„Kafemlejnek“ přinesl i pozitiva ****************************************************************************************** * „Kafemlejnek“ přinesl i pozitiva ****************************************************************************************** 8.2.2012    Lidové noviny    Strana 19    Medicína & Věda     Zdeněk Němeček, Bohuslav Gaš, Juraj Ševčík, Jaromír Leichman        Děkani přírodovědných fakult předních českých univerzit reagují na diskuse o nutnosti pozm metodiku hodnocení vědy a výzkumu. Hodnotit výzkum je nesmírně náročné a neexistuje na to jednoduchá metoda. Před několika le začalo s bodováním výsledků a dnes se zdá, že nás čeká další obrat v putování ode zdi ke z             Financování výzkumných organizací na základě zhodnocení dosažených výsledků by z pilířů reformy výzkumu: pokud má stát něco financovat,mělo by to přinášet výsledky. S tí souhlasit. Jak výsledky zhodnotit, je ovšem druhá věc – nový systém hodnocení se stal pro předmětem oprávněné kritiky. Kritizovat je ovšem snadné, zjednat nápravu těžší.             Používat přezdívku „kafemlejnek“ se už naučili i ti, kteří o problémech hodnoc nevědí téměř nic, ale rádi se vozí na módních vlnách: dnes je v trendu říkat, jak je to vš se to udělat celé znova a jinak. Z evropských fondů se to zaplatí, na ceně nezáleží, hlavn a světové. Podle těchto představ jakmile se toto zcela nové hodnocení zavede, zřejmě i ti, kafemlejnek namlel málo, se dozvědí, jak jsou skvělí. Nedomníváme se, že je to pravda, a c přístupem polemizovat. Čerstvý vítr Především se nedomníváme, že „kafemlejnek“ přinesl jen negativa. Na řadě prac mimořádně motivační efekt a tam, kde dlouhou dobu panovaly strnulé poměry („Ale pane koleg vždycky dělalo takto...“), přinesl čerstvý vítr.             Mladé produktivní týmy najednou dostaly příležitost rozvinout svůj potenciál – překvapivě expandovaly a staly se špičkovými centry. Je to koneckonců vidět i na výsledcíc auditu výzkumu. Audit sice náš systém hodnocení ostře kritizuje, nicméně českou vědu poměř „primitivním“ způsobem jako kafemlejnek – sčítají publikace v mezinárodních časopisech.             Podíváme-li se na jejich časové řady, je vidět, že pracovištím, která bodový s (většina vysokých škol), roste vědecký výkon podstatně rychleji než těm, která nad ním ohr Třebaže s řadou tvrzení auditu lze s úspěchem polemizovat, jejich data stojí za pečlivé st chceme změnit systém hodnocení, je třeba říci, co bude v mezičase. Ve státech, které jsou vědy dávány za vzor, trval vývoj a odlaďování systému hodnocení mnoho let – v Británii s t 1986 a dodnes nejsou spokojeni a odlaďují dále.             I kdybychom se pečlivě snažili poučit z chyb ostatních, domnívat se, že u nás zavedeme nový a kvalitní hodnoticí systém během tří let, je iluzí. Co budeme dělat v mezič             Z nejvyšších pater politiky výzkumu teď občas zaznívá – zafixujme výzkumným or rozpočty, než přijdeme na to, jak je správně hodnotit. Soucitný přístup k organizacím, kte „kafemlejnku“ neměly šanci uspět, může u někoho budit sympatie. Jak jej ale vysvětlit těm, vědecké produktivitě doháníme mezinárodní standard a kafemlejnek by jim umožnil expanzi? „ opravdu dobří, ale ještě si pět let počkejte, než to budeme umět spolehlivě změřit,“ to mo nezní.             Co do počtu „výzkumných“ organizací na milion obyvatel si sice můžeme dělat ná přední světové příčky, ne tak co do množství a kvality vědeckých výsledků na milion obyvat efektivnější nechat si u nás raději menší množství nejvýkonnějších organizací než ještě dl udržovat při životě stovky průměrných a podprůměrných? Krok správným směrem Třebaže je současný systém hodnocení nedokonalý, má schopnost se vyví korigovat své největší chyby. Poslední verze metodiky hodnocení, kterou loni schválila vlá ty předchozí a domníváme se, že verze, kterou loni připravila Rada pro výzkum a dala k při dalším krokem správným směrem. Mimo jiné odstraňuje paušalizaci v hodnocení knih a zcela n vypořádává s hodnocením aplikovaných výsledků – čímž jde vstříc i programovému prohlášení             Za hlavní přednost stávajícího systému ale považujeme transparentnost: na všec výsledky je „vidět“. Pokud někdo zašvindluje, možná si krátkodobě finančně přilepší, ale r na to přijde. A ztráta reputace se ve vědecké komunitě hojí mnohem hůře než finanční výpad transparentnost bohužel není k dispozici v systémech, kde se moudré komise radí za zavřený             Třebaže je dnes právě v módě hlásání dalšího radikálního obratu, uvítali bycho Rada pro výzkum v otázce hodnocení zvolila uvážlivý přístup. *** Nebylo by efektivnější nechat si méně nejvýkonnějších organizací než uměle udržovat při ži průměrných a podprůměrných?