Když houby chtějí, můžou nás docela slušně ovládat, nebo nám i zavařit! ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** 17. 8. 2011; autor: Marie Kohoutová; rubrika: Rozhovory & portréty V muzejní nebo umělecké instituci se zpravidla prezentují výjimečná díla. V případě Sbírky (CCF) katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK jsou těmito unikátními kousky houby. A př uměleckým dílům není úplně od věci. „Když se člověk mikroskopickým houbám věnuje dlouho, z houby hýří barvami, tvary a neuvěřitelnými strukturami, které nenajdeme nikde jinde v přír opravdu hraničí v dobrém slova smyslu s uměním,“ říká vedoucí mykologické pracovní skupiny Mgr. Ondřej Koukol, PhD. V čem se CCF podobá jiným institucím u nás i v zahraničí a v čem je unikátní? Jsou mezi va kulturami nějaké, které nemá žádná jiná srovnatelná sbírka? Je podobná v tom, že zde máme zastoupené běžnější druhy, které se využívají pro výuku, a p izolovali pracovníci sbírky i jiní mykologové a o které si pak zažádali z různých evropský výjimeční. Troufal bych si říct – a to se vztahuje na nás, co zde děláme taxonomickou prác zabývá kolega, máme všechny popsané druhy. Podobně od rodu Chalara, kterým se zabývám já, popsány jako nové druhy pro vědu a jsou dostupné pouze v naší sbírce. Naše sbírka pracuje moderními metodami a je srovnatelná s evropskými a světovými sbírkami jako živé kultury při teplotě 5 °C ale i lyofilizované, což v praxi vypadá tak, že jsou ho jako prášek v maličkých zkumavkách. Takto jsou životaschopné 10 až 20 let a kdykoliv se da dlouhodobého uchovávání kultur, např. v alginátových peletách. Pokud jde o služby, nabízíme nejen určení dle morfologie, ale i na základě analýz DNA, což standard. Část kmenů je zařazena do Národního programu genetických zdrojů mikroorganismů, dotuje ministerstvo zemědělství a poskytujeme je zdarma. Co jsou vlastně houby? Obávaní a nechtění návštěvníci, nebo vítaní pomocníci třeba ve farm Obojí. Naše sbírka se skládá ze saprotrofních hub, které rostou na mrtvé organické hmotě. příležitostní paraziti lidí. Máme tu rozsáhlou sbírku hub rodu Aspergillus, z nichž velké pochází z klinického materiálu z různých pacientů. Vesměs to byli imunokompromitovaní jedi leukemií), případně jedinci, kteří mají hodně oslabený organismus, např. po chemoterapii. To znamená, že jejich organismus pak funguje jako podhoubí pro rozvoj a růst určitých kmen Funguje jako substrát, který už se nemůže bránit. Na zdravého člověka dopadají spory denně v jakémkoliv prostředí. Stejně tak je vdechujeme a přijímáme ústy. I tady, předpokládám... Hlavně tady, tady je koncentrace mnohonásobně vyšší.(smích) Ale náš imunitní systém se brá hodně nemocných pacientů už tomu tak není. A pak jsou taková místa, jako nehty, uši, mezip různé dlouhodobé záněty, bércové vředy a tak dále, kde je reakce těla natolik oslabená, že kolonizovatelné houbami. Někdy i zdraví lidé, třeba sportovci, připravují optimální podmín ve svých botách, kde je dlouhodobé teplo a vlhko. Vy sám se hub nebojíte? Nebojím, jen jsem obezřetnější. Když najdu kolonii na marmeládě, tak vím, že s tím už není i velká míra nejistoty, jestli ta kolonie produkuje toxiny nebo ne, a protože vím, co toxi celou marmeládu vyhodím. Kdybych ale přesto váhal s vyhozením, tak si tu houbu odizoluji, literatury, jestli jde o potenciálního producenta mykotoxinů. Ovšem pořád ještě můžou být že houba, která toxiny většinou netvoří, je občas může produkovat. Všeobecně se ví, že některé druhy hub odolávají všem léčivům. Jsou skutečně nezničitelné? Citlivost hub k tzv. antimykotikům je velice variabilní. Antimykotik je celá řada a při lé důležité v prvé řadě správně určit původce do druhu. Některé druhy byly v minulosti zaměňo popsány jako nové teprve nedávno a ukázalo se, že se liší i na základě fyziologie a reaguj preparáty, které se podávaly na základě nepřesného určení. Jakmile je známo jméno, je dobr na Petriho miskách, kde se přidávají různé typy antimykotik, a teprve podle toho, jak konk těchto umělých podmínkách reaguje, nasadit antimykotika na léčbu. Bohužel, houby jsou člověku fylogeneticky příbuzné, a tudíž máme shodné fyziologické proce houby je pak těžké, protože to, co by zabilo bez problémů houbu, zabije i člověka – když b extrému. Řekl jste, že byly objeveny nové, dosud nepopsané druhy hub. Co ze světa hub ještě nevíme? odhadem je... Z hlediska počtu druhů je v současnosti popsáno asi 90 tisíc druhů a předpokládá se, že ce 1,5 milionu. To je průměrně střízlivý odhad. Čili z toho je vidět, že známe jen odhadem 6 druhové diverzity hub, možná i méně. Kolik vás pracuje tady v laboratoři, když vás čeká tolik práce... Nedávno vyšel hezký článek, v němž autor vzal počty nově popsaných druhů celosvětově za po a odhadl, že tímto tempem všechny druhy popíšeme za déle než tisíc let... Jako zaměstnanci plný úvazek plus jedna kolegyně v důchodovém věku plus další kolega, který je napůl v Akad 3+1+1. Lidé se většinou zajímají spíše o velké houby Sbírka kultur hub působí jednak jako výukové pracoviště pro studenty fakulty, jednak směre komunikuje a poskytuje služby odborné obci. A co mykolog-laik, který by chtěl využít vašic vámi spolupracovat, měl by šanci? Měl, ale na mikroskopické houby laici moc nejsou. Je ohromná členská základna laiků na vel obracejí na mykologické poradny při České vědecké společnosti pro mykologii, České mykolog nebo při různých muzeích. Z nich se na nás výjimečně obrátí jen někdo, třeba s nahnilým ja kvůli plísni v bytech, a protože kolegyně je specialistka na fytopatogenní houby, občas jí zežloutlý list nebo uschlou kytičku, ale jinak s laickou veřejností komunikujeme minimálně Spíš se na nás obracejí lidé z jiných univerzit, když potřebují nějaké houby poslat nebo u když z potravinářského průmyslu potřebují určit kmen, který jim někde vyrostl, a zjistit, potenciálně produkovat nějaké mykotoxiny a jak moc je nebezpečný. A to je asi tak všechno. se zajímá opravdu minimálně, protože jednak jsou mikroskopické houby přehlížené, a pak je nezbytné mikroskopování a kultivace, a to si člověk doma nemůže dělat. Jaká houba je pro vás jako odborníka nejzajímavější? Chodíte vy sám vůbec do lesa na houby Chodím a houby sbírám rád, ale čistě z hlediska mé práce je pro mě nejzajímavější rod Chal věnuji už asi čtyři roky. Zjišťuji totiž, že i u nás, v intenzivně prozkoumané střední Evr ještě možné na tak běžném substrátu, jako je opad v borovém lese, čili spadané jehličí na druhy hub. To mě fascinuje. Že člověk nemusí jezdit do tropů, kde je biodiverzita nesrovna neprozkoumanější, ale že nové druhy mikroskopických hub může najít i v našich lesích. Jaké je možné využití hub v lékařství, farmacii nebo průmyslu? Houby mají velký biotechnologický potenciál, který spočívá hlavně v houbových metabolitech mohou použít v medicíně. Na druhou stranu ale množství hub, co napadá člověka, stále roste materiálu máme stále častější záznamy o dalších druzích hub, které si dokážou zvyknout na substrát; způsobují většinou jen lokální mykózy, ale někdy i systémové – a tohle číslo ros lidé přehnaně dbají na hygienu, jsou stresovaní, oslabení různými chronickými nemocemi a p Ale zároveň existuje i rostoucí potenciál užitku z hub buď jako přímé potravy, nebo léčivý hub získáváme celou řadu léků, nemusí to být jen antibiotika, jsou to i léky na snižování imunosupresiva a podobně. Samozřejmě enzymy z hub dnes najdeme v různých odvětvích průmysl nejen v potravinářství, ale i na zpracování dřeva, papíru, kůží a dalších přírodních surov materiálů, bělení a tak dále. Z toho, co jste naznačil, se zdá, že houby mají nad člověkem navrch... Dá se to tak říct, protože my jim rozhodně nevládneme, maximálně je studujeme nebo využívá jde do tuhého, tak nám houby můžou pořádně zatopit. Taková dřevomorka, když se vám dostane nic s tím nezmůžete. Jestliže máte v bytě vlhko, těžko se budete zbavovat houbových koloni Dalším kritickým místem jsou nečištěné klimatizace a nevětrané prostory, ve kterých se poh a kde je vlhko, tam mohou být skryty kolonie, které produkují těkavé látky do prostředí, a dlouhodobá expozice člověka prostředí, které ho oslabuje. To na nás působí houby, ne my na ně! Takže se dá říct, že když houby chtějí, můžou nás doc ovládat, nebo nám i zavařit a my, pakliže neznáme příčinu, s tím nic nezmůžeme. Děkuji za rozhovor. Houby jsou krásné V 2. ročníku soutěže Přírodovědecké fakulty UK Věda je krásná v r. 2010 se snímky hub umís trojici v kategorii Vědecká mikrofotografie: RNDr. Alena Kubátová, CSc., kurátorka CCF , 2. místo Sporangiofory Cokeromyces recurvatus (mikroskopická houba, Zygomycota, 1000x) Světelný mikroskop Olympus BX51, Nomarského kontrast, fotoaparát Olympus E-510, preparát v činidle, houba kultivovaná na agarovém médiu. "Kudrnaté hlavičky" představují sporangiofory, na jejichž konci vyrůstají na stopkách spor Jimi se houba nepohlavně rozmnožuje. Tato saprotrofní houba je schopna příležitostně způso člověka. Konidiofory Aspergillus clavatus (mikroskopická houba, Ascomycota, 200x) Světelný mikroskop Olympus BX51, Nomarského kontrast, fotoaparát Olympus Camedia C5050Z, p Melzerově činidle, houba kultivovaná na agarovém médiu. Typické kyjovité konidiofory produkují na svém povrchu množství drobných spor, kterými se rozmnožují. Tyto vyrostly na agarové živné půdě, ale v přírodě houbu najdeme na trusu nebo Vít Hubka, 3. místo Vřecka opouštějící plodnici (260x) Mikroskop Olympus BX 51, Nomarského kontrast. Jako pozorovací médium použito Melzerovo čin Leptosphaerulina australis. Vřecka se zďovitými askosporami, která opouštějí plodnici rost Leptosphaerulina. Kmen byl izolován jako kontaminace při mykologických odběrech z nehtu čl podezřením na onychomykózu.