K hodnocení waldorfských škol chybí kritické analýzy. To by se mělo změnit












            ******************************************************************************************

            *
            ******************************************************************************************
            16. 2. 2012; autor: Lucie Kettnerová; rubrika: i-Forum informuje

            První kulatý stůl nazvaný Waldorf otevřeně 2012 uspořádali 15. února zástupci katedry psyc
            a stejnojmenného občanského sdružení, jež si dalo za cíl informovat rodičovskou veřejnost 
            kořenech waldorfské pedagogiky. Podnětem pro uspořádání semináře se stalo dosavadní ignoro

            zkušeností mnoha rodičů s těmito školami i absence kritických analýz podstaty a průběhu vz
            waldorfských školách.
            „Chtěli jsme, aby se ve veřejném prostoru vyslovily, probraly a prověřily kritické argumen

            pedagogice. Účelem tohoto setkání tedy není polemika s příznivci waldorfských škol,“ řekl 
            Stanislav Štech, CSc., z pořádající katedry psychologie. Proto také na setkání nebyli zást

            waldorfských škol (WŠ) pozváni, příležitost ke vzájemné diskusi by měla být na dalším setk
            předběžně uskuteční v průběhu června.
            Podle organizátorů však sbírání kritických ohlasů rozhodně nemá vést k zákazu WŠ, ale k za

            jednostranné glorifikace této „alternativy“ a shromáždění dostatečného množství ověřených 
            na jakých principech tyto školy skutečně fungují.
            První část setkání tvořila vystoupení pozvaných hostů. Profesor Branislav Pupala z katedry

            a elementárnej pedagogiky Pedagogické fakulty Trnavské univerzity představil dosavadní fun
            Slovensku. Zde byla první WŠ otevřena v roce 2001, a to v tzv. experimentálním režimu. Ten
            po dobu devíti let. Fáze experimentování tedy již skončila a stát se zatím nerozhodl, zda 

            neúspěšně. Proto raději přistoupil na řešení fázi experimentu prodloužit.
            PhDr. Eva Orbanová, PhD., z katedry etiky a morálnej filozofie Filozofické fakulty Trnavsk
            hned v úvodu přihlásila ke svému kritickému názoru na WŠ. Vadí jí zejména nezveřejňované s

            škol a porušování zákona o informovaném souhlasu rodičů. Zároveň upozorňovala na problém s
            pedagogů, kdy jeden pedagog učí ve třídě všechny předměty.
            Doc. RNDr. Čeněk Zlatník z Fakulty strojní ČVUT, který se angažuje v Českém klubu skeptiků

            antroposofii, na jejíchž principech WŠ stojí, za okultní systém neslučující se s požadavky
            Dalšími referujícími byli Bc. Iva Hluštíková zastupující rodiče, kteří kritizují nedostate
            skutečném fungování škol, a Mgr. Jaroslav Kopecký, vedoucí odboru školství města Příbram, 

            vhled zřizovatele škol.
            Po přestávce byl prostor vyhrazen diskusi a tříbení kritických argumentů. I když zástupci 
            setkání pozváni, dorazili v poměrně hojném počtu a začali s příspěvky polemizovat, čemuž s

            organizátoři chtěli vyhnout. Poměrně hlasitě bylo slyšet také rodiče a prarodiče, kteří ne
            výukou svých dětí, jež WŠ navštěvovaly.
            Diskuse postavila před účastníky kulatého stolu další úkoly, s nimiž se musejí vypořádat. 

            detailněji se podívat na vazby antroposofie na výukové materiály, vyhodnotit relevantnost 
            úspěšnosti přijímání absolventů WŠ na střední a vysoké školy či prozkoumat jednotlivé názo
            zahraničí, kde má WŠ daleko hlubší tradici.