Den vědy přilákal spoustu návštěvníků












            ******************************************************************************************

            *
            ******************************************************************************************
            22. 3. 2012; autor: Lucie Kettnerová, rubrika: Věda na UK

            Hlavní budova Filozofické fakulty UK se ve středu 21. března proměnila v mraveniště. Davy 
            přecházely z patra do patra a trpělivě čekaly ve frontě před posluchárnami, až skončí před
            Některým návštěvníkům bylo -náct nebo -cet, přišli ale i ti, jejichž věk končí na -sát. De

            Filozofické fakultě byl totiž určen všem, kteří chtěli zjistit, jaký potenciál v sobě skrý
            obory
            Velká jména české vědy i mladí badatelé se stali lákadlem pro stovky návštěvníků, kteří si

            vyslechnout přednášky z historie, jazykovědy, literatury, psychologie a dalších oborů. „Zv
            posluchárny v sekci mladá věda nás velmi příjemně překvapily. Ukázalo se, že studenty opra

            oboru dokázali lidé zastupující jejich generaci,“ zaznělo z úst organizátorů.
            V odpoledních hodinách byl čas vyhrazený diskusi zaměřující se na dosavadní vývoj a budouc
            hodnocení vědy a výzkumu v České republice. Za symbolický kulatý stůl usedli hlavní poradc

            vědu a výzkum a zároveň člen RVVI prof. Petr Fiala, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
            M.Phil., vědecký pracovník AV ČR a dlouhodobý účastník debat o metodice výzkumu v ČR dr. J
            děkan FF UK doc. Michal Stehlík, který zároveň celou diskusi moderoval.

            Během diskuse vykrystalizovala dvě hlavní témata, jimž se panelisté věnovali. Tím prvním b
            s dosavadním hodnocením vědy a výzkumu, tzv. kafemlejnkem, který podle profesora Fialy ved
            soutěžení mezi obory a nestabilitě v toku financí směrem k jednotlivým pracovištím. „Snahy

            vylepšit způsobily, že vznikala stále větší nejistota, protože podmínky se průběžně měnily
            financování činily třicet až sedmdesát procent,“ upozornil.
            Druhý problém v sobě ukrývá nefungující spolupráce mezi podniky a výzkumem. Největší barié

            Radek Špinar ve špatném zacílení peněz v rámci systému financování výzkumu, malé podpoře a
            výzkumu a jeho pomalém přenosu do praxe, v nefungující komunikaci mezi podniky a akademiky
            oborů neodpovídající potřebám trhu. Jako zástupce průmyslníků však prohlásil, že věří v pr

            bariér a navázání oboustranně výhodné spolupráce.