Sekce: Deset evropských režisérů očima Variety ****************************************************************************************** * Sekce: Deset evropských režisérů očima Variety ****************************************************************************************** 1. 7. 2011, autor: Tereza Šimůnková, rubrika: Studenti Ani v letošním festivalovém programu nechybí mezi devatenácti filmovými sekcemi desítka sn vybrali američtí kritici z mezinárodního filmového časopisu Variety. Dřívější Dny kritiků nesou nový název – Deset evropských režisérů očima Variety. Ne bezdůvodně. Kritička Alissa Simon, která za magazín Variety sekci zaštiťuje, říká: „Chtěli jsme zdůraz naší pozornosti stojí právě filmaři a jejich potenciál. Naše mise však zůstává stejná: pře a druhé filmy evropských režisérů, které stojí za pozornost pro svoji živost, invenci a vá Američané tentokrát vybrali velmi pestrou skladbu: pět žen a pět mladých mužů odlišuje nár a jazyk. Co ovšem mají společného, je jejich tah na branku, schopnost přilepit oči diváků (letos nesoutěžní) sekce patřila v každém ze čtrnácti roků, po které díky svému iniciátoro Gaydosovi varské publikum provází, k těm nejnapínavějším a nejzábavnějším na festivalu. Co deset evropských filmařských nadějí? Rozpal mě, sakra Letošní ročník je mladý nejen za kamerou. V expresivním debutu Jako opice Švédky Lisy Asch vypjatý vztah dvou dospívajících dívek na pomezí přátelství, milostného vzplanutí a boje o prozkoumat společenské rozpory tak, že nechám dívky jednat brutálně, v kontrastu s nevinno naivitou ukázat naše tabu,“ komentuje režisérka, která ve filmu například nechala malou ho leopardích bikinách svádět jejího dospělého bratrance. Dívčím přátelstvím i erotikou se zabývá Norka Jannicke Systad Jacobsen v Rozpal mě, sakra: pozoruju s čím dál větší nostalgií. A líbí se mi, jak se většina mladých lidí chová: jako nesmrtelní a jako by jim patřil svět, i když ve skutečnosti nevědí nic o ničem. Pro mě oso fascinující období, zažívat všechno poprvé. Někdy si přeju vrátit se v čase a třeba se ješ zamilovat...“ Virtuálně i reálně První lásku ve virtuálním světě zažívají manželé středního věku v romantické komedii rumun Alexandru Mafteiho Ahoj! Jak se máš?. Přes chat se zamilovali – aniž by to věděli – do seb „Publikum v kinech je rozhodně mladší, než bývalo. Možná proto je víc baví filmy s tematik Vlastně jsem měl štěstí s milostnými scénami – tyhle se divákům tohoto věku líbily,“ naráž nadsazené pasáže, ve kterých se osmnáctiletý syn páru touží proslavit jako pornoherec. Prolínání moderních technologií do každodenního života zkoumá také francouzský tvůrce Davi experimentálním hudebním dramatu Květy zla. Milostný příběh mladé Íránky během jejího poby kombinuje se záběry z YouTube natočenými během brutálních povolebních represích v její dom režiséra se mladí filmaři obracejí k nejmladší generaci, poněvadž tu jejich vlády přehlíže jsou daleko důležitější akcionáři, takže třeba nabízené řešení ekonomické krize zničí pers budoucí generace. Dnešní mladí budou určitě chudší než jejich rodiče. I když ve filmech ne politice, zkoumáme ji a hledáme naději.” Až to klikne Sociálního tématu se dotýká také bizarní komedie Královská cesta Islanďanky Valdís Óskarsd Junior se po tříletém pobytu v cizině vrací zpátky na Island s balíkem dluhů, který by rád na zámožného otce. Seniora však nalezne v depresivním karavanovém parku plném zkrachovalýc „Příběhy nevybíráte podle aktuálnosti, ale podle vnitřní potřeby. Musíte vyprávět zrovna t nezáleží. Ovlivňuje vás muzika, kterou posloucháte, knihy, které čtete, vaše rodina. Váš m chodu. Stahuje nápady a vlivy čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu, až to jednoho dn autorka, výborná střihačka, která mimo jiné stříhala Věčný svit neposkvrněné mysli. Až na kost jde drama Dech Belgičana Hanse Van Nuffela. S hlavním hrdinou Tomem se seznamuj malým klukem. Putuje po významných lékařských institucích celého světa jako živý exponát c smrtelné choroby, při níž je jedinou nadějí pro nemocného transplantace plic. Že nemusí bý dokazuje smrt Tomova staršího bratra s toutéž diagnózou. Film bez černobílých postav (Tom podvodníček) vypravuje, jak dospět k vyrovnání se sama se sebou. Humor i horor „Inspirují mě příběhy o tom, jak se člověk snaží zařadit a přežít v systému současné spole ovlivňuje jeho intimní vztahy,“ říká Slovenka Zuzana Liová. „V souvislosti s mým filmem Dů vyrovnávání se s naší komunistickou minulostí a hlavně to, do jaké míry přetrvává bývalý s lidí.“ Vypráví příběh dominantního otce, jenž na rodinném pozemku staví domy pro své dvě d jinak neumí vyznat lásku. Co se asi stane, když o dům ani jedna nestojí? Rodinným filmem je i německá komedie režisérky Yasemin Samdereli Almanya: Welcome To Germa „Pozvali jsme gastarbeitery, ale přišli lidé“ vypráví příběh tří generací tureckého rodinn v Německu a ptá se, jestli může být integrace „příliš úspěšná“: „Už dávno jsme si s mojí s scenáristkou filmu Nesrin všimly, že lidem připadá vtipné vyprávění o našem dětství. Třeba chodila do katolické základní školy a zpívala každou středu náboženské písně. My Turci že neintegrujeme?“ Zkrátka nezůstanou ani milovníci žánrových snímků. Hororový Seznam smrti britského režisér mísí nájemného vraha, manželské hádky, úpisy krví a rituály ze záhrobí s humorem i hororem porota tento „ďábelský snímek“ vybrala pro půlnoční projekci. Mafiánské psychologické drama Itala Claudia Cupelliniho Poklidný život se neodehrává v již v chladných lesích zapadlého německého venkova, kde bývalý mafián úspěšně provozuje italsk „Pocházím z proslavené lázeňské oblasti s malými, ospalými, spořádanými městečky perfektní kteří chtějí zapomenout na svoje chyby a začít znova,“ objasňuje režisér svůj inspirační z však na palouku před hospodou z ničeho nic objeví mafiánův syn, jejž opustil, aby si zachr jasné, že minulosti není možné uniknout. Autorka rozhovoru vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK. Článek vyšel 1. 7 deníku.