Likvidace vysokých škol v přímém přenosu ****************************************************************************************** * Likvidace vysokých škol v přímém přenosu ****************************************************************************************** Aktuální situace České republiky je nesena ve znamení diskusí o ekonomických problémech, v unii či naopak ve znamení bezvýznamných mediálních přestřelek. V tomto informačním chaosu v posledních týdnech hned v několika kauzách náš hvězdný ministr školství. Jednou v kauze odpovědnosti v rámci zpackaného čerpání eurofondů, jednou v úsměvné frašce školních přestá kolotoči černého humoru by ovšem neměla zapadnout skutečnost, že ministr školství předloži časem definitivu věcného záměru zákona o vysokých školách. Předložil záměr zákona, který má na desítky let ovlivnit nejvyšší vzdělávání tohoto státu. přitom nepochybuje, že od kvality tohoto vzdělání se neodvíjí pouze kulturní tvář společno ekonomická akceschopnost. Zjednodušeně řečeno, davy hlupáků (byť s papírově nabytými titul kvalitní rozvoj společnosti. Bohužel, předložený věcný záměr zákona v sobě principiálně ne svobodného akademického prostředí. Svoboda zde přitom není prázdným pojmem, ale samotným p tohoto stupně kvalitního vzdělávání. Toto podřízení vysokých škol partikulárním zájmům je s naprosto nepřipraveným druhým věcným záměrem zákona, který se věnuje školnému. Jsme v si nikdo nenamáhal spočítat dopady školného ve všech předložených variantách, ale nikomu to z všechno se musí stát, aby takto zjevně amatérský postup někoho zarazil? Kde je hlavní problém záměru zákona? Likvidační materiál je výsledkem dalšího kola permane vysokého školství. Je bez diskuse, že změnu, reformu, potřebujeme. Nikoliv však směrem k p vysokých škol zájmům (nedůvěryhodných) politiků či (vrtkavé) logice zákonů trhu. Jen letmý do naší nedávné historie by nás měl přesvědčit o tom, že podvázání akademických svobod je nebezpečných aspektů všech nesvobodných společností. Nyní nejsme v situaci politické nesvo se zákonitostmi ekonomických parametrů, výsledek je však stále stejný – zničení posledních svobodného a kritického myšlení. Jsem si realisticky vědom skutečnosti, že předchozí řádky jsou patrně příliš akademickým l objektivně šílenou skutečností. Ministru Dobešovi prošlo již tolik nekoncepčních a destruk v rámci celého systému českého školství, že vysoké školy jsou (pro něj) vlastně jen jedním témat. Je pro mě ale i přesto s podivem, že se zcela otevřeně hovoří o naprostém diletanti klíčového ministerstva, aniž by se politické špičky, zejména předseda vlády, odhodlali k o neschopného ministra. Škody, které nesporně stačí ještě napáchat, budeme ve svých důsledcí dalších generacích. Rozuzlení celé aktuální situace má jen dva možné scénáře. Buď dojde k a přistoupíme ke skutečně odpovědné reformě, nebo nastoupíme cestu ke společnosti nesvobod doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D., děkan Filozofické fakulty (se svolením převzato z www.michalstehlik.cz/ [ URL "http://www.michalstehlik.cz/"] )