Čeští badatelé zkoumají místo, kde zápasil David s Goliášem ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** 18. 8. 2011, autor: dr. Filip Čapek, red., rubrika: Projekty a týmy UK Na mezinárodním archeologickém výzkumu lokality Chirbet Qeiyafa v Izraeli se pod vedením p Garfinkela z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě podílí i skupina pedagogů a studentů z Evan teologické fakulty. Srovnání biblických textů s konkrétní hmotnou kulturou umožňuje kritic základní teze o geopolitickém kontextu střetu mezi Judskem a Pelišteou v 10. až 9. století je běžně známý především z biblického vyprávění o zápase Davida, budoucího krále Judska, s (Filištínem) Goliášem. Chirbet Qeiyafa byla identifikována v roce 2008 na základě objevení druhé vstupní čtyřkomo biblické místo Šaarajim (tj. hebrejsky ‚Brány‘), jež je známé z biblického příběhu 1. knih zápase Judejců (Davida) s Pelištejci (Goliáš). Podle řady badatelů současný výzkum dokládá, že Judsko jako státní celek nevznikalo nejdří horách, ale spíše na západní hranici s Pelišteou v západní Šefele. Tam muselo původní obyv z Přímořské planiny –prostřednictvím sociálních, kulturních, symbolických a nakonec předev hranic – nově formulovat svoji identitu. Česká výprava spolu s prof. Garfinkelem a odbor Rozvojový projekt Judsko doby železné IIa podle textů Starého zákona a podle nejnovějšího výzkumu se zaměřením na oblast Šefely, jehož garanty jsou Mgr. Věra Fritzová a dr. Filip Č roku 2011 a čeští účastníci letos v červnu kromě praktického osvojení základních poznatků získali také povědomí o kontextu stávající strategie archeologických kampaní v Izraeli. Dosavadní poznatky o Chirbet Qeiyafa budou analyzovány a publikovány v zimním semestru v r UK. Předně půjde o téma materiální kultury a jejího víceznačného hodnocení v rámci probíha diskuse. Dále přijde ke slovu práce s relevantními biblickými texty, která patří k nosné t kritického myšlení kateder biblistiky na protestantských fakultách. Kromě prosté identifikace sledované lokality jde také o jiné interpretační ‚proměnné‘, jak utváření dějinné paměti, legitimity konkrétní kulturní kontinuity, konstitutivnost minulos společnosti v přítomnosti a podobně. S jistou nadsázkou lze tvrdit, že Chirbet Qeiyafa není příliš vzdálena od našeho domácího utváření české státnosti a jeho více či méně související a doložitelné materiální kultuře. Lokalita Chirbet Qeiyafa se nachází asi 25 km západně od Jeruzaléma na pahorku v pravobřež dějin Judska zásadní z více důvodů. Jeho odkrytím dochází k podstatnému doplnění poznatků dějinné zakotvení lokality Chirbet Qeiyafa bylo potvrzeno jak absolutním (radiometrie), ta stratu IV. Mezi význačné, dosud odkryté doklady o Chirbet Qeiyafa jako o městě či pevnosti z doby žel specifická keramika, která se výrazně liší od pelištejské keramiky z nedalekých lokalit Ga celosvětový zájem, takže se mu v loňském roce věnoval i časopis National Geographic [ URL salomoun/"] . Expedice do Chirbet Qeiyafa se uskutečnila ve dnech 10.–25. června 2011 v rámci projektu J železné IIa podle textů Starého zákona a podle nejnovějšího archeologického výzkumu se zam Šefely. Na expedici bude v zimním semestru roku 2011/12 v Praze navazovat kolokvium věnova biblické archeologie. Více o expedici zde [ URL "http://qeiyafa.huji.ac.il/"] a také v rozhovoru s Filipem Čapke www.iforum.cuni.cz/IFORUM-10771.html"] .