Projev Mgr. Miroslava Jašurka ****************************************************************************************** * Poslechněte si záznamy ze shromáždění akademické obce UK - Projev Mgr. Miroslava Jašurka ****************************************************************************************** Dámy a pánové, Ve svém vystoupení se budu věnovat věcnému záměru zákona o finanční pomoci studentům, návr jisté míry v pozadí toho, co akademickou obec zajímá více – tedy samotného záměru vysokošk Pokusím se vám stručně přiblížit, jak tento předpis vznikal, co je v něm obsaženo, proč je jako je věcný záměr o vysokých školách – a proč je potřeba se mu věnovat. Předpis je na ro návrhu v katastrofální situaci, jak už o tom hovořil pan rektor. Finanční pomoc studentům je téma, které se začalo řešit v projektu Reforma terciárního vzd projektu, na který ministerstvo vyčlenilo oněch často zmiňovaných 90 milionů. Deklarovaným a nového zákona měla být skutečně reforma  stávajících forem finanční pomoci studentům. Je o ubytovací a sociální stipendium, stipendia pro studenty ze sociálně znevýhodněných podmí další slevy na daních a podobně. Deklarovaným cílem projektu, teď hovořím zhruba o roce 20 vytvoření systému, který usnadní přístup ke studiu právě těm lidem, kteří dnes na vysoké š důvodů nenastupují v počtech, jež odpovídají jejich proporci ve společnosti. Zároveň autoř byl zejména Petr Matějů, Daniel Münich a někteří další, vždy tvrdili, že podmínkou pro zav musí být školné, aby tento systém měl nějaké korektivní mechanismy. Součástí jejich návrhu nového systému grantů, které se budou poskytovat studujícím, vytvoření půjček na školné a instituce, které se pracovně říkalo Centrum pro správu finanční pomoci studentům. Ta měla spojené s financováním administrovat. Přibližně v tomto duchu vzala na vědomí vláda Jana Fischera v květnu 2010 tzv. Plán implem finanční pomoci studentům. Vláda Petra Nečase některé části z tohoto plánu téměř doslova p programového prohlášení. V něm deklaruje, že se zavede systém grantů pro všechny studující dávky a pro ty, kteří potřebují zvýšené množství finančních prostředků, systém podpory pro apod. Toto všechno je obsaženo v programovém prohlášení vlády a je tam také jasně řečeno, zaveden dříve než školné. Součástí projektu Reforma terciárního vzdělávání mělo také být vytvoření různých analýz, m proveditelnosti, kalkulace nákladů celého systému – tedy jak části, která měla studujícím prostředky vyplácet, tak té části, která měla vybírat školné. Toto byla představa autorské reformy někdy v roce 2009–2010. Na tomto základě vznikla mezirezortní pracovní komise, která měla pomoci finanční reformu ministerstvy. Reformy různých sociálních dávek a dalších příspěvků se významně týkají mini a sociálních věcí, systém půjček nebo podpory tohoto typu se velice významně dotýká agendy financí. Proto byli v komisi ustanovené  na začátku roku 2011 zastoupeni zástupci těchto r se zástupci ministerstva zdravotnictví, České národní banky a dalších státních úřadů. Své vyslaly reprezentace vysokých škol, tzn. Česká konference rektorů, Rada vysokých škol, Stu RVŠ. Práce mezirezortní komise probíhala podivným způsobem. Autoři materiálu a členové projektu ještě zejména Petr Matějů a Daniel Münich, přicházeli s dílčími návrhy – týkaly se např. d pro potřeby systému, definice studentské domácnosti, systému grantů apod. Mezirezortní kom představeny, my jsme zaslali své připomínky, z nichž část nikdy nebyla vypořádána. Skutečn reprezentací vysokých škol ani s rezorty ale neprobíhala. Naposledy se komise, která pracovala tímto způsobem, sešla v květnu 2011. V průběhu léta d osob, které by systém měly připravovat. Ti, které jsem zmiňoval, odešli, projektu se význa projektu Reforma terciárního vzdělávání profesor Hálek a předseda mezirezortní komise, kve ekonomické Libor