Do Svatého Víta jsme chodili bádat už za rozednění ****************************************************************************************** * Do Svatého Víta jsme chodili bádat už za rozednění ****************************************************************************************** 3. 4. 2012; autor: Helena Stinglová; rubrika: Rozhovory & portréty Je symbolem Prahy a v době, kdy její stavbu vedl Petr Parléř, patřila k předním dílům evro kontinentu. V posledních několika letech se stala místem nesčetných návštěv prof. PhDr. Ji DrSc., Dr.h.c., a prof. PhDr. Ing. Jana Royta, Ph.D., z Katolické teologické fakulty UK, k hold rozsáhlou monografií. O této náročné publikaci zasvěcené katedrále sv. Víta, Václava hovořili s profesorem Kuthanem. Co předcházelo vzniku této publikace, kdo přišel s nápadem vytvořit monografii věnovanou p Svatovítskému chrámu? Na mě a na kolegu Royta se obrátil pan arcibiskup Dominik Duka s tím, že by rád viděl novo katedrále a zda bychom ji mohli připravit. Katedrálou jsme se oba zabývali desetiletí, kni vzniknout relativně rychle, pracovali jsme na ní od léta roku 2010, vyšla o rok později. P kupodivu mnoho souhrnných publikací nemá. V roce 1906 vyšla kniha Kamila Hilberta a Antoní přišla sice rozměrem nevelká, ale obsahem důležitá kniha Rudolfa Roučka vydaná zřejmě na p roce 1948, v roce 1994 vyšla publikace pod redakcí Anežky Merhautové, která byla připraven umění Akademie věd České republiky. A ještě tu lze zmínit pamětní dvoudílnou knihu k 650. výročí založení katedrály a publikac příležitosti jubilea úmrtí Petra Parléře v roce 1999. Od počátku 20. století po dnešek, a dlouhá, není ta bilance z české strany není příliš veliká. Nutno ovšem dodat, že od pozdní katedrálou a zejména osobností Petra Parléře zabývalo i německé bádání. Proč se takto významné památce dosud věnovalo tak málo vědců? Podle výčtu souborných publikací by to mohlo vypadat tak, že katedrále v minulosti histori uměleckohistorické bádání velkou pozornost nevěnovalo. Ale tak tomu není. V naší knize je výčet studií, které se zcela nebo alespoň okrajově nebo v rámci širších souvislostí katedr jsou také výsledkem práce mnoha autorů. O to vše také bylo možné se opírat. Nicméně úkol n katedrály byl veliký, a to proto, že naše pražská katedrála je fenoménem evropským. Její d a také sochař Petr Parléř byl geniální osobností naprosto mimořádného významu, mnoho věcí katedrále má ohromné evropské souvislosti a to se doufám v naší knize zdařilo vykreslit. Co je na celé katedrále nejvzácnější? Na pražské katedrále je nejcennější to, čím do ní vstoupil Petr Parléř. Stavba započala v 1352 zemřel první stavitel katedrály Matyáš z Arrasu a 1356 nastoupil na vedoucí místo Pet zemřel v roce 1399. S jeho příchodem souvisí velmi významná změna v konceptu celé katedrál vnesl také ohromné množství stylových a technických inovací – lze tu zmínit řešení trifori unikátní klenební systém, kterým se inspirovala velká část evropského kontinentu. Parléřov své době veliký ohlas. Pražská katedrála byla stavbou číslo jedna v rezidenčním městě vladařů nejenom Království Svaté říše římské, proto o ní velká část Evropy věděla. Na katedrále je nesmírně pozoruhod její sochařská výzdoba, ať už jde o náhrobky českých knížat a králů v chórových kaplích, n naprosto unikátní řadu bust v dolním triforiu. Které evropské stavby se inspirovaly Svatovítským chrámem? Po Evropě je celá řada staveb, na kterých můžeme sledovat souvislost s pražskou katedrálou chrám nebyl napodobován jako celek, ale na některých stavbách u nás i v zahraničí můžeme v motivů, které pražskou katedrálu připomínají. Pražskou stavbou se inspirovala stavba kated Petra v Řezně nebo chrám svatého Štěpána ve Vídni. Jeden ze členů rodiny Parléřů pracoval ale také na katedrále v Kolíně nad Rýnem. Staveb inspirovaných pražskou katedrálou je skut Proč jsme se dostavby katedrály dočkali až na počátku dvacátého století? Velkým přelomem byl začátek husitské revoluce v roce 1419, kdy se stavba katedrály na dlou Pak se za vlády Vladislava Jagellonského pokoušel ve stavbě pokračovat architekt působící Benedikt Ried, známý mimo jiné jako tvůrce Vladislavského sálu. Zřejmě pro nedostatek fina se však tenkrát daleko nepokročilo. V roce 1541 byla katedrála těžce poškozena při velikém zachvátil Pražský hrad i Malou Stranu. Poté se několikrát uvažovalo o tom, že bude katedrá staré části byly ale nakonec obnovovány až po polovině devatenáctého století a teprve v ro zahájena dostavba západní části katedrály do té podoby, jak ji známe dnes. Čeho si na katedrále nejvíce vážíte vy sám? V katedrále jsme strávili nespočetnou řadu dní. Její vznešený prostor snad žádnou citlivou neoslovit. Je monumentem číslo jedna v naší zemi a je dílem naprosto výjimečným. Doslova j není tady snad žádná druhá stavba, ve které by byly dějiny naší země tak vepsány jako do p Jak se dá v klidu bádat v katedrále, která je od rána do večera plná turistických výprav? Zejména fotografické práce v katedrále šly dělat pouze v době, kdy byla prázdná. My jsme p brzy ráno a do katedrály jsme chodili hned po rozednění. Půl hodiny poté, co se otevřely b nezbývalo než skončit. Na jaké publikaci pracujete dnes? Sám jsem rok před tím, než vyšla kniha o katedrále, vydal velkou publikaci, která se věnuj Poděbrad a době vlády Jagellonců. Kniha je prvním dílem zamýšlené velké dvoudílné monograf věnován panovníkovi a šlechtě, druhý by měl být věnován městu, církvi a vedlejším zemím Ko Slezsku a Lužici. Druhý díl je dávno rozpracován a v současné době připravuji jeho dokonče Objednejte si rozsáhlou monografii Katedrála sv. Víta, Václava a V www.cupress.cuni.cz/ink2_ext/index.jsp?include=podrobnosti&id=2161