Heydrichiáda – téma, které je mezi Čechy stále živé ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** V těchto dnech si připomínáme 70. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Rei a represe, jež po tomto činu následovaly. Proč je toto téma mezi veřejností dodnes aktuáln hodnocení atentátu proměňovalo v průběhu času, jsme se zeptali historika PhDr. Petr Koury, působí v Ústavu českých dějin FF UK. Události, které si v těchto dnes připomínáme, jsou mezi českou veřejností stále živé a stá Důvodů je určitě více. Tak především tyto události jsou v našich novodobých dějinách výjim evropském měřítku; exekuce podle stanného práva jsou nejmasovějšími popravami tohoto druhu je nejmohutnější kampaní, kterou nepřekonaly ani propagandistické kampaně komunistického r nesmíme zapomenout ani na boj parašutistů v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici Období heydrichiády je podle mého názoru třeba považovat za klíčový okamžik našich dějin. pro samotné události, jež se tehdy odehrály, ale i pro jejich vliv na další vývoj české sp Domnívám se, že jistá rozpolcenost v chování na veřejnosti a v soukromí, jež je typická pr komunistické diktatury, začíná právě v této době. Proto nejsem příliš nadšený z toho, jak dnes připomínána – místo kladení otázek jsme svědky kladení věnců a pouhého oslavování par jejich statečnosti není pochyb, zorganizování a provedení atentátu na Heydricha bylo skute činem, nicméně při konečném úspěchu Operace Anthropoid sehrálo velkou roli i několik náhod ubránit dojmu, že současná politická elita se snaží manifestačním přihlášením se k organiz vylepšit svou pověst, pošramocenou korupčními kauzami. Může to být můj subjektivní dojem, oslava parašutistů z úst některých politiků nepůsobí důvěryhodně. Další důvod skutečnosti, proč jsou události května a června 1942 pro nás stále živé, je nu že se o nich v době komunistické diktatury nehovořilo objektivně a nemohlo se o nich svobo neboť západní odbojový proud byl diskriminován. Svou roli zde ale hraje i určitá démonizac Reinharda Heydricha, který je opakovaně líčen jako koncentrát veškerého zla, což zajisté p či čtenářské atraktivitě tématu atentátu.        Sledujete, jak se v průběhu uplynulých 70 let proměňoval názor veřejnosti na zabití R. Hey že to byl zbytečný akt, v jehož důsledku zahynulo mnoho lidí, až po oslavování atentátníků Měla na to vliv i média? Samozřejmě mě toto velice zajímá, zkoumání proměn hodnocení atentátu by vystačilo na poměr studii. Zkoumat mínění veřejnosti není ale v dobách nesvobody jednoduché, neboť si podle m nemůžeme vystačit pouze s diskursivní analýzou veřejných médií. Učebnicovým příkladem je p – budeme-li ji zkoumat pouze z oficiálních médií, dospějeme k názoru, že celá společnost j atentát odsuzovala. Přitom ve stejné době umíraly na popravištích přinejmenším stovky lidí atentátu“. O tom sice média informovala, ale nikoliv v úplnosti, zveřejněn byl pouze zlome popravených. Již o tři roky později jsou ovšem parašutisté v médiích oslavováni jako hrdinové, jejich č nikoliv atentátem, ale „národním soudem“. Nelze přitom vyloučit, že tyto texty psali titíž roce 1942 atentát jménem národa odsuzovali. A stejně tak nelze vyloučit, že stejní lidé za odsuzovali atentát jako „nezodpovědný čin“, který stál mnoho obětí a zlikvidoval především odboj. Je přitom poměrně zajímavé, že komunisté, kteří léta atentát odsuzovali a informova zkresleně, jej dnes vychvalují a dostávají se tak obloukem znovu ke stanovisku, které k at již za války.                Jak byste z pohledu historika vysvětlil dětem ve škole, kteří se o Heydrichovi budou učit, mít své opodstatnění? (Například v souvislosti s teroristickými útoky, kde je dětem předkl jednoznačně o špatnou věc.) To je docela obtížná otázka a asi by na ni měli spíše odpovědět odborníci zabývající se pe didaktikou dějepisu. Domnívám se, že by se to mohlo dětem vysvětlit tak, že některé histor mají na svědomí velké zločiny a jejich odstranění v určitou dobu mohlo těmto zločinům zabr se často jednalo o diktatury, bylo obtížné tyto osobnosti odstranit demokratickými mechani Kdyby se kupříkladu podařil atentát na Hitlera v mnichovské pivnici 8. listopadu 1939, nej světová válka skončila daleko dříve a s největší pravděpodobností by nedošlo k hromadnému Židů. Právě strůjce tohoto útoku Georg Elser, který byl popraven nacisty na konci války, j uctívanou osobností, přestože by mohl být také považován za „teroristu“. Bylo by zajímavé současné německé učebnice Elserův čin vykládají. Určitě bych ale dětem zdůraznil, že odstraňování politických protivníků formou atentátu ne zavraždění Aloise Rašína) v české politice tradici, zatímco nacisté, a výslovně samotný He metody používali běžně. Heydrich stál kupříkladu za vraždou německého antifašisty Rudolfa 1935 na Slapech. Státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank zase ještě v prosinc Hitlerova osobního adjutanta, zda by nemohl zařídit ostřelování sídla Edvarda Beneše a čes exilové vlády v Londýně raketami V-2 a tím i odstranění hlavních osobností zahraničního od Myslíte si, že je ve školách věnován tomuto tématu dostatek prostoru? Na to by měl odpovědět nějaký učitel ze základní či střední školy. Já sám jsem se o atentá základní škole učil, mimo jiné i díky kulatému výročí v roce 1992. Jaká je situace dnes, n protože působím jako vědecký pracovník na FF UK. Téma atentátu by nemělo být opomíjeno již jednalo o čin, který nemá v dějinách evropského protinacistického odboje obdoby.