CERN je velmi harmonická symfonie, říká jeho ředitel prof. Heuer

9. 5. 2012; autor: P. K.; rubrika: i-Forum informuje

Před sto sedmdesáti lety přednášel ve Vlasteneckém sále Christian Doppler. Minulý pátek zazněla v reprezentativních prostorách Karolina přednáška neméně proslulého fyzika, generálního ředitele Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) prof. Rolfa-Dietera Heuera. Před jejím zahájením převzal prof. Heuer z rukou děkana MFF prof. Zdeňka Němečka pamětní medaili.

„Na CERN mě ohromuje atmosféra spolupráce panující jak pod zemí, tak nad zemí, a přál bych si, aby CERN byl příkladem dalším institucím včetně té naší,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy v Praze prof. Václav Hampl ve svém zahajovacím proslovu. Přednášku o posledních výsledcích experimentů na urychlovači LHC moderoval bývalý rektor UK prof. Ivan Wilhelm a v přeplněném sále vzbudila velmi pozitivní dojem, což ocenil i docent Jiří Dolejší z Ústavu částicové a jaderné fyziky. Ředitel CERN splnil jeho očekávání a přednesl hezkou, elegantní a velmi srozumitelnou prezentaci.

Akci organizovalo v souvislosti s oslavami 20. výročí členství České republiky v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a zúčastnili se jí velvyslankyně na stálé misi ČR v Ženevě paní Kateřina Sequensová, zástupci AV ČR a rektor ČVUT prof. Václav Havlíček. Na organizaci pobytu prof. Heuera se spolupodílelo Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Výbor pro spolupráci ČR s CERN.

V rámci své pražské návštěvy poskytl ředitel CERN Rolf-Dieter Heuer i-Foru exluzivní rozhovor, jehož plné znění uvádíme:

Kterou otázku kladenou novináři máte nejméně rád?

Je to otázka, která se objevuje stále znovu: proč děláme základní výzkum v dobách, kdy je nedostatek financí. To je otázka, kterou nerad slyším, protože jsem přesvědčen, že základní výzkum je součástí výzkumu jako takového. Bez základního výzkumu by jednoho dne výzkum postrádal základ. Tak to mohu pokaždé vysvětlit, ale je to otázka, kterou od zástupců médií opravdu slýchám nejméně rád.

V přednášce jste naznačil, že velká část objevů je teprve před námi...

Za prvé je velmi těžké definovat, kdy můžeme říct, že jsme již vše objevili, že víme, že už nic dalšího k objevení není. To je těžké. Myslím si, že ve fyzice stojíme na začátku nových objevů v temném vesmíru, v univerzu. Koncem devatenáctého století se mělo za to, že je ve fyzice všechno vyřešeno, a myslím, že Max Planck dostal dokonce radu, aby tento obor nestudoval.

Od té doby se fyzika revolučním způsobem změnila. Člověk neví, co přijde. Pokud budete sledovat přírodovědná vysílání, zjistíte, že se stále objevují nové druhy zvířat a rostlin. Domnívám se, že objevování neskončí a pořád budeme objevovat něco nového. Ve fyzice je to tak, že naše přístroje jsou stále dokonalejší, a díky tomu můžeme nacházet stále nové věci.

Hovořil jste o spolupráci umělců s CERN. Pokud se zaposloucháte do spuštěných přístrojů v CERN, jakou hudbu vám připomínají?

Připomíná mi to velmi harmonickou symfonii, která postupně graduje, něco jako bolero. Fyzika je velmi harmonická, takže rozhodně to musí být harmonické zvuky.

Proč pořádá CERN tolik aktivit pro děti?

Starší cílové skupiny jsou již rozhodnuté, a proto musíte začít u dětí, ještě než se rozhodnou, co budou dělat. Zájem mají, jen se musí uspokojit, ovšem nikoli jednodenní akcí, ale pravidelně. Díky naší spolupráci se pojetí vědce u dětí proměnilo – nevnímají ho jako osobu v bílém plášti, ale jako normálně oblečeného člověka.

Jaké je vaše oblíbené jídlo v jídelně CERN?

V jídelně se stravuji velmi málo, většinou jen když mám návštěvu, a pak si dám vlastně cokoli. Pokud ale jím sám, tak si rád dám sushi.