Svoboda. Jestli probíhala další jednání – např. mezi ministerstvem a rezo zřejmé, ale podle vyjádření rezortů samotných nikoli. Připomínám, že v žádné z fází, které jsem teď zmiňoval, nebyly oficiálně konzultovány repr škol a nebylo možné věci projednat. Na konferenci, kterou pořádalo ministerstvo školství 7 vystoupil předseda mezirezortní komise Ing. Svoboda a představil nám formou prezentace to, po zásazích tzv. malé koaliční K9. Výsledkem je následující situace: v návrhu již nefiguru granty, žádné nové nástroje přímé finanční pomoci studentům, už tam vůbec nejsou specifick přímou podporu znevýhodněných a hendikepovaných. Jediné, co tam je, je sociální stipendium vyplácí již dnes, a další již existující nástroje. To, co je na návrhu zásadní, je systém které by měly poskytovat soukromé subjekty a stát by měl soukromým subjektům dotovat úroky to vyplatilo. Má být zavedeno tzv. odložené školné, podle vládního programového prohlášení tisíc korun za semestr. Návrh také obsahuje ustanovení o tom, co budou studenti kdy platit. Stát bude po dobu stud studentovi úroky a bezprostředně po ukončení studia začne absolvent nebo absolventka úroky splácení samotného školného bude záležet na dosažené výši platu, která je v současné době dvojnásobek minimální mzdy. Absolvent si bude si moci vybrat, zda bude splácet pět, nebo d toho se mu bude vypočítávat výše splátek. Zajímavé na tom je, že se vždy tvrdilo, že důvodem pro zavedení školného na vysokých školá s vysokoškolským vzděláním mají vyšší příjmy, a tedy ekonomický prospěch z dosaženého vzdě logiky by se tedy tito úspěšní měli podílet na veřejném vysokém školství. Tato logika ale obsažena není, protože dvojnásobek minimální mzdy je v současné době 16 000 Kč, čili jsou mzdy průměrné. Návrh obsahuje některé další nové nástroje, jedním z takových nejzásadnější toho mnoho slibuje, je spoření na vzdělání. Fakticky se jedná o modifikaci dnešního staveb naspořené prostředky tedy budete moci použít na splácení školného svým dětem, popř. dalším Systém stipendií zůstává naprosto stejný, jako je dnes, to se týká i podnikových stipendií zásadě nic nemění. Celý návrh, který pan rektor právem označil jako paskvil, má jeden velice výrazný problém žádné reálné zhodnocení, jaký dopad bude mít na studenty, na jejich domácnosti, jaký dopad absolventy a jaký na samotné vysoké školy a jejich rozpočty. Další věc, která je z mého pohledu skandální, je neprojednání návrhu s reprezentací vysoký Reprezentace vysokých škol nikdy neobdržely oficiálně žádný návrh věcného záměru, stalo se poté, co ministerstvo zahájilo vnější připomínkové řízení, ve kterém nelze věci projednáva připomínkovat. Pokud by zákon byl schválen a zároveň bylo zavedeno školné, je možné se domnívat, že u nás rychle to, co můžeme s jistými modifikacemi sledovat ve Velké Británii, v Lotyšsku, ve Spo Austrálii a některých dalších zemích. Totiž, že vláda zavede školné a současně výrazně sní vysokým školám z veřejných rozpočtů. To je ostatně obsaženo ve střednědobém rozpočtovém vý Nečase. Studující si budou na školné brát půjčky, budou se zadlužovat. Stejně jako v zmiňo i u nás podíl absolventů vysokých škol na trhu práce zvyšuje, bude se tedy měnit struktura samozřejmě bude poměrně běžné, že lidé s vysokou školou budou nezaměstnaní, popř. budou mí zaměstnání bez větší jistoty. Za této situace  nebude velká část lidí schopná půjčky na šk systém nebude finančně stabilní, a to ani z krátkodobého, ani z dlouhodobého hlediska. Nás vládní kroky, kterými se horní hranice vybíraného školného zvyšuje, rozpočty vysokých škol – a vzniká tak jakýsi dluhový kruh. Jeho výsledkem je zbavení se zodpovědnosti vlády za ve školství a za jeho kvalitu. Vlády se nakonec tváří, že vzdělání je pouze jakýsi soukromý s na vysokých školách kupujeme. Naším úkolem je pokusit se zabránit tomu, aby se něco podobn nás.