Projev prorektora prof. PhDr. Stanislava Štecha, CSc. ****************************************************************************************** * Poslechněte si záznamy ze shromáždění akademické obce UK - Projev prorektora prof. PhDr. Štecha, CSc. ****************************************************************************************** Dobrý den, rád bych řekl pár slov – bude to velmi zjednodušené – a rád bych trochu odpoutal pozornost zaznělo a muselo zaznít, tj. od detailů a konkrét připravované reformy, a jak se u nás pro Mohlo by to vypadat, že se jedná o domácí specifikum, nebo že je to záležitost neschopných amorálních lidí. Věc je ovšem složitější, ukazuje se, že „reforma“ vysokého školství je na desetiletí, v Evropě přibližně deset až patnáct let. Zkusím tedy v určité zkratce upozorni oficiální neoliberální ekonomové neříkají, ale co zmiňují francouzští „zdrcení ekonomové“, alterekonomové, ať už  jsou ze Spojených států amerických, kteří mají vážné obavy o další vysokého školství. Věc započala někdy v polovině sedmdesátých let po skončení třiceti hojných let, kdy došlo akumulaci kapitálu, který narazil na své meze a nebylo možné ho rozhojňovat ve starém reži Bylo třeba vytvořit nástroje, aby kapitál nemusel zůstávat v národních státech, ale mohl s po světě. Sledujeme tady fenomén globalizace. Bylo třeba umožnit investování kapitálu i do než jsou typické oblasti vymezené podnikatelskému soukromému sektoru. A tady je zcela zjev prvním místě objevují tradiční oblasti veřejné služby, tedy zdravotnictví, sociální péče, vzdělávání atd. Vzniká potřeba vytvořit zboží z toho, co chceme prodávat, a mít kritickou Masifikace není výsledkem až tohoto procesu, ale využívá se masifikačního procesu, který z doby třiceti tučných let. Všichni znáte práce Martina Trowa, které předvídají přístup k vy vzdělání od elitního přes masový k univerzálnímu. Neboli aby byla zajištěna dostatečně sil skupina, je samozřejmě nutné nastavit pravidla. Jedno z pravidel se rodí v polovině osmdes uruguayském kole vyjednávání o clech a obchodu se objevuje novinka. Vedle GATT (Všeobecná obchodu) se objevuje i GATS, do názvu se dostávají služby – services. Protože vzdělávání v Evropské unie je záležitostí národních států, nabádají se státy ve formě výzev a analýz, j mohlo být ještě efektivnější, když se do sektoru pustí dynamický podnikatelský duch a když dostanou do konkurence. V první polovině devadesátých let se konstatuje, že je masifikace nedostatečná, přes to vš neděje. V podstatě nedochází k výrazné participaci soukromého kapitálu na vysokém školství okamžiku se začínají objevovat dokumenty, analýzy, sdělení Světové banky, OECD a Evropské jež se nesou krásnými slovy, proti kterým se nedá nic říct – no, neberte to, pokud vám něk modernizace, dynamizace. Reforma sama je už něco, co nemá ani smysl moc číst, protože to d Díky Univerzitě Karlově mohu jednat v OECD ve Výboru pro řízení vysokého školství a tam se poloviny devadesátých let objevuje něco, co nemá opodstatnění. Objevují se náhle texty, kt čas, už to dávno mělo být. Nikdo sice přesně nevěděl, co mělo být a proč a kde jsou analýz totálně neefektivní, plýtvavá a vyrábí neuplatnitelné absolventy. Tohle bylo jedno, hlavně Následuje celá řada dokumentů jako Universities for Europe, Modernisation of Higher Educat dále, poslední je z konce září 2011. Tyto dokumenty nám říkají, co vlastně stojí za slovy modernizace a reforma. Totiž že je je způsobem potřeba snížit výdaje ze státního rozpočtu na vysokoškolské vzdělávání. Jestliže tak prý dojde k tomu, že začneme diverzifikovat portfolio našeho financování a staneme se budeme si tedy muset opatřovat prostředky jinde. Zavádí se nová trojčlenka: školné – spolu podniky – inovační transfer, prodávání výsledků atd. To povede k tomu, že vznikne element konkurenceschopnosti a celé to sníží nároky na státní rozpočet a výsledkem bude, že kvalit vzhůru. V listopadu 2011 seskupení nejvýznamnějších britských univerzit vydalo dokument In Defence Education. Na straně čtyři se člověk může dočíst, že všechny seriozní výzkumy, které si ty nikoli stát, nikoli ministři, objednaly, dokládají, že prvek konkurenceschopnosti nepřispě kvality, jen ztěžuje situaci tím, že dává více hráčů na trh, kteří samozřejmě dělají všech prostředí, aby se jakkoli dostali k penězům. Nikoli to, aby počkali, až bude výsledek labo ověřený. Můžeme tedy říci, že to, co probíhá, je bezvýchozí chaos. Jedna ze základních tezí neolibe že se vše teď musí dělat jako evidence based policy, jako podložené jednoznačnými důkazy a ovšem neexistuje evidence based analýza, která by jasně ukázala neefektivnost univerzit? Typická je rovněž záměna, kdy mluvíme o systému namísto o jednotlivých vysokých školách. R pro OECD a UNESCO, jako je Ellen Hazelkornová, dokládají nutnost rozlišit kvalitu systému škol. Nasadíte-li manažersko-podnikatelský princip a vnutíte-li ho jednotlivým školám, doj kvality celého systému? Tam, kde to udělali, nastal pravý opak – v zemích jako Malajsie ne Konkurenceschopnost jako jediný účel vysokoškolského vzdělávání je veliký problém. Nemohla jen k něčemu přispět? Nejsme paranoidní? Přestal jsem být podezřívavý vůči sám sobě v okam dostal do ruky poslední podklad Evropské komise „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán radi evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“ (Brusel, KOM 567, 20. září 2011), kde známý trojúhelník, který byl ještě nedávno koncipován jako: vzdělávání – výzkum – inovace, byl p podobě je potvrzen v dalších pěti pasážích. Slovo inovace zmizelo, nyní se jedná o znalost vysokoškolské vzdělávání – výzkum – podnikatelská sféra.