65 LET PEDAGOGICKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE ****************************************************************************************** * 65 let Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze ****************************************************************************************** 1. Vznik fakulty – událost převratného významu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze zahájila své působení velice slavnostním zp se tak na základě jednoho z prezidentských dekretů v pražském Rudolfinu 15. listopadu 1946 prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše a vůdčích osobností našeho akademického, politické života. Vzdělávání učitelů bylo tak povýšeno na nejvyšší možnou úroveň, učitelství srovnal akademickými povoláními, a tím se mělo stát zárukou nové etapy v péči o vzdělávání dětí a to:  český národ měl díky své vzdělanosti stanout mezi předními národy své doby;  tak jak tradici obrozenectví, vrcholící Masarykovou ideou národa, která byla živě připomenuta udál a osvobození, chápaného jako vstup do národního sebevymezení v nové dějinné epoše. A právě sehrávat vůdčí roli.  Nikdy před tím a také už  nikdy později se učitelství nedostalo tako už nikdy později do něho nebyly s takovou jednoznačností vkládány tak velké naděje. Proto také Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, spolu s dalšími pedagogickými   cítí být povinována stát na stráži a dosažený výdobytek magisterského univerzitního vzdělá považovat za výdobytek trvalého významu. Univerzitní vzdělávání učitelů nebylo ovšem jen výsadou Univerzity Karlovy v Praze. I dalš tehdejší Republiky československé byly zakládáním pedagogických fakult pověřeny: Masarykov Brně, Palackého univerzita v Olomouci a Univerzita J. A. Komenského v Bratislavě. Díky děj významu a postavení Univerzity Karlovy v Praze mezi předními univerzitami Evropy, a samozř kvalitě a rozsahu zde realizovaných bádání, relevantních pro vzdělávání a výchovu, byla je fakulta předurčena zaujmout čelní postavení. Tomu se také snažila a nadále snaží se ctí do 2. Dopady totalitního systému – obnova ethosu fakulty po roce 1989 Idea vzniku fakulty v obnoveném, poválečném Československu, navazující na demokratické tra Republiky československé, ovšem neměla dlouhého trvání. Již po dvou letech bylo patrné, že dramatických a drastických proměn politického systému a celkového společenského klimatu, v poslání učitele a smysl školního vzdělávání. Důsledky, které fakultu v několika vlnách pos v období tzv. normalizace koncem 70. let, byly bolestné a devastující – odborně, morálně i více je ale třeba ocenit, že záhy po revolučních událostech roku 1989 se hlásí o slovo obn fakulty, vědomí jejího nezastupitelného významu a povznášejícího poslání. Pochopitelně s n danými včleněním republiky mezi demokratické státy sjednocující se Evropy, badatelské a ed západní kultury apod. Elán a rozvážnost tohoto nového počátku lze přesvědčivě doložit mini třech událostech velkého přerodového významu. Prvou z nich bylo uspořádání Světového kongr pedagogiky v roce 1992. Česká pedagogická věda a fakulta jmenovitě zde prokázaly, že jsou se úkolu daleko přesahujícího rámec tehdejšího Československa a dokonce i Evropy. Za druhé poté konference Evropské asociace pro vzdělávání učitelů, která znamenala mezník v součinn s předními evropskými orgány, analyzujícími stav a vytyčujícími perspektivy učitelství ve evropské integrace. A za třetí, fakulta se v průběhu 90. let významně podílela na společný Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, OECD a EU, zaměřených na evaluaci stavu a českého školství a vzdělávání v mezinárodním kontextu a vytyčování perspektiv pro nadcháze Ruku v ruce s těmito bezesporu velkými aktivitami, byla s elánem a mimořádným pracovním na celá řada úžeji zaměřených výzkumných a aplikačních aktivit, těsně spjatých s naléhavými ú úrovně přípravy učitelů a efektivity výuky na školách. Za připomenutí stojí například tvor tzv. klinického semestru a spolu s tím i budování sítě fakultních škol, zajišťujících co n akademické přípravy učitelů a jejich školní praxe. Bylo dbáno na propojení pedagogicko-psy filozofického základu přípravy učitelů, s rozvojem jejich kompetencí odborných a didaktick událostí bylo založení badatelského ústavu pro vědy o výchově a vzdělávání, který nahradil pedagogický ústav někdejší Československé akademie věd a po řadě transformací je dodnes vě prvořadého významu v oblasti základního výzkumu. Nelze zde nezmínit rovněž budování vydava informačního střediska, představujícího nezbytnou oporu jak badatelské činnosti, tak i čin Všechny tyto aktivity, spolu a s celou řadou dalších, které by si taktéž zasloužily připom vývojovou dynamiku, charakterizující fakultu podnes. 3. K připomenutí dvou výročí vzniku fakulty - v letech 1996 a 2006 Vznik fakulty byl v nepříliš dávné minulosti připomenut dvakrát, u příležitostí jejího pad šedesátiletého výročí – tedy v letech 1996 a 2006. A není bez zajímavosti povšimnout si, n důraz. Na oslavách padesátiletí vyjádřil tehdejší rektor Univerzity Karlovy v Praze prof. dosvědčující rostoucí význam fakulty v perspektivách základního poslání univerzity: „Mimoř univerzit je, … že umožňují střetávání a diskusi akademiků z různých vědních oborů, přes j badatelů větví humanitních i přírodovědných. Právě naše univerzita a  zvláště pak vaše fak svou strukturou být takovým plodným prostředím.“ A tehdejší děkan naší fakulty prof. Zdeněk Helus zdůraznil, že je třeba „nově reflektovat učitelových kompetencí i cest jejich dosahování“. To se týká například požadavku, aby škol nejenom o vpravování poznatků do žákovy mysli, ale ruku v ruce s tím také o „přetváření to v jeho orientaci ve světě a prožívání světa, odhalování, čím svět žákovi je a co se mu v n aktivity otevírá“. Na shromáždění k 60. výročí rektor prof.  Václav Hampl vymezil  poslání fakulty v organism takto: „Učitelské vzdělávání dnes na Univerzitě Karlově kromě fakulty pedagogické realizuj fakult dalších. Jejich přínos je značný a vyjadřuje jeden z neodmyslitelných úkolů univerz Fakulty pedagogické je v tomto kontextu definován její orientací na koncepční, projektové, i empiricky zaměřené výzkumné otázky vzdělávací soustavy v její skladbě i vývojové dynamic komparativních souvislostech a v perspektivách společnosti vědění. To zakládá i do budoucn nezastupitelné poslání ve svazku fakult a součástí Univerzity Karlovy.“ Ale nejen to: Její postavení je dáno také tím, že představuje hlavní spojovací článek a prostředníka mezi Uni v Praze a všemi ostatními součástmi vzdělávací soustavy. Tomu, jak ve své promluvě připome děkan fakulty prof. Pavel Beneš, odpovídá skutečnost, že fakulta sehrála rozhodující roli zřejmě nejvýznamnějších dokumentů k perspektivám vzdělávání a školy u nás, v perspektivě l to analytický dokument České vzdělání a Evropa (1999) a školsko-politicko-koncepční dokume kniha“, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (2001). 4. Rozmach aktivit fakulty v nedávné době a v současnosti Bezprostřední minulost a současnost fakulty charakterizuje na prvém místě úsilí držet krok intencí Univerzity Karlovy v Praze, profilovat se jako univerzita výzkumná, disponující ce excelence. Tomu odpovídá badatelská aktivita fakulty jednak v rámci získaných výzkumných z druhé v rámci projektu Centra základního výzkumu školního vzdělávání. Konkrétně v uplynulé období fakulta úspěšně zakončila 6 projektů výzkumných záměrů a v současnosti na ně navazu   Výzkumným  záměrem Pedagogická profese v podmínkách zvyšujících se nároků na vzdělávání. Výzkumného záměru patří mimo jiné: -        charakterizování proměn v pojetí učitelské profese a chápání profesní identity uč -        definování profesních kompetencí učitelů odpovídajících nárokům společnosti věděn zvláštnostem vývoje současných dětí a mládeže;  -        využívání potencialit vzdělávací úspěšnosti a osobnostního rozvoje žáků a student -        koncipování perspektivního modelu přípravy a celoživotního vzdělávání učitelů.Akt záměr též angažován ve vyhodnocování funkčnosti strukturovaného modelu studia učitelství ( bakalářskou a magisterskou část). Je patrné, že tento model vykazuje četné nedostatky, pos ve prospěch návratu ke studiu nedělenému. Jedná se o problém natolik závažný, že vedení fa jeho řešení jako součást do jedné ze svých rozvojových priorit, nazvané „Optimalizace stru studijních programů“. Vysoce prestižní projekt Centrum základního výzkumu školního vzdělávání (se zapojením výzk Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně) je zaměřen na analýzy současného stavu a trendů vybraných vzdělávacích soustav v zahraničí a na jejich komparace s českým vzdělávac naplňování principu spravedlnosti v přístupu ke vzdělávání, včetně důsledků, které to má p sociální soudržnosti; na identifikaci vnějších a vnitřních faktorů ovlivňujících fungování efektivitu současné české školy, a další. V rámci činnosti Centra byl založen vědecký časo Scholae, který si vydobyl značný respekt u odborné veřejnosti u nás i ve spolupracujícím z Kromě obou uvedených projektů, které jsou v popředí snah fakulty realizovat výzkum v integ strategicky rozvržených dlouhodobých plánech, se pracoviště a jednotlivci samozřejmě zapoj množství projektů dalších. Pracovníci fakulty získali 80 projektů a grantů tuzemských posk 22 projektů Grantové agentury ČR a Grantové agentury Akademie věd ČR. O mezinárodní orient a aplikačně inovačních činností na fakultě svědčí mimo jiné i zapojení do projektů pátého, sedmého rámcového programu ELDEL, nebo úspěšné řešení 33 projektů Evropského sociálního fo Na fakultě uskutečňovaná vědecká a výzkumná činnost je v souladu s jejím posláním orientov do oblasti věd o výchově a vzdělávání, do oblasti školství a přípravy učitelů. Jedním z hl je napomáhat inovacím ve výchově a vzdělávání a proměně vzdělávací soustavy, jak to odpoví kladeným společností vědění.  Zvláštní důraz je přitom kladen na přípravu pedagogických pr tvůrčích aktérů požadovaných změn, garantů komplexní edukační péče o děti, mládež i dospěl vzdělávacích programech. Vedle učitelů jsou to také výchovní poradci, řídící pracovníci ve další. Vědecká činnost je sice v popředí, není však jedinou doménou naší fakulty. Idejím jejího v odpovídá také to, že trvale pěstuje i umělecké obory. Studium výtvarné a hudební výchovy j organizováním výstav a koncertů, na nichž se pracovníci obou kateder i jejich studenti pre dobří výkonní umělci. To samo sebou příznivě ovlivňuje přípravu budoucích učitelů umělecký prokazují své pedagogické kvality na školách různého typu. 5. Perspektivy Vstup do bezprostřední budoucnosti významným způsobem předznamenalo komplexní hodnocení ak studií na naší fakultě, provedené Akreditační komisí ČR na začátku tohoto roku. Platnost a bakalářských a navazujících magisterských studijních programů a jejich oborů byla prodlouž let a platnost akreditace doktorských studijních oborů fakulty vesměs na 8 let (výjimečně to chápat jako potvrzení spolehlivého zajištění vzdělávacích činností na fakultě a jako sp stabilizace jejích ústředních aktivit. Závěry a doporučení Akreditační komise ČR by vtělen záměru a do Institucionálního rozvojového plánu fakulty. V preambuli Dlouhodobého záměru se praví: “Pedagogická fakulta usiluje, aby její vědecká, umělecká a další tvůrčí činnosti byly s její činností vzdělávací co nejorganičtěji propoje aby se výsledky vědy a výzkumu promítaly do kvality výuky a badatelská orientace se tak st inovace vzdělávacích strategií jak po stránce obsahové, tak metodologické, a aby pracovišt úkoly pedagogické a výzkumné vzájemně integrovaly. Fakulta usiluje rovněž o to, aby se jej zapojovala do evropské i širší mezinárodní vědecko-výzkumné spolupráce při vytváření a rea společných badatelských projektů a dalších odborných aktivit, které jsou též prostřednictv mobilit efektivním nástrojem zkvalitnění přípravy doktorandů a mladých akademických pracov mezinárodní spolupráce fakulty. Institucionální rozvojový plán fakulty zahrnuje pět těžiskových oblastí, které budou nadál zájmu. Prvou je „Zkvalitňování doktorského studia“. Na fakultě je v současnosti akreditová doktorského studia a  fakulta je tak na předním místě fakult připravujících učitele, co do orientovaných oborníků v oblasti věd o výchově a vzdělávání. V návaznosti na závěry komple doktorských programů Akreditační komisí ČR je vytýčen úkol, zvýšit kvalitu doktorských pro také náročným definováním požadavků na metodologickou  průpravu, zahraniční mobility, publ zapojení do aktivit vědecké komunity v oblasti doktorandova zaměření, postup práce na dise a precizování systému kontroly kvality. Zvýšené náročnosti pak odpovídá prodloužení doktor stávajících tří na čtyři roky. S tím těsně souvisí další priorita, označená jako „Zkvalitňování personálního zabezpečení programů a rozvoj lidských zdrojů“. Doktorská studia jsou prvořadým faktorem pozitivního v spočívajícího ve výraznějším uplatňování mladých pracovníků s perspektivami dalšího odborn Pro ten má značný význam skutečnost, že na fakultě je akreditováno osm habilitačních oborů profesorského jmenovacího řízení. Třetí prioritou vývoje fakulty je již výše zmíněná „Optimalizace struktury a realizace stu programů“. Kromě taktéž už výše zmíněného vyhodnocování funkčnosti strukturovaného modelu (tedy jeho dělení na bakalářskou a návaznou magisterskou část) a vytváření eventuálních př přechod k programům nestrukturovaným, neděleným do dvou částí je aktuální také rozšiřování celoživotního vzdělávání, především v oblastech zaměřených na zvyšování odborné kvalifikac službě.  Perspektivně je aktuální rozšiřování nabídky studia v cizích jazycích, zkvalitňov kreditního systému v souladu se zásadami jeho aplikace a další. Čtvrtou prioritou je „Rozvoj informační a technologické infrastruktury“. Cílem je zlepšova pro efektivnější využívání informačních a komunikačních technologií jak k efektivitě výuky modernizaci studijního prostředí, k zabezpečování výzkumné činnosti, tak i řízení fakulty odborných i administrativních pracovišť. Konečně pátou prioritou je „Rozpracování systému pro vnitřní zajištění kvality“. Východisk vytvořený a prověřený systém vícekriteriálního hodnocení akademických pracovišť fakulty, t ústavů. V perspektivním výhledu je zamýšleno využít ve větší míře než dosud kvantifikující rozpracovat využití tohoto systému i při hodnocení jednotlivých odborných pracovníků a dal a složek děkanátu fakulty. Výsledným cílem této priority je, vytvořit takové postupy účinn jednotlivců i fakultních útvarů, které by bylo odrazovým můstkem pro efektivní řízení, ods nedostatků, stimulaci výkonu a rozvoje, optimalizaci využívání rezerv, zkvalitnění činnost oblastech působení fakulty. Závěr Jak bylo řečeno, vznik Pedagogické fakulty v rámci Univerzity Karlovy v Praze a dalších un tehdejšího Československa byl mimořádnou, zlomovou událostí v dějinách školy, učitelství, Nabízí se ovšem otázka, do jaké míry je učitelství dnes stále ještě tím, čím bylo tehdy. C jeho dnešní pojetí oproti pojetí tehdejšímu znamená propojování a porovnávání efektivity v systémů EU, vstup informačních a komunikačních technologií do výuky, vliv nových objevů a skladbu kurikula, autonomie škol, nové pohledy na kognitivní a metakognitivní procesy a mo učení se, odlišnost dnešních dětí a mládeže včetně proměn jejich rodinného zázemí, integra jedinců do hlavního vzdělávacího proudu atd. atd. V tomto smyslu platí,  že  naléhavost úp univerzitního vzdělání učitelů je dnes mnohem naléhavější  než byla tehdy. Nebo jinak řeče a prozíravost aktérů onoho kroku ve prospěch učitelství si zaslouží naši úctu a povolává n bojovat s nemenší rozhodností a prozíravostí za podmínky pro to, aby tento výdobytek velké vydával své plody.  Radka Wildová