Molekulární biolog Vondrejs našel svou vědu v umění ****************************************************************************************** * Molekulární biolog Vondrejs našel svou vědu v umění ****************************************************************************************** 10. 5. 2012; autor: Helena Stinglová; rubrika: i-Forum informuje Pár tyčí a lanek důmyslně propojených tak, že je pohromadě v různých tvarech drží jen vnit Fascinující sochy, kterým se říká tenzegrity, vytváří doc. RNDr. Vladimír Vondrejs, CSc., genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty UK. Od 12. května je bude vystavovat v Muz designu v Benešově. Obecné pojmenování tohoto druhu umění pochází ze slov tensional integrity, tedy v češtině „spojení vnitřním napětím“. Umělecký směr se zrodil původně z architektury. Inspiroval se stavbami amerického architekta Buckminstera Fullera, který vymyslel důmyslný systém zastřešení obrovských hal či stadionů. Jeho technologii si vypůjčili umělci a náhodou ji objevil i Vladimír Vondrejs, kterého uchvátila. „Fascinující na těchto konstrukcích je, že jsou neobyčejně pevné a nezávislé na gravitaci,“ podotkl. Inspirovaný pracemi průkopníka oboru Kennetha Snelsona začal podobné sochy vytvářet sám, m svá díla hledal v přírodě. „Se ženou jsme chodili po lesích a hledali jsme vhodné větve. D stromů a v těch větvích jsem viděl těla andělů. Snelson dělá sochy z rovných tyčí, mně při zajímavé rozvětvené klacky, kdy se vám naskytuje víc možností, jak je propojit, aby létaly a držely pohromadě propojené provazy,“ zamýšlel se docent Vondrejs. „Dlouho jsem k výrobě větve, později jsem začal stavět objekty i z jiných materiálů, umělé hmoty anebo kovu,“ vz První z tenzegritů, který doc. Vondrejs slovem Wyda, což zároveň znamená divit později vybrána pro výstavu ve Vídni, k kulturním centru. Byl jsem nadšený, že takový úspěch,“ usmíval se. Tvorba tenzegritů ho natolik uchvátila, jeho původní obor, tedy molekulární bio to, že v umění se skrývá i jeho věda. „ také založená na vnitřním napětí, jsou Autoři tenzegritů většinou jednotlivé č počtem spojů, aby sochy překvapovaly tí se tenzegrity od přírodních organismů o spojů navíc. Vytvářejí pak sítě, které porovnával docent Vondrejs tenzegrity s Pro výstavu v Benešově, která potrvá až do září letošního roku, hledal docent Vondrejs inspiraci až v antice. „Platon vymyslel vrcholně krásné útvary – naprosto pravidelné mnohostěny. Těch je jenom pět – čtyřstěn, krychle, osmistěn, dvanáctistěn a dvacetistěn. Já jsem teď na ně vytvořil variace, udělal jsem mnohostěny ve stylu tenzegritů,“ láká návštěvníky do benešovské galerie. „Když konstruujete mnohostěn, musíte si spočítat jednotlivé úhly a přesně podle výpočtů k sobě jednotlivé části sesadit. U tenzegritů musí být úhly sesazování jiné, aby těleso pohromadě drželo pod určitým napětím a vytvořilo obrazec,“ popsal složitost své umělecké práce. Rýsovat si ale prý většinou nic nemusí. „V hlavě většinou vidím, jak by měly sochy vypadat, i to, jak je mám sestavit,“ popsal své zvláštní nadání. Vondrejs také vymyslel celý systém sítí, které zavěšuje mezi své sochy. Díky zvláštnímu na různému rozvěšení lanek pak jeho skulptury vytvářejí dojem pohybu. Optické iluze patří mez velké koníčky, proto je i sbírá a občas také vystavuje společně se svými uměleckými díly n středočeských Ratměřicích. Kdo nestihne jeho každoroční výstavu Ratměřické ptáčkoviny, nej vesnice zavítá, na plotě jeho chalupy najde něco nevšedního a nečekaného. Možná to však bu