Dokumenty z doby, kdy byl Havel prezidentem, by se měly otevřít bádání












            ******************************************************************************************

            * Dokumenty z doby, kdy byl Havel prezidentem, by se měly otevřít bádání
            ******************************************************************************************
            20. 3. 2012; autor: Helena Stinglová; rubrika: i-Forum informuje

            Jako o osobnosti, která v posledních padesáti letech výrazně proměnila dějiny státu, hovoř
            konferenci věnované Václavu Havlovi. Setkání připravil na pondělí 19. března Ústav pro sou
            ČR. Vedle pracovníků Akademie věd na něm vystoupili také přednášející z Univerzity Karlovy

            Zleva předseda Akademie věd ČR prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c., a prof. PhDr. Vil
            Nápad uspořádat konferenci vznikl v předvánočním týdnu 2011, kdy země truchlila nad ztráto
            prezidenta. Cílem setkání však nebylo jen nostalgicky vzpomínat, ale především vytyčit cíl

            bádání.
            „S více než tříměsíčním odstupem od smrti dramatika a státníka Václava Havla je velmi obtí

            význam a odkaz této mnohovrstevnaté postavy našeho veřejného i kulturního života. Jeho jmé
            nejvíce spojeno se statisícovými davy, které na náměstích odzvonily konec komunistické moc
            roku 1989. Principy a hodnoty, ke kterým se Václav Havel hlásil, ho však vedly již mnohem 

            opozici vůči Komunistické straně Československa a k tomu, aby se vedle své spisovatelské d
            také v zápase za občanské a politické svobody,“ zahájil konferenci předseda Akademie věd Č
            Drahoš, DrSc., dr. h. c.

            Profesor PhDr. Vilém Prečan, CSc., jako historik a také spolupracovník Václava Havla nastí
            měla ubírat havlovská studia. Upozornil na to, že nejobtížnější bude analyzovat dokumenty 
            kdy byl Havel prezidentem, protože tyto materiály patří pod správu Kanceláře prezidenta re

            veřejné. I pro vědecké bádání jsou obtížně dostupné, proto Prečan volal po tom, aby se dok
            veřejnosti.
            Cyklus přednášek byl rozdělen do tří bloků. První z nich nesl název „Václav Havel jako veř

            intelektuál“, druhá část se věnovala dramatikově činnosti v disentu a závěrečná sledovala,
            a společensky angažoval po roce 1989.
            Na téma Antipolitika a její dědictví v éře neoliberalismu hovořil PhDr. Michal Kopeček, Ph

            v Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK. Jeho příspěvek v následné diskusi vyvolal ž
            používáním termínů nepolitická politika a antipolitika, kterou zahájil prof. Miloš Havelka
            humanitních studií UK.

            Konferenci ukončil prof. PaedDr. Mgr. Miroslav Vaněk, Ph.D., z FHS UK, který v příspěvku s
            orální historie by zůstalo mnoho věcí zapomenuto…‘ Václav Havel v analýze a interpretaci o
            aneb o složitosti výzkumu politických elit“ připomněl několik rozhovorů, jež tehdy už s bý

            dělal. Na ukázkách dokumentoval obtíže, se kterými se badatel, jenž vede rozhovor s význam
            může setkat.
            „Václav Havel si však důležitost orální historie jako oboru dobře uvědomoval,“ připomněl p

            s tím, že sám Havel si roli tazatele vyzkoušel, když v roce 1968 odjel do USA, kde dělal i
            československými emigranty o jejich zkušenostech z pobytu v exilu.