Program rozvoje vědních oblastí na UK (PRVOUK) – současný stav a vývoj ****************************************************************************************** * Program rozvoje vědních oblastí na UK (PRVOUK) – současný stav a vývoj ****************************************************************************************** Výsledný návrh Programu rozvoje vědních oblastí na UK (PRVOUK) je v současné době připrave jsme o připravovaném systému informovali v létě, nyní jsme využili příležitosti a položili rektorovi UK prof. Václavu Hamplovi. Můžete nám přiblížit proces vzniku koncepce financování vědy na UK od roku 2012? Koncepce dalšího financování vědy především vychází z nového zákonného rámce, kdy naprosto institucionálního financování vědecké práce nezískává univerzita – tak jako dosud – formou několika desítek výzkumných záměrů, nýbrž jako příspěvek na „dlouhodobý koncepční rozvoj v na základě státního zhodnocení našich dosavadních vědeckých výsledků, tj. na základě tzv. Logicky prvním krokem při přípravě koncepce, jak nejlépe s těmito prostředky na univerzitě byla tvorba konsenzu nad celkovým strategickým směřováním vědní oblasti v novém Dlouhodobé přijatém po řadě měsíců detailních projednávání v lednu 2011. Následně jsem u takto význam považoval za správné zvolit „iterativní“ postup, kdy na základě mandátu z Dlouhodobého zám připravil úvodní návrh, který jsem předložil k diskusi a konzultacím Vědecké radě UK a děk   akademických součástí). Jeho hlavními komponentami (nikoliv jedinými) je na jedné straně v excelentních týmech formou soutěže UNCE (o té jinde) a na straně druhé systém institucio koncepčního rozvoje vědních oblastí, tzv. PRVOUK (Program Rozvoje Vědních Oborů na UK). O chtěl hovořit především. Na základě podnětů a připomínek z několik měsíců trvajícího procesu, konzultací a připomín zapracování postupně vzniklo několik pracovních verzí PRVOUK. Ty sice uchovávaly většinu z vstupního návrhu, nicméně v řadě i poměrně podstatných věcí se od něj postupně odlišovaly. tohoto procesu zapojeni  i členové Akademického senátu UK. Nyní je připraven výsledný návr Tak jako jsem o připravovaném systému (resp. o verzi, v které tehdy byl) informoval v létě [ URL "#_ftn2"] , rád bych nyní využil i této příležitosti pro podrobnější objasnění toho, návrh nyní počítá. Co tedy lze od definitivní verze PRVOUK očekávat? Vše samozřejmě závisí na výsledku projednání s děkany fakult, ve VR UK a na AS UK. Jak nap tohoto systému, vše se odvíjí od péče o vědní oblasti, a dodejme rovnou, že spíše šířeji d původní návrh počítal s vědními obory, ale nyní po důkladné rozvaze je zřejmé, že je na mí rozsáhlejších celcích - oblastech. Jejich vymezení a charakterizace na základě toho, v čem dlouhodobě vědecké výsledky, bude důležitou iniciální částí po vydání pravidel PRVOUK. Vzh pozitivním hodnocením dosavadních výzkumných záměrů a výzkumných center je jistě na místě též vzít jako významné východisko, samozřejmě vedle priorit vědecké činnosti jednotlivých stanovisek děkanů, fakultních vědeckých rad apod. Podnětem v této fázi může ostatně přispě akademických a vědeckých pracovníků univerzity. Na základě konkrétní věcné argumentace při podkladů společně s děkany návrh oborové struktury systému PRVOUK, který bude předložen k radě UK. Tímto způsobem vznikne vymezení  jednotlivých Programů v rámci systému PRVOUK. Jak budou jednotlivé Programy velké? Vzhledem k obrovským rozdílům mezi obory v počtu osob, které se jim na univerzitě věnují, od snahy velikost Programů nějak předem v pravidlech vymezovat. Musí to být součástí jedná jsem mluvil v předchozí odpovědi. Lze předpokládat, že v některých případech může jeden Pr podstatnou část vědecké činnosti právě jedné fakulty, častěji asi spíše jen nějaké její čá případů by bylo namístě, aby starost o šířeji definovaný obor představovaná některým z Pro překračovala fakultní hranice. Na začátku tedy vznikne jakási „mapa“ pokrytí vědecké práce na