Navrhované změny odporují usnesení evropského parlamentu ****************************************************************************************** * Navrhované změny ve fungování a financování českých vysokých škol odporují usnesení evro ****************************************************************************************** Dne 20. dubna 2012 schválil Evropský parlament (EP) usnesení k Modernizaci evropských syst vysokoškolského vzdělávání. Uvědomuje si velice dobře, jak na vysokoškolském systému závis evropského společenství a explicitně říká, že kvalitní systém terciárního vzdělávání pomůž překonat hospodářskou krizi, ve které se nyní nacházíme. Pokud si srovnáme tento dokument s návrhy na změny v českém vysokoškolském systému (věcné reformy vysokých škol, Racionalizace financování NERVu), nalezneme přímé rozpory. Velice důležitý bod, který je obsažen v usnesení EP, říká, že EP „opětovně trvá na tom, ab dosáhly stanoveného cíle investic do vzdělávání ve výši 2 % HDP“ Vzhledem k tomu, že finan vysokých škol je nyní zhruba na 0,55% HDP (21 miliard Kč*), jedná se o výrazné podfinancov vzhledem k usnesení EP, ale i vzhledem k současným standardům většiny členských zemí. Vlád s tím, že se toto číslo bude dále výrazně snižovat (v roce 2014 dokonce na 17 miliard*). T pak mělo kompenzovat zavedení školného nebo zápisného. Vzhledem k tomu, že takové opatření nepřineslo žádné reálné finanční navýšení příjmů vysokých škol (jen by se doplnil vzniklý tedy pravdou, že by tento mechanismus zvýšil kvalitu vysokých škol, jelikož by měly k disp finančních prostředků. (Tak, jak to obhájci školného vždy tvrdili.) Když pomineme důležitý zavedení tržního principu (tedy principu obchodu, tržní směny – kupování si prostředků k d deformovalo princip podstaty vzdělávání (deformovalo vztah pedagog – student), tak je mech či zápisného vznikající bariérou, která znevýhodňuje ty zájemce o studium, kteří nemají do prostředky. Dokument přijatý EP však říká, že je třeba „…doplňovat veřejné finance, aniž by zvyšovaly tlak na domácnosti, a zpřístupnit vysokoško všem zájemcům;“ zároveň „vyjadřuje politování nad výrazným snížením rozpočtu na vzdělávání členských státech a trvalým zvyšováním školného, neboť to vede k podstatnému nárůstu počtu jsou tímto opatřením znevýhodněni.“  Vláda České republiky se však chystá udělat pravý opa veřejné finance vysokých škol a zvyšovat tlak na domácnosti v podobě školného či zápisného znevýhodňovat podstatnou část studentů. Evropský parlament dále v usnesení „znovu potvrzuje význam demokratické správy jakožto zák způsobu, jak zajistit akademickou svobodu a podporovat aktivní účast všech subjektů na fun vysokoškolského vzdělávání,“ a navíc „zdůrazňuje také, že ve všech projektech spolupráce j a zachovávat zásady demokracie a samosprávy institucí vysokoškolského vzdělávání a jejich studentů.“  Toto usnesení je v přímém rozporu s bodem v návrhu věcných záměrů zákonů o vys tedy omezení samosprávy vysokoškolských institucí správní radou, do které by členové akade pouze třetinu zástupců (třetinu rektor a třetinu ministr školství). Nutno podotknout, že i protesty akademické obce nebyly dosud věcné záměry zákonů o vysokých školách staženy. Usnesení dále obsahuje prohlášení, že by instituce vysokoškolského vzdělávání měly svým st poskytovat takové dovednosti a poznatky, které budou v nejbližší době požadovány na trhu p důležité zajistit, aby vyučované dovednosti opravdu odpovídaly realitě na trhu práce a aby umožnily získat pracovní místo v oboru, v němž se vzdělávali a získali titul.“ To ovšem ro že by se obory a oblasti bádání měly redukovat pouze na požadavky trhu práce, neboť rovněž „že je nutné pokračovat v tradičním vzdělávání v akademickém duchu a nedovolit, aby byl sy zcela podřízen trhu práce, neboť je nutné formovat etické a morální hodnoty studentů a sou akademický vývoj.“  Zároveň EP podtrhává nutnost odměňování vysoké kvality výzkumu v jeho smyslu, kvalitu výuky a vědecké úspěchy, aniž by to vedlo k diskriminaci těch oborů, které kritéria hodnocení postavena pouze na základě požadavků tržního hospodářství.  Evropští po s tím, aby byly „klasifikace institucí vysokoškolského vzdělávání na základě nesourodých u výkonnosti, které nezohledňují rozmanitost typů vzdělávání a vzdělávacích programů a jazyk evropských univerzit.“ Evropský parlament mimo jiné zdůrazňuje fakt, že vysokoškolské vzdělávání je statkem veřej soukromým, jak se nám někteří reprezentanti našeho státu snaží namluvit), který „podporuje rozmanitost, demokratické hodnoty a osobní rozvoj a připravuje studenty k tomu, aby se sta občany, kteří budou podporovat evropskou soudržnost.“ Od zastánců současné podoby reformy slýcháme, že je potřeba snižovat počet vysokoškolských potažmo vysokoškolských studentů. V celoevropském měřítku je však problém zřejmě opačný. P do roku 2020 35 % všech pracovních míst vyžadovat kvalifikaci vysokoškolské úrovně, zatímc vysokoškolskou kvalifikaci pouze 26 % pracovní síly. Zřejmě se v naší zemi opět potýkáme s dlouhodobější koncepce, kterého jsme ovšem svědky, nejen co se vysokých škol týče. I přes hlubokou hospodářskou krizi si evropští poslanci uvědomují důležitost dostatečného vysokoškolských institucí, demokratických principů a rovného přístupu ke vzdělání. Jsou př právě v širším slova smyslu kvalitní vysokoškolský systém umožní hospodářskou krizi do bud Krátkozraká vládní tendence, která hodlá zavést principy přesně opačné, žene systém terciá v naší zemi do katastrofy. A to bude mít vážné důsledky pro celou naši společnost.    citováno z dokumentu ze zasedání EP 12. 3. 2012: Zpráva o modernizaci evropských systémů v vzdělávání *Dokument MŠMT: Vysoké školy v ČR a jejich veřejné finanční zdroje (s důrazem na kapitolu regionálním školstvím 2004–2012 (Text byl otištěn v časopisu Solidarita, č. 66)