CERN je velmi harmonická symfonie, říká jeho ředitel prof. Heuer ****************************************************************************************** * CERN je velmi harmonická symfonie, říká jeho ředitel prof. Heuer ****************************************************************************************** 9. 5. 2012; autor: P. K.; rubrika: i-Forum informuje Před sto sedmdesáti lety přednášel ve Vlasteneckém sále Christian Doppler. Minulý pátek za reprezentativních prostorách Karolina přednáška neméně proslulého fyzika, generálního ředi organizace pro jaderný výzkum (CERN) prof. Rolfa-Dietera Heuera. Před jejím zahájením přev rukou děkana MFF prof. Zdeňka Němečka pamětní medaili. „Na CERN mě ohromuje atmosféra spolupráce panující jak pod zemí, tak nad zemí, a přál bych příkladem dalším institucím včetně té naší,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy v Praze prof. ve svém zahajovacím proslovu. Přednášku o posledních výsledcích experimentů na urychlovači bývalý rektor UK prof. Ivan Wilhelm a v přeplněném sále vzbudila velmi pozitivní dojem, co Jiří Dolejší z Ústavu částicové a jaderné fyziky. Ředitel CERN splnil jeho očekávání a pře elegantní a velmi srozumitelnou prezentaci. Akci organizovalo v souvislosti s oslavami 20. výročí členství České republiky v Evropské jaderný výzkum (CERN) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a zúčastnili se jí v stálé misi ČR v Ženevě paní Kateřina Sequensová, zástupci AV ČR a rektor ČVUT prof. Václav organizaci pobytu prof. Heuera se spolupodílelo Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Výbor s CERN. V rámci své pražské návštěvy poskytl ředitel CERN Rolf-Dieter Heuer i-Foru exluzivní rozho znění uvádíme: Kterou otázku kladenou novináři máte nejméně rád? Je to otázka, která se objevuje stále znovu: proč děláme základní výzkum v dobách, kdy je financí. To je otázka, kterou nerad slyším, protože jsem přesvědčen, že základní výzkum je výzkumu jako takového. Bez základního výzkumu by jednoho dne výzkum postrádal základ. Tak vysvětlit, ale je to otázka, kterou od zástupců médií opravdu slýchám nejméně rád. V přednášce jste naznačil, že velká část objevů je teprve před námi... Za prvé je velmi těžké definovat, kdy můžeme říct, že jsme již vše objevili, že víme, že u objevení není. To je těžké. Myslím si, že ve fyzice stojíme na začátku nových objevů v tem univerzu. Koncem devatenáctého století se mělo za to, že je ve fyzice všechno vyřešeno, a Planck dostal dokonce radu, aby tento obor nestudoval. Od té doby se fyzika revolučním způsobem změnila. Člověk neví, co přijde. Pokud budete sle přírodovědná vysílání, zjistíte, že se stále objevují nové druhy zvířat a rostlin. Domnívá objevování neskončí a pořád budeme objevovat něco nového. Ve fyzice je to tak, že naše pří dokonalejší, a díky tomu můžeme nacházet stále nové věci. Hovořil jste o spolupráci umělců s CERN. Pokud se zaposloucháte do spuštěných přístrojů v vám připomínají? Připomíná mi to velmi harmonickou symfonii, která postupně graduje, něco jako bolero. Fyzi harmonická, takže rozhodně to musí být harmonické zvuky. Proč pořádá CERN tolik aktivit pro děti? Starší cílové skupiny jsou již rozhodnuté, a proto musíte začít u dětí, ještě než se rozho budou dělat. Zájem mají, jen se musí uspokojit, ovšem nikoli jednodenní akcí, ale pravidel spolupráci se pojetí vědce u dětí proměnilo – nevnímají ho jako osobu v bílém plášti, ale oblečeného člověka. Jaké je vaše oblíbené jídlo v jídelně CERN? V jídelně se stravuji velmi málo, většinou jen když mám návštěvu, a pak si dám vlastně cok jím sám, tak si rád dám sushi.