UK jednotlivými Programy. C dál? Každý Program bude mít svého hlavního řešitele, s kterým bude úzce spolupracovat rada (ta velmi významná v případě mezifakultních Programů). Složení Rady bude projednávat fakultní připraví přihlášku daného Programu. Ta se ale bude velmi lišit od běžně známých grantových Nepůjde tu o obsáhlé spisování dosavadních úspěchů ani o predikci výsledků budoucích. Jádr (kromě nezbytných identifikačních informací) zejména kritické zhodnocení dané oblasti (res problematiky) v kontextu nejen ČR, ale zejména mezinárodně, a návrh kroků ke zlepšení toho tom se odráží účel tohoto finančního transferu od státu, jímž je, znovu připomínám, dlouho rozvoj vědecké instituce. A právě tento sebehodnotící pohled a plán kroků ke zlepšení mezi postavení oboru bude předmětem zhodnocení Vědeckou radou UK (s pravděpodobnou externí expe podle její vlastní úvahy) a případných jejích konkrétních podnětů ke korekci nebo doplnění Jak to ale bude s financováním jednotlivých Programů? Po sérii debat, konzultací a zvažování pro a proti různých variant je systém na základě ve (možná až poněkud překvapivě) znějícího názoru ve Vědecké radě UK a mezi děkany připraven flexibilní podobě s jednou klíčovou konstantou. Tou je pravidlo, že podíl prostředků, kter připadnou každé fakultě (resp. akademické součásti) vůči celkovým prostředkům PRVOUK bude této fakulty (součásti) na výsledcích (RIV bodech) celé univerzity. Konkrétní rozdělení tě mezi jednotlivé Programy řešené na fakultě, stejně jako dělení prostředků v rámci vícefaku už bude věcí konkrétního jednání a dohody v rámci příslušné fakulty, resp. mezi zúčastněný Předpokládám, že v řadě případů při tom bude ve větší či menší míře zohledněn výkon podle také to umožňuje s fakultní znalostí oborových specifik korigovat nedostatky hodnocení věd bodů. Dlužno ještě zmínit, že fakulty budou mít k dispozici i část prostředků bez přímé va Programy. PRVOUK tedy rozděluje prostředky mezi fakulty podle RIVu. Je to dobře? Univerzita přece k celostátní úrovni vyjadřovala výhrady... Musím přiznat, že opravdu mimořádně silný hlas ve prospěch dělení podle RIVu (a to i z obo jeho nedokonalost poměrně značná) byl pro mě velkým překvapením během iniciálních fází pro nového systému. Výsledkem dalších jednání je návrh systému, který umožňuje v rámci fakulty jednotlivými Programy, ale při zachování pravidla, že výsledné celkové prostředky pro každ odpovídat RIVu. Neznamená to ale, že na fakultách vznikne nová struktura řízení paralelní se standardním v Do jisté míry to dělaly dosavadní výzkumné záměry a nebyla s tím vždy jen dobrá zkušenost. Vím, že systém PRVOUK může snadno svádět k paralelám s dosavadním systémem výzkumných zámě obojí shromažďuje větší clustry výzkumníků v nějakém oboru nebo mezioborovém problému a ob hlavního řešitele (resp. koordinátora). Tím ale paralely končí. Výzkumné záměry se vlastně podstatou blížily velkým grantům, kde byl koordinátor schvalován mimo UK a zodpovídal za z jeho prostředky) poskytovateli vně UK. V systému PRVOUK jde naopak o to, že orgány fakult akademicky demokratickým a pokud možno konsenzuálním způsobem rozhodnou o tom, kterým uzná organizačně schopným uznávaným odborníkům má být svěřen úkol v první linii dbát na rozvoj se na univerzitě pěstují a pěstovat mají. Aby tomuto úkolu mohl smysluplně dostát, je na m delegovat i jistou mírou pravomocí. Jeho slovo by mělo být výrazně slyšet v otázkách perso a stipendií. Míra jeho přímého vlivu na využití provozních prostředků bude záležet na konk uspořádání. A co byrokracie? Už teď představuje spisování nejrůznějších grantových přihlášek a zpráv v S tím mám celkem bohaté osobní zkušenosti a bylo mým prvořadým cílem stimulovat cílevědomo vědních oblastí za cenu co možná nejmenší administrativní zátěže. S přípravou zhodnocení o vhodných kroků pro jeho posílení jistě bude práce. Jsem ale přesvědčen, že takovou práci k jednotlivých oborů,  fakticky tak jako tak v nějaké podobě občas dělají, jen ji nezbytně n  Ostatně platí, že písemné zachycení myšlenek může pomoci k větší preciznosti. Ale to abso společného s průměrným rozsahem přihlášky výzkumného záměru. Tomu, že poskytovateli těchto prostředků je nutno poskytnout náležité vyúčtování, samozřej a to je podstatou každoroční průběžné zprávy (spolu se stručnou informací o tom, co se v P Nebylo by lepší, aby prostředky, které univerzita získá na vědu, raději použila na selekti silnější podporu jen toho nejlepšího, co se na ní děje? Například právě v tom jsem považoval za potřebné mít uvnitř univerzity nejdříve trochu jas nový Dlouhodobý záměr. Ten mluví o tom, že univerzita má dělat obojí –podporovat jak excel dlouhodobý rozvoj celé univerzitní vědy.  Účelem vyčleněných prostředků na soutěž UNCE (Un je právě podpora excelence u mladých vědeckých týmů. Nejlepší pracoviště by ale měla získá z mezinárodních  zdrojů, vč. dosud málo využívaných grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Většina výzkumných záměrů končí s koncem tohoto kalendářního roku a systém PRVOUK se má ro půl roku později. Co s těmi šesti měsíci? Mají nějakou perspektivu pracovníci zaměstnaní v záměrů? Ano, to je častý zdroj starostí akademických a vědeckých pracovníků. Proto vedení univerzi připravilo a předalo děkanům a ředitelům střízlivý kvalifikovaný odhad prostředků, které b dispozici pro první půlrok 2012. Přesný definitivní výpočet pochopitelně nebylo možno uděl na stav přípravy státního rozpočtu, zejména významných nejasností právě v oblasti prostřed Smyslem tohoto postupu bylo umožnit fakultám a součástem, aby nadále mohly dát jistotu per pracovníkům, jejichž mzdy byly dosud hrazeny z výzkumných záměrů a center.  Je ovšem třeba v několika případech je nepoměr mezi prostředky dosud získávanými výzkumným záměrem a odpo prostředky dle podílu na vědeckých výsledcích tak značný, že udržení všech zaměstnanců neu V jaké fázi projednávání se nyní PRVOUK nachází? V poslední době projednávala věcný záměr zásad PRVOUK jak Vědecká rada UK (3. listopadu 20 děkanů (4. listopadu 2011) tak i rozšířené zasedání Ekonomické komise Akademického senátu 2011) a Předsednictvo Akademického senátu UK (14. listopadu 2011).   Na základě vznesených připomínek byla připravena změněná verze, kterou projednalo 21. list rektora a která byla včera (22.listopadu) rozeslána všem grémiím jako výsledný návrh.  Pro návrhu ve všech zmíněných orgánech by mělo proběhnout v nejbližších 14 dnech. Jaké dotazy ohledně PRVOUK byly vzneseny na grémiích a čeho se týkaly připomínky? Diskuse i připomínky se často týkaly mechanismu vzniku struktury programu, pojetí vědního jeho šíře nebo úlohy hlavního řešitele a jeho postavení vůči děkanovi. Projednávala se i p struktura a posuzování klíčových osob, které jsou personifikovány Radou. Dotazy a připomín například i požadovaného hodnocení projektů po dvou letech či nesoutěžního charakteru syst Pojďme se vrátit k hodnocení dle RIVu? Vyskytly se k němu připomínky ? Ano, vyskytly, ale k mému údivu jen velmi ojediněle. Možná to souvisí s tím, proč vlastně úrovni ten systém financování podle RIVu před léty vznikl. Šlo o jistou frustraci z toho, možnosti – hodnocení kolegy („peer reviewů") či rozhodnutí politiků nevedly v podmínkách „ rybníčku“ k adekvátnímu financování pracovišť s doložitelně dobrými výsledky a naopak umož slabých. Bohužel ale v některých – zejména humanitních, ale do jisté míry i jinde - oborec model hodnocený dle RIVu zdaleka optimální. Odtud tedy mé překvapení při projednávání toho systému PRVOUK. Děkujeme za rozhovor Děkuji též a děkuji všem, kteří systém PRVOUK diskutovali, připomínkovali i rozporovali, p zabývali a věnovali mu svou  pozornost a tím velmi pozitivně pomohli utvářet výsledný návr [1] http://iforum.cuni.cz/IFORUM-11232.html [ URL "http://iforum.cuni.cz/IFORUM-11232.html [2] http://iforum.cuni.cz/IFORUM-11232.html [ URL " http://iforum.cuni.cz/IFORUM-11272.htm