdybychom způsob studia či kolegiality členů tehde akademické půdy, asi bychom si divili. K si říkám, zda by tehdejší způsob zapisov do přednášek a otevřenost diskuse akadem pracovníků se studenty nebyly lepší než elektronické systémy a trochu odosobněný Klasická archeologie, jak nahlíží na svě snaží věci skládat dohromady, je konfron jistou pomíjivostí a proměnlivostí tohot „V tomto kontextu a při vědomí práce, kterou kolegové a generace před nimi mají za sebou, všechny tabulky, body a vykazování, které musíme denně podstupovat, se za dalších sto let potomkům budou zdát úsměvné a směšné, i to, jakým způsobem a možná zbytečně jsme byli nuce co není podstatou naší práce a toho, proč jsme na univerzitě. V nynějším systému financová doc. Stehlík, "je velmi těžké udržet takový obor na tak vynikající úrovni a za to bych cht současnému i předchozímu vedení ústavu, jména jako prof. Bouzek nebo prof. Ondřejová zde m Klasická archeologie v sobě nese aktuální situaci našeho ústavu, který má velmi silnou tra vzato i silnou budoucnost. Když vidím aktivity a projekty členů ústavu, doufám, že nás opr dny. To, že jsme se zde sešli v tak hojném počtu svědčí o tom, že klasická archeologie je obor, který má konkrétní budoucnost.“ Uskutečnění sympozia svými pozdravy podpořili také J. E. Gianclemente De Felice, tajemník Italské republiky v ČR, a J. E. Georgios Stilianopoulos, kancléř Velvyslanectví Řecké repu Samotné sympozium zahájil prof. Anthony Harding, dlouholetý prezident European Association Archaeologists (University of Exeter), který publikum oslovil brilantní skvělou češtinou: „Před oficiálním přednáškou mi dovolte v znal já. První kontakt se uskutečnil v r napsal prof. Bouzkovi, podařilo si mi to abych mohl několik měsíců studovat v Pra 1970 jsem seděl ve vlaku z Anglie do Pra Československu v roce 1970. Ve své naivi zjistil. Byla to doba, kdy každý byl sle mysli všech velmi čerstvý." „Byla to obtížná doba i pro Jana Bouzka, neboť Jiří Frel odešel do Spojených států a Bouze vedením ústavu a byl také jeho jediným učitelem; nic z toho ale neovlivnilo vřelost, s jak přijat. Věnoval mi svůj čas, pomoc i přátelství, které přetrvává dodnes. Kromě něj jsem př práci získal přátele i mezi jeho studenty, na přeplněném pracovišti v Celetné jsem dostal do knihovny a také četná pozvání na jídlo do Bílkovy ulice nebo do různých hospod ve městě letech jsem se často vracel a vždy jsem se setkal s Janem Bouzkem jako s jedním ze svých n Jsem jemu i ústavu, o jehož vynikající historii ještě uslyšíme, velmi zavázán. On i jeho k tu dnes jsou, připsali k jeho historii mnoho důležitých stran. Pobyt v Praze patří k mým z osobního i profesionálního hlediska, hodně mě ovlivnil a nikdy jsem na něj nezapomněl. Pro oslavujeme jubileum ústavu, dovolte mi, abych připojil i osobní gratulaci." Poté následova přednáška prof. Hardinga „The Aegean and Europe: progress and problems since 1984/5. Přednášky sympozia věnované dějinám ústavu, osobnostem české archeologie a řada specializo témat vztahujících se k vybraným problémům a oblastem klasické archeologie, jejímu postave příbuznými vědami o antickém starověku i ostatními společensko-vědním disciplinami, byly r přednáškových bloků. Kromě pracovníků ústavu jsou jeho hosty také zástupci Ústavu pro prav dějinnou, Ústavu pro dějiny umění, Ústavu řeckých a latinských studií (FF UK), Fakulty hum UK, Katedry filozofie a dějin přírodních věd (PřF UK), Centra pro teoretická studia UK a A archeologie a muzeologie MU v Brně, České archeologické společnosti a Archeologického ústa program konference [ URL "http://ukar.ff.cuni.cz/CZ/dokumenty/tableronde.pdf"] Do bohaté minulosti i současnosti klasického bádání a výuky Ústavu pro klasickou archeolog nahlédnout také dva výstavní projekty. Prvním z nich je výstava „100 let Ústavu pro klasic která bude v prostorách vestibulu Filozofické fakulty UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, za 2011 v 16 hodin a která návštěvníky seznámí vedle historie a osobností ústavu především se projekty ústavu – výzkumy v Bulharsku, Egyptě, Uzbekistánu a v dalších zemích spojených s současností a budoucností Ústavu pro klasickou archeologii. K vidění zde budou také odlitk plastik. Druhým výstavním projektem je výstava fotografií Zdeňka Zvonka „Toulky osmi antic západní Anatolie.“ Fotografická výstava je věnována hornaté anatolské krajině a antickým p dnes tvoří její tvář. Výstava bude instalována od března do dubna 2011 ve vstupní hale bud fakulty UK v Celetné 20, Praha 1. (Marie Kohoutová)