Vyčleňování nadaných dětí do speciálních tříd není šťastné řešení ****************************************************************************************** * Vyčleňování nadaných dětí do speciálních tříd není šťastné řešení ****************************************************************************************** 5. 10. 2011, autor: Lucie Kettnerová, rubrika: Rozhovory & portréty V novém školním roce si opět mnoho rodičů položí otázky: Projevuje se u mého dítěte nějaké to mohu ověřit a jak s ním nadále pracovat? Vydrží mu nadání až do dospělosti? O nadaných povídali s psycholožkou doc. PhDr. Lenkou Hříbkovou, CSc., z PedF UK, která se této proble věnuje. Koho lze označit za nadané dítě? Odpověď je poměrně složitá, neboť samotné vymezování fenoménu nadání se v průběhu 20. stol se zaměříme na děti ve věku nástupu do školy, tak bývá zdůrazňována akcelerace jejich vývo složkách, nebo jen v některých. Nejčastěji se jedná o kognitivní vývoj – dítě je schopno ř řeší starší děti, je zvídavé, má více informací a je motivované poznávat. Starší dítě již s vrstevníky musí podávat mimořádný výkon v některé oblasti. Posledním kritériem je, že dí (např. intenzivní zájem, znalosti, tvořivost atd.), aby podávalo mimořádné výkony v budouc Jaký je rozdíl mezi nadáním a talentem? Doc Nadání bylo tradičně vztahováno k vysoce rozvinutým kognitivním schopnostem. Talent se use schopnostem. Mluví se např. o hudebním nebo výtvarném talentu. Jiní autoři zase vztahujpůs který se za vhodných podmínek manifestuje v talentu. Většina autorů však v současnosti fak synonyma. na Jde nadání ruku v ruce s vysokým IQ? tvo Obecně se ví, že intelektově nadané děti mají nadprůměrné IQ. Pokud ale budeme mluvit tsoc tak tam jsou akcentované především speciální schopnosti. Laická veřejnost si s nadáním oso ale už méně třeba tvořivost. Již v 60. letech se zjistilo, že do průměrného IQ (zhruba a j většinou průměrná. Vyšší IQ ale nemusí být v souladu s vyšší tvořivostí, její úroveň můpsy Kdy je možné zjistit, zda dítě je či není nadané? pro Čím je věk dítěte nižší, tím je to obtížnější. Ve školním věku si už rodiče či učitelé pub některých oblastech. V těchto případech by mělo následovat vyšetření dítěte v pedagogicko- a pokud nadání potvrdí, musí škola podle vyhlášky 73/2005 MŠMT ČR do 3 měsíců vytvořit pro vzdělávací program. V posledních letech se rozrostl i počet soukromých základních škol, které se na tyto děti nabízejí jim speciální programy. Osobně si myslím, že už od první třídy takto vyčleňovat děti do speciálních tříd není šťas Dovedu si představit, že vzdělávání dítěte v třídě intelektově homogenní se může později n třeba v sociální oblasti. Dítě si zvykne na stejně disponované vrstevníky a nebude připrav běžném životě tomu tak není. Rozhodnutí o vzdělávací cestě dítěte mají rodiče. Budou ale v běžných školách nadání dítěte zohledňovat? Moje zkušenosti říkají, že ano. Samozřejmě se nedá paušalizovat, že to funguje všude. Již vyhláška staví nadané děti na základní škole na úroveň dětí se speciálními edukačními potř znamená., že i běžná škola může třeba zavést skupinové vyučování nadaných dětí v těch před vynikají, nebo umožnit dítěti vynechání ročníku v daném předmětu a realizovat další opatře velký posun za poslední roky. Dříve byla podpora rozvoje nadání zakotvena spíše v mimoškol dnes je tendence dostat péči a podporu přímo do vyučování. Nadání bývá vždy vnímáno jako něco pozitivního. Rodiče by ale jistě mohli vyprávět, že mít není tak jednoduché. Nadané děti nemají jen silné stránky, ale i ty slabé. Jedna se týká například nevyrovnanos dítěte. Dítě může být akcelerováno v kognitivní oblasti, ale ve vývoji jiných může být opr zpomaleno. U malých dětí se to například může týkat emocionálního vývoje, v pozdějším věku vývoje, kdy dítě má problémy s navazováním kontaktů s vrstevníky. Nadaní chlapci také míva grafomotorikou. Je nadání „doživotní“ záležitostí? Tedy pokud je u dítěte diagnostikováno např. v mladším se předpokládat, že přetrvá do doby vysokoškolských studií? Obecně lze říci, že nadání není stabilní fenomén. Nedávno proběhla konference Evropské rad schopnosti, která se proměnlivostí nadání mimo jiné zabývala. Ví se totiž, že mnohé děti p v dětském věku v dospělosti nic mimořádného nevykonaly, a naopak děti, které se vyvíjely b péče, v dospělosti vytvořily mimořádná díla. V každé fázi vývoje dítěte je potřeba, aby se schopnosti, které odpovídají vývoji oblasti, ve které dítě projevuje nadání. Tak jak se mění v průběhu života individuální schopnosti, tak se mění i kulturní podmínky podávání výkonů. Dítě například jako malé perfektně zvládá techniku hry na hudební nástroj považováno za hudebně nadané. Stejné označení v pozdějším věku ale obsahuje splnění požada tvůrčí, jen zvládnutí techniky už nestačí.