Kam jít na vysokou? Poradí nový žebříček HN ****************************************************************************************** * Kam jít na vysokou? Poradí nový žebříček HN ****************************************************************************************** 9.2.2012, Hospodářské noviny, Strana 2, Příloha - Nejlepší vysoké školy, autor: Jana Machá vysoké školy – hospodářské noviny hodnotí úroveň 71 fakult Přesně za jedenadvacet dní vyprší na většině českých univerzit termín pro podání přihlášky nerozhodným HN letos už popáté přinášejí inspiraci – vlastní žebříček vysokých škol v deví oborech.             V tomto roce hodnotíme 71 fakult, a to například v ekonomii, medicíně, archite psychologii. V tabulkách na následujících stránkách však předkládáme pouze výsledky veřejn škol. Ty soukromé do žebříčků vzhledem k jejich různorodé úrovni nezařazujeme. Olomouc zabodovala Jedno z největších překvapení letošních žebříčků se odehrálo v oboru ch výsledky ve vědě a nadprůměrná pozice v dalších několika kritériích vynesly na první místo fakultu Univerzity Palackého v Olomouci.             Poprvé po pěti letech má jiného vítěze pořadí škol v psychologii. Monopol Faku studií Masarykovy univerzity v Brně, která žebříček suverénně vedla v letech 2008 až 2011, letos druhé a na první místo se posunula psychologie vyučovaná na Filozofické fakultě Univ Praze.             Pozice Fakulty sociálních studií MU se tento rok otřásla i v sociologii. Škola vyhrála i letos, ale už ne tak přesvědčivě jako v předchozích čtyřech ročnících. Nyní se F první místo podělit s Filozofickou fakultou UK v Praze, respektive s její katedrou sociolo             Největším porovnávaným oborem je i letos ekonomie, kde hodnotíme 17 škol. Prvn po roční pauze vybojoval Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK v Praze. V s konkurencí jsou zde nadprůměrní v mnoha ukazatelích: například ve vědě, počtu doktorandů studentů vyjíždějících na zahraniční stáže. Vítěznou loňskou pozici si pak uchovala napřík v architektuře nebo Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně ve strojírenství. Poslední nemusí být špatná HN školy porovnávají na základě několika kritérií. Netvrdíme, ž ideální nebo vševypovídající. Předkládáme pouze svůj pohled na to, co může být důležité pr vysokoškolské studium.             I když nějaká škola v našem pořadí nedopadla dobře, neznamená to, že je automa Žádný novinový žebříček nedokáže spolehlivě zjistit, kde jsou nejlepší učitelé, kde studen nejvíce vstříc a kde je nejkvalitnější studijní program.             Důležitým kritériem žebříčku HN je například šance posluchačů na alespoň semes výjezd na zahraniční univerzitu. V tom je ze všech 71 škol nejlepší Matematicko-fyzikální Praze, která loni do ciziny vyslala 22 procent studentů.             Posuzujeme také přísnost přijímacího řízení s tím, že nejvíce bodů od nás dost má síto nejpřísnější. V tomto ohledu je nejlepší (z pohledu uchazečů však nejhorší) Filozo v Praze, která přijímá jen 6 procent přihlášených.             Hodnotíme také vědu. Pro tyto účely jsme letos zohledili výzkumné výsledky fak za rok 2010 shromáždila Rada vlády pro vědu a výzkum (RVV). Zveřejnění aktuální verze tabu nebylo časově v souladu s uzávěrkou této přílohy.             U psychologie jsme letos brali v potaz počet článků v impaktovaných časopisech Tyto výstupy patří podle RVV mezi nejhodnotnější. Podobně jsme postupovali u chemie – faku spočítali celkový počet vědeckých výsledků na jednoho pedagoga. Potom jsme vzali v potaz b RVVI za chemické patenty, prototypy a nové technologie mířící do praxe. Právě v tom ukázal Univerzita Palackého. *** Metodika, podle níž redakce HN žebříček sestavila 1. Světovost školy Zjišťujeme, kolik procent z celkového počtu studentů odjelo alespoň na zahraniční vysokou školu. Dále mapujeme, kolik procent pedagogů z celkového počtu absolvov týdenní pracovní pobyt na zahraniční vysoké škole nebo výzkumném pracovišti. Ptáme se i na z ciziny, kteří přijeli na krátkodobé pobyty, a na počet zahraničních studentů, kteří na f dlouhodobě v cizím jazyce. U práva, psychologie, sociologie a architektury jsme místo toho povinných odborných předmětů v cizím jazyce pro české studenty. 2. Zájem o školu Zjišťujeme šanci na přijetí: nejvíce bodů dostane škola, která si mezi uc nejvíce. Dále zjišťujeme poměr přijatých a skutečně zapsaných. Nejvíce bodů dostane škola, na ktero zapíše nejvíce přijatých uchazečů, protože to vypovídá o její prestiži. Zjišťujeme také poměr doktorandů k celkovému počtu studentů – nejlépe je hodnocena škola s doktorandy. Letos poprvé zjišťujeme počet studentů v bakalářských a magisterských programe pedagoga. Nejlépe je hodnocena fakulta s nejnižším počtem studentů na učitele. 3. Průzkum absolventů Pokud si škola dělá vlastní pravidelný průzkum o svých absolventech, opačném případě nula bodů. Říká tím, jak stojí o zpětnou vazbu na své vzdělávací služby. 4. Věda a výzkum V potaz jsme brali výzkumné výsledky fakult za rok 2010 podle statistiky vědu a výzkum (RVVI). Ve většině případů jsme zjišťovali počet výsledků celkem a body za n RVVI. U psychologie jsme sledovali jen články v impaktovaných časopisech a body za ně, u chemie a poté body za prototypy, patenty a technologie mířící do praxe.