Třídění odpadu v domácnostech je jako úlitba starých Římanů svým bohům ****************************************************************************************** * Třídění odpadu v domácnostech je jako úlitba starých Římanů svým bohům ****************************************************************************************** Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu a Cena Milana Sojky za rok 2011 byly v pondělí 1 slavnostně předány na zámku v Lužanech u Přeštic. S čerstvým laureátem Ceny Josefa Hlávky Lubomírem Nátrem z katedry fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK jsme si povídali n Příroda, nebo člověk?, za kterou ocenění získal, ale i o tom, proč je třeba popularizovat Jak účinné je podle vás finanční vyjádření forem služeb ekosystémů pro změnu chování veřej Finanční vyjádření alespoň některých služeb ekosystémů považuji za jednu z posledních nadě vztahu lidských společností k přírodě. Slova o velkém významu rostlin, mořských ekosystémů jsou už tak běžná, že je patrně téměř nikdo nevnímá – stejně tak jako bezmyšlenkovitě opak nezbytnosti trvale udržitelného rozvoje. Když se pak rozhoduje o dalším záboru orné půdy č tak proti uvedeným obecným tvrzením stojí konkrétní čísla o zisku, nových pracovních míste daní. Takže se úrodná půda obětuje stejně tak jako stromy či jiné přírodní lokality... Doufám, že doplněním oněch nezpochybnitelných tvrzení o významu přírody pro lidstvo konkré ekonomickými metodami, přesně stanovenými hodnotami v korunách, dolarech či eurech, budeme pochopit naši závislost na službách ekosystémů, jimiž si nesmírně lukrativně a v podstatě zajišťujeme svůj životní standard. Omezení čerpání přírodních zdrojů je jedním z kroků, jak chránit ekosystémy. Co byste v té doporučil zavést na Univerzitě Karlově, aby mohla sloužit jako vzor pro další instituce? Toto je logická otázka, na kterou však neumím odpovědět. Mrzí mě to tím spíš, že také Cena Univerzity Karlovy udělená této publikaci prokazuje obecnější uvědomování si významu rostl naