Židovská literatura působí mysticky. Ale je také velmi konkrétní a zemitá ****************************************************************************************** * Židovská literatura působí mysticky. Ale je také velmi konkrétní a zemitá ****************************************************************************************** 17. 6. 2011; autor: Marie Kohoutová; rubrika: Rozhovory & portréty Petr Sláma, Th.D., odborný asistent na Katedře Starého zákona Evangelické teologické fakul Výroční cenu nakladatelství Vyšehrad za rok 2010. Cena mu byla udělena za původní studii o literatuře a za překlad jejích reprezentativních textů z hebrejštiny a aramejštiny v knize – Antologie rabínské literatury. Práci na tomto komplikovaném tématu, která trvala deset l následující rozhovor. Těžko najdeme tajuplnější a gnozeologicky komplikovanější oblast filozofie, náboženství a než je židovská mystika. Jaká jsou její základní východiska, texty, které ji kodifikují, a pracuje vaše kniha Tanu rabanan? Tanu rabanan se židovské mystiky občas dotkne, ale spíš se snaží představit něco jako stře židovského písemnictví pozdní antiky. Navenek tahle literatura působí exoticky až mysticky pohledu se ale ukáže, že má také dlouhé pasáže, které jsou velmi konkrétní a zemité. Mysti toho všeho: představa, že světu vládne skrytý řád. Je to trochu jako hra na poklad: po ces šipky, všelijaké odkazy, a tomu, kdo se po té cestě vydá, začnou po nějaké době dávat smys Vzrušující jsou pomalu se objevující souvislosti. K tomu východisku patří víra, že Bůh své lidu – Izraeli – prozradil cosi podstatného z té cesty, když mu daroval Tóru, božské učení tomu ví, jak si uspořádat život. Což vypadá jako protekce, na druhou stranu je to cesta ná si nejeden člověk řekne, že to žádné velké terno není. Petr Sláma, Th.D., odborný asistent na Katedře Starého zákona Evangelické teologické fakul obrazem Veroniky Tydlitátové Soubor překladů hebrejských a aramejských originálů vychází u nás vůbec poprvé. Co bylo pr badatele a překladatele nejtěžším úkolem – byl to výběr ukázek a metoda výběru, nebo to by problémy jazykové či samotná interpretace těchto textů? Něco již v češtině vyšlo: máme např. několik překladů traktátu Avot (Jakoba Brandeise z 19 překladu Bedřicha Noska). U překladů rabínské literatury ale musí člověk odolat  pokušení, knihovny těchto židovských textů „nevyzobal“ jako hrozinky z dortu čtenářsky vděčné příběh Talmudech a midraších neuvěřitelné množství. Žánr těchto hlubokomyslných a často paradoxní se nazývá agada (aramejsky „vyprávění“). Agada je klasickou ukázkou toho, jak si určité sp vyprávěním buduje svou identitu, příběhem z dávné i nedávné minulosti definuje, kým vlastn Kniha přináší množství epizod ze života Hilela a Šamaje, mimochodem současníků Ježíše Naza rabínů. Jenomže židovství se nedefinuje pouze společnou pamětí, ale také společnou praxí: přehledné řady kulticko-etických pravidel během staletí vykrystalizoval postupně okolo pře promyšlený systém, ba celý způsob uvažování, který se nazývá halacha (doslova „chůze“, „zp Skutečně závaznou, normativní funkci má v židovství právě halacha. V knize mi šlo o to, ab také slušnou porci této halachy. Vybíral jsem pasáže, které jsou typické svou logikou hala uvedeny celé tři traktáty Mišny, nejstaršího dokumentu rabínského hnutí z počátku 3.stol. Termín „rabínské hnutí“, který používáte v knize, evokuje představu dějinné společenské re hlavní přínos myšlenek rabínského hnutí ve své době a jaké byly nejvýraznější osobnosti to V mnoha ohledech to ve výsledku revoluce byla, ale dosažená přísně evolučně! Zásadní zlom dějinách znamenalo povstání proti římské okupaci v letech 67–70 n. l. Římané povstání potl obléhání srovnali se zemí jeruzalémský chrám. Ten byl do té doby náboženským centrem všech rozesetých po celém Středomoří. Do roku 70 měla největší náboženský i politický vliv kasta zboření chrámu zamíchal rozložením sil. Jako nejschopnější se na troskách chrámu postupně menšinová skupina laiků, která zdůrazňovala právě Tóru, božské učení, a její vynalézavou a Tato skupina zřejmě nějak souvisela s hnutím farizeů, které známe z Nového zákona. Tóra, j poslušnost jsou tím, co podle nich z Židů dělá Židy – a ne chrám a jeho provoz. Vůči Říman spíše konformní, ovšem pod podmínkou náboženské autonomie. Židům budoucích staletí předali v cizím, spíše nepřátelském prostředí. Pozdější doba uchovala vzpomínku na důležité učitel jakými byli právě Hilel a Šamaj, Jochanan ben Zakaj, Akiva nebo Jehuda ha-Nasi. Kdo nebo co byl v pojetí tehdejších rabínů Izrael? Když rabíni uvažují o Izraeli, mají na mysli všechny Židy. Jejich texty prosvítá, že zpočá mezi Židy menšinu. O to větší obdiv zaslouží, že své učení koncipují jako program pro všec jejich pojetí vždy etnický aspekt. Do popředí se ale dostává aspekt teologický: Izrael jso podle Mojžíšovy Tóry. Rozvíjejí a přetvářejí se myšlenky a úvahy, které se objevují v historické rabínské litera jakým způsobem? K silným stránkám rabínské literatury patří to, že má propracovanou vzájemnou souhru toho, konstantní, s tím, co je variabilní. Rabíni to vyjadřují učením o dvojí Tóře. Písemná Tóra židovská bible. Postupně se prosazuje představa, že Hospodin Mojžíšovým prostřednictvím př písemnou Tóru – do posledního písmenka hotovou a definitivní. To je ale polotovar. K celé výklad, který musí být aktuální, šitý na míru posluchači. Rabínská literatura, které věnuji svou knihu, je vlastně záznam této ústní Tóry prvních še století n. l. Je fakt, že jak je ústní Tóra jednou zachycená písemně, chová se jako text. interpretovat Tóru nově tváří v tvář novým situacím zůstává. O každém biblickém verši plat sedmdesát sedm (starobylý eufemismus pro nekonečno) významů. V tom je rabínská literatura nevyčerpatelnou inspirací všem, kdo se dnes věnují hermeneutice, teorii porozumění a výkla Ústně tradované učení judaismu, později kodifikované v židovských posvátných textech, je v být v každé době aktuální? Aktuální je rabínská literatura právě svou – tvrdošíjně opakovanou – snahou aktualizovat p bible. Samozřejmě obsahuje, stejně jako sama bible, množství tvrzení, která jsou dobově po dnes znějí komicky nebo zle (světový obraz byl tehdy jiný, středomořská civilizace – nejen otrokářská a patriarchální). V zásadě ale rozvíjí biblický obraz milujícího Boha a spravedlivého mezilidského řádu, kte zemi již praktikuje v Izraeli a který je pro člověka tím nejlepším. Zmíněná dynamika písem ale nedovolí ustrnout na bezduchém papouškování včerejších pravd. Kolik let trvala vaše badatelská, překladatelská a redaktorská práce na této knize a co vá přinesla – víc otázek, nebo víc odpovědí? S různou mírou intenzity jsem na knize pracoval přes deset let. Bylo to kvůli mnoha jiným radostem (během té doby se nám narodily tři dcery). Hlavním důvodem tak dlouhé doby bylo a již mluvil: poměrně brzy jsem měl přeloženou obsáhlou a zajímavou agadickou část z babylon midrašů. Pokud ale kniha měla ukázat rabínskou literaturu v celé její šíří, musel jsem se halachy, světa rabínských předpisů. Tento svět v sobě obsahuje ohromnou vůli po řádu a důslednosti. Je to jakýsi virtuální svě má být, který jeho tvůrci s neuvěřitelnou úporností cizelují poměrům navzdory. Někteří bad označují halachu jako svého druhu filozofii, kterou židovští učenci koncipují na troskách jistot. Vzhledem k tomu, že nejde o nejútlejší knihu, stálo nemalé úsilí udržet v průběhu terminologickou konzistenci. Komu je antologie historické rabínské literatury určena a co by si z ní měl čtenář odnést? Kniha je určena čtenářům, které zajímají myšlenková východiska židovství jako náboženského kulturního a politického fenoménu. Má zhruba 150 stran úvodu a asi dvakrát tolik stran vla V závěru knihy je výkladový glosář k několika stovkám nejčastějších termínů. Takto vyzbrojen neměl by se v knize ztratit humanitně orientovaný čtenář, který se chce bl se záhadně znějícími názvy židovské tradice, jako je Mišna, Tosefta, Talmud apod. Zalíbení nalezne židovský čtenář, neboť jeho tradici přivádí v češtině ke slovu. Rabínská literatur křesťanskou patristikou pokračování a syntézu řecké a vůbec starověké literatury a jako ta naší civilizace. Její střípky v češtině tak rozšiřují oblast českého duchovního rozhovoru. I já moc děkuji za rozhovor. Sláma Petr: Tanu rabanan / Antologie rabínské literatury ISBN: 978-80-7021-722-1, vydání 1., 2010 vazba vázaná, formát:130 x 200 mm, počet stran:552, doporučená prodejní cena: 498 © nakladatelství Vyšehrad