9. února 2012

Kam jít na vysokou? Poradí nový žebříček HN

9.2.2012, Hospodářské noviny, Strana 2, Příloha - Nejlepší vysoké školy, autor: Jana Machálková       

vysoké školy – hospodářské noviny hodnotí úroveň 71 fakult

Přesně za jedenadvacet dní vyprší na většině českých univerzit termín pro podání přihlášky ke studiu. Všem nerozhodným HN letos už popáté přinášejí inspiraci – vlastní žebříček vysokých škol v devíti žádaných oborech.

            V tomto roce hodnotíme 71 fakult, a to například v ekonomii, medicíně, architektuře nebo psychologii. V tabulkách na následujících stránkách však předkládáme pouze výsledky veřejných vysokých škol. Ty soukromé do žebříčků vzhledem k jejich různorodé úrovni nezařazujeme.

Olomouc zabodovala Jedno z největších překvapení letošních žebříčků se odehrálo v oboru chemie. Výborné výsledky ve vědě a nadprůměrná pozice v dalších několika kritériích vynesly na první místo Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci.

            Poprvé po pěti letech má jiného vítěze pořadí škol v psychologii. Monopol Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, která žebříček suverénně vedla v letech 2008 až 2011, skončil. Brno je letos druhé a na první místo se posunula psychologie vyučovaná na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

            Pozice Fakulty sociálních studií MU se tento rok otřásla i v sociologii. Škola sice žebříček vyhrála i letos, ale už ne tak přesvědčivě jako v předchozích čtyřech ročnících. Nyní se FSS MU musela o první místo podělit s Filozofickou fakultou UK v Praze, respektive s její katedrou sociologie.

            Největším porovnávaným oborem je i letos ekonomie, kde hodnotíme 17 škol. První místo si po roční pauze vybojoval Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK v Praze. Ve srovnání s konkurencí jsou zde nadprůměrní v mnoha ukazatelích: například ve vědě, počtu doktorandů nebo počtu studentů vyjíždějících na zahraniční stáže. Vítěznou loňskou pozici si pak uchovala například pražská VŠUP v architektuře nebo Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně ve strojírenství.

Poslední nemusí být špatná HN školy porovnávají na základě několika kritérií. Netvrdíme, že jsou ideální nebo vševypovídající. Předkládáme pouze svůj pohled na to, co může být důležité pro uchazeče o vysokoškolské studium.

            I když nějaká škola v našem pořadí nedopadla dobře, neznamená to, že je automaticky špatná. Žádný novinový žebříček nedokáže spolehlivě zjistit, kde jsou nejlepší učitelé, kde studentům vycházejí nejvíce vstříc a kde je nejkvalitnější studijní program.

            Důležitým kritériem žebříčku HN je například šance posluchačů na alespoň semestrální studijní výjezd na zahraniční univerzitu. V tom je ze všech 71 škol nejlepší Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze, která loni do ciziny vyslala 22 procent studentů.

            Posuzujeme také přísnost přijímacího řízení s tím, že nejvíce bodů od nás dostane škola, která má síto nejpřísnější. V tomto ohledu je nejlepší (z pohledu uchazečů však nejhorší) Filozofická fakulta UK v Praze, která přijímá jen 6 procent přihlášených.

            Hodnotíme také vědu. Pro tyto účely jsme letos zohledili výzkumné výsledky fakult tak, jak je za rok 2010 shromáždila Rada vlády pro vědu a výzkum (RVV). Zveřejnění aktuální verze tabulky za rok 2011 nebylo časově v souladu s uzávěrkou této přílohy.

            U psychologie jsme letos brali v potaz počet článků v impaktovaných časopisech a body za ně. Tyto výstupy patří podle RVV mezi nejhodnotnější. Podobně jsme postupovali u chemie – fakultám jsme nejprve spočítali celkový počet vědeckých výsledků na jednoho pedagoga. Potom jsme vzali v potaz bodové hodnocení RVVI za chemické patenty, prototypy a nové technologie mířící do praxe. Právě v tom ukázala svou sílu Univerzita Palackého.


***


Metodika, podle níž redakce HN žebříček sestavila


1. Světovost školy Zjišťujeme, kolik procent z celkového počtu studentů odjelo alespoň na semestr na zahraniční vysokou školu. Dále mapujeme, kolik procent pedagogů z celkového počtu absolvovalo alespoň týdenní pracovní pobyt na zahraniční vysoké škole nebo výzkumném pracovišti. Ptáme se i na počet studentů z ciziny, kteří přijeli na krátkodobé pobyty, a na počet zahraničních studentů, kteří na fakultách studují dlouhodobě v cizím jazyce. U práva, psychologie, sociologie a architektury jsme místo toho zjišťovali počet povinných odborných předmětů v cizím jazyce pro české studenty.


2. Zájem o školu Zjišťujeme šanci na přijetí: nejvíce bodů dostane škola, která si mezi uchazeči vybírá nejvíce.


Dále zjišťujeme poměr přijatých a skutečně zapsaných. Nejvíce bodů dostane škola, na kterou se reálně zapíše nejvíce přijatých uchazečů, protože to vypovídá o její prestiži.


Zjišťujeme také poměr doktorandů k celkovému počtu studentů – nejlépe je hodnocena škola s nejvíce doktorandy. Letos poprvé zjišťujeme počet studentů v bakalářských a magisterských programech na jednoho pedagoga. Nejlépe je hodnocena fakulta s nejnižším počtem studentů na učitele.


3. Průzkum absolventů Pokud si škola dělá vlastní pravidelný průzkum o svých absolventech, dostane bod, v opačném případě nula bodů. Říká tím, jak stojí o zpětnou vazbu na své vzdělávací služby.


4. Věda a výzkum V potaz jsme brali výzkumné výsledky fakult za rok 2010 podle statistiky Rady vlády pro vědu a výzkum (RVVI). Ve většině případů jsme zjišťovali počet výsledků celkem a body za ně podle metodiky RVVI.


U psychologie jsme sledovali jen články v impaktovaných časopisech a body za ně, u chemie celkové výsledky a poté body za prototypy, patenty a technologie mířící do praxe.






Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Kontakty

REDAKCE
E-mail: forum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.