22. 3. 2012; autor: Lucie Kettnerová, rubrika: Věda na UK

Hlavní budova Filozofické fakulty UK se ve středu 21. března proměnila v mraveniště. Davy posluchačů přecházely z patra do patra a trpělivě čekaly ve frontě před posluchárnami, až skončí předchozí přednáška. Některým návštěvníkům bylo -náct nebo -cet, přišli ale i ti, jejichž věk končí na -sát. Den vědy na Filozofické fakultě byl totiž určen všem, kteří chtěli zjistit, jaký potenciál v sobě skrývají humanitní obory

Velká jména české vědy i mladí badatelé se stali lákadlem pro stovky návštěvníků, kteří si přišli vyslechnout přednášky z historie, jazykovědy, literatury, psychologie a dalších oborů. „Zvlášť zaplněné posluchárny v sekci mladá věda nás velmi příjemně překvapily. Ukázalo se, že studenty opravdu zajímá, co v oboru dokázali lidé zastupující jejich generaci,“ zaznělo z úst organizátorů.

V odpoledních hodinách byl čas vyhrazený diskusi zaměřující se na dosavadní vývoj a budoucí výhledy hodnocení vědy a výzkumu v České republice. Za symbolický kulatý stůl usedli hlavní poradce premiéra ČR pro vědu a výzkum a zároveň člen RVVI prof. Petr Fiala, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, M.Phil., vědecký pracovník AV ČR a dlouhodobý účastník debat o metodice výzkumu v ČR dr. Jiří Rákosník a děkan FF UK doc. Michal Stehlík, který zároveň celou diskusi moderoval.

Během diskuse vykrystalizovala dvě hlavní témata, jimž se panelisté věnovali. Tím prvním byla nespokojenost s dosavadním hodnocením vědy a výzkumu, tzv. kafemlejnkem, který podle profesora Fialy vede k nezdravému soutěžení mezi obory a nestabilitě v toku financí směrem k jednotlivým pracovištím. „Snahy metodiku vylepšit způsobily, že vznikala stále větší nejistota, protože podmínky se průběžně měnily a výkyvy ve financování činily třicet až sedmdesát procent,“ upozornil.

Druhý problém v sobě ukrývá nefungující spolupráce mezi podniky a výzkumem. Největší bariéry spatřuje Radek Špinar ve špatném zacílení peněz v rámci systému financování výzkumu, malé podpoře aplikovaného výzkumu a jeho pomalém přenosu do praxe, v nefungující komunikaci mezi podniky a akademiky a v nabídce oborů neodpovídající potřebám trhu. Jako zástupce průmyslníků však prohlásil, že věří v prolomení těchto bariér a navázání oboustranně výhodné spolupráce.