Na restituce majetku šlechtických rodů nelze nahlížet růžovými brýlemi ****************************************************************************************** * Na restituce majetku šlechtických rodů nelze nahlížet růžovými brýlemi ****************************************************************************************** 23. 6. 2011; autor: Marie Kohoutová; rubrika: Rozhovory & portréty Teprve druhým laureátem Ceny Milana Sojky, významného ocenění za nejlepší publikaci vydano v ediční řadě Studie NÚJH, se stal JUDr. PhDr. Josef Benda, Ph.D. Cenu převzal 20. června Hlávky v Lužanech a získal ji za publikaci Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po kterou vydala Hlávkova nadace. Tématu knihy se věnujeme i v následujícím rozhovoru s autor Co bylo hlavním důvodem vzniku vaší knihy? Profesní zájem právJUDr. PhDr. Josef Benda, Ph. složitou oblast, zajímavé společensko-sociologické otázky, kteFSV UKtituce šlechtického majetku vyvolávají, nebo prostá objednávka... Téma knihy jsem si nezvolil náhodou, tím méně pak na objednávku, ale jako výsledek mnohaletého shromažďování materiálů o restitucích majetku bývalých šlechtických rodů – zpočátku i bez pouhého pomyšlení na jejich publikaci. Vedla mě touha zpracovat materiály, které se léta – v případě některých kauz i přes deset let – hromadily v mém archivu, a v závěru pak i úsilím nezklamat ty, kteří věřili, že je nezklamu a slíbené dílo řádně a včas dokončím. Problémem přitom také je dostupnost historických dokumentů. Veřejnosti často nejsou známa fakta, v důsledku čehož zpravidla dochází k subjektivnímu vnímání pouze některých záležito subjektivní vnímání posilují osoby, které mají z nejrůznějších důvodů zájem na tom, aby by restituce majetku ukončeny ve prospěch bývalých vlastníků, a využívají přitom prostředků, detailně rozebrány v mé knize. Záměrem tvůrců restitučních zákonů byla náprava majetkových křivd, přesto praxe restitucí, rozsudky soudů, jak píšete ve své knize, byly často v rozporu s tímto záměrem. Nezpůsobily šlechtického majetku nové křivdy, případně jaké byly ty nejzávažnější? Vznešené cíle restitučních zákonů zůstaly v některých směrech pouze a jenom nenaplněnou pr si restituční zákony nevytkly za cíl napravit veškeré majetkové křivdy spáchané na původní majetku v tzv. rozhodném období (s určitými výjimkami stanovenými zákonem o mimosoudních r v případě rasové perzekuce a zákonem č. 243/1992 Sb.), nýbrž zmírňovaly jen křivdy některé pod heslem odstraňování těchto křivd prostor pro páchání křivd nových. Spočívají zejména v restitucích rozsáhlého majetku. Restituce s sebou přinesly také tisíce soudních sporů, a s tím související znejistění vlas Došlo rovněž k vydávání movitých věcí jak z jednotlivých památkových objektů, tak i muzeí s sebou přineslo výraznou proměnu složení – tedy rozumějte kvantitativní i kvalitativní sn sbírek muzejních institucí, s fatálním dopadem na sbírkové fondy největších galerií v zemi v Praze, Moravské galerie v Brně, Krajské galerie ve Zlíně a zejména pak Středočeské galer starého umění v důsledku restitucí zcela zanikla. S tím pak souviselo i vydávání jednotliv ve kterých muzea a galerie sídlily, resp. kde byly vystaveny jejich expozice, což se na je velmi nepříznivě projevilo. Podle vás za dlouhodobě neutěšený stav restitucí nesli kromě soudců svůj díl viny i politi konkrétně politici a v čem média? Když se jako specifická forma privatizace na počátku devadesátých let zvolily i velmi širo restituce, které podle všeho nemají obdobu nikde jinde nejen v postkomunistických zemích, světě, hrálo přitom svou roli nepochybně i to, že přední představitelé nové státní moci se rekrutovali z řad potomků původních vlastníků majetků, zabavených po druhé světové válce. Někteří tehdejší čelní představitelé politické moci měli zřejmě naivní, ale v tehdejší euf zřejmě částečně ospravedlnitelné představy o tom, že příslušníci bývalých šlechtických rod československý, resp. český stát, a všemožně jim vycházeli vstříc – například udělováním s občanství, na základě kterého mohli tito posléze vznášet restituční nároky. Že se mnohdy j kolaborantů, či dokonce přímo nacistů, podle všeho příliš neřešili. A média? Právě oblast restitucí majetku bývalých šlechtických rodů je jednou z mála oblast k pozoruhodným vybočením z objektivity informování. Zejména většina českého denního tisku televize vesměs z neznalosti zdůrazňuje pouze skutečnosti svědčící ve prospěch bývalých vl což vyúsťuje často v pokřivený pohled veřejnosti. V rámci publicistiky byly restituce jedním z nejvíce kontroverzních témat, přičemž někteří ignorovali nejen existenci mezinárodního poválečného uspořádání i českého právního řádu, a pouze některé stránky poválečných konfiskací i restitucí po roce 1989, a v důsledku toho a podobně jako Sudetoněmecký landsmanšaft. Investigativní žurnalistika se problematice resti bývalých šlechtických rodů prakticky vyhýbala; obrat se dostavil teprve v posledních letec Považujete restituce šlechtického majetku za ukončené, nebo budou probíhat i nadále? Podstatná část restitucí majetku bývalých šlechtických rodů je již ukončena, a to buď tak, nárokovaný majetek vydán ať již dohodou, nebo na základě soudního rozhodnutí, nebo tak, že pravomocně zamítnuty. Pokud nenastane zásadní změna legislativy, domnívám se, že je velmi že by se objevily nové úspěšné kauzy restitucí majetku bývalých šlechtických rodů. Některé zahájené na počátku devadesátých let však dosud zcela skončené nejsou. Jaké poučení pro právníky i politiky nabízí vaše kniha? Zjištění v ní obsažená lze shrnout do stručného konstatování, že na problematiku restitucí zejména pak majetku bývalých šlechtických rodů nelze nahlížet růžovými brýlemi a nekritick restituce byly ve vztahu k péči o navrácený majetek ve všech ohledech jen pozitivní záleži Děkuji za rozhovor. JUDr. PhDr. Josef Benda, Ph.D., LL.M., specialista na právo obchodní, finanční, ústavní a společnosti ČESKÁ RAFINERSKÁ, a.s., nezávislý rozhodce, člen Asociace rozhodců České repub komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Benda Josef: Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989 Studie 8/2010, vydal Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 571 stran více o Ceně Milana Sojky [ URL "http://iforum.cuni.cz/IFORUM-11181.html"]