Laboratorní experiment SRN: zavádění a rušení školného ****************************************************************************************** * Laboratorní experiment SRN: zavádění a rušení školného ****************************************************************************************** 28. 3. 2012; autor: P.K.; rubrika: Téma Školné odrazuje více voliče politických stran než potenciální uchazeče o studium, a proto spolkové země Německa přistoupily k jeho rušení, a v současné době se platí již jen v Bavo Sasku, kde se možná po dalších volbách od placení upustí. Kontroverzní politické téma fina na vysokých školách bylo tématem debaty nazvané Školné a stipendia – Za co stojí vzdělání? www.lf1.cuni.cz/file/32202/Pozv%C3%A1nka_22_03_2012.pdf"] , kterou minulý týden uspořádala České republiky společně s Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo. Zástupce velvyslance pan Dr. Ingo von Voss v popředí a panelisté debaty zleva: Dr. Volker Brigitte Göbbels-Dreyling, prof. Ivan Wilhelm, prof. Tomáš Zima, prof. Jiří Zlatuška, prof Štech. Mgr. Miroslav Jašurek. Dopady zavádění a rušení školného, se kterými se musely vyrovnat vysoké školy v Německu, p zástupkyně Německé konference rektorů Brigitte Göbbels-Dreyling a Dr. Volker Meyer-Guckel spolku německé vědy. K financování českého vysokého školství se vyjadřovali panelisté: nám pro výzkum a vysoké školství prof. Ivan Wilhelm, bývalý rektor Masarykovy univerzity prof. prorektor UK prof. Stanislav Štech, děkan 1. lékařské fakulty UK prof. Tomáš Zima a zástup komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek. „Zapomíná se na to, že náš nejbližší soused je skoro dokonalým příkladem laboratorního exp zahájil debatu moderátor doc. Jan Konvalinka z Učené společnosti ČR. I přírodovědci by pod nadšeni z možnosti pozorovat jako v laboratoři důsledky zavedení a zrušení školného v někt zemích a současně sledovat problémy v zemích, které školné vůbec nezavedly. „Kromě roku, kdy se zavedlo, se školné nepromítlo do počtu studujících. Německá konference nepožaduje znovuzavedení školného, “ uvedla zástupkyně konference Göbbels-Dreyling, „Je vš že z dlouhodobého hlediska pouze veřejný rozpočet nemůže financovat studium padesát nebo v populačního ročníku,“ dodala. Rozhodující je výše školného Zkušenosti se školným ve výši měsíčního účtu za mobilní telefon jsou vlastně pozitivní, zp situaci v Německu Dr. Volker Meyer-Guckel z Nadačního spolku německé vědy. Podle jeho dopo v Česku měla stanovit taková výše školného, kterou by měli možnost splácet všichni. Právě školného by podle něj měla být zárukou, že nevznikne další hypoteční bublina, na jejíž hro poukázala místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Zprava: doc. Jakub Fischer, prof. Eva Syková, prof. PaedDr. Alena Gajdůšková, prof. Jan So Konvalinka a zástupce velvyslance pan Dr. Ingo von Voss Profesor Zlatuška v debatě upozornil, že uvažovaná výše školného v České republice je zhru vyšší, než jakou zvažoval v roce 2005 německý ústavní soud. Navíc vzhledem k diferenciaci republice neplatí podle něj teze, že by chudší obyvatelé bez vysoké školy platili vzdělává vysokou školou. V dané socioekonomické situaci není podle Zlatušky i Meyer-Guckela zásadní stát zvýši daně nebo zavede školné. Namísto školného zisk z celoživotního vzdělávání Děkan 1. lékařské fakulty prof. Tomáš Zima se připojil ke kritice prorektora Štecha, že vz a žáka je určitým způsobem deformován, pokud jej ovlivňují peníze. Děkan Zima uvedl, že v miliardového rozpočtu fakulty je 30 milionů vybraných na školném za rok od studentů zanedb kterou je lepší nahradit příjmem za celoživotní vzdělávání. Příjmy ze školného by podle Meyer-Guckela měly být dodatečné a jejich přínos je nutné stud zviditelnit, aby věděli, jak se s obnosem hospodaří. Pokud by se v Česku mělo zavádět škol německého vývoje jasně vyplývá , že předpokladem pro jeho úspěšné zavedení je konsenzus vš stran. Důležitým bodem by mělo být i poskytování půjček s nízkými úroky státní bankou, řík Nadačního spolku německé vědy. „Debata je opravdu velmi podobná té, kterou jsme vedli v Německu,“ zhodnotila diskusní več výše veřejných prostředků, zda tyto prostředky budou sníženy ve výši, která se bude rovnat financování vědců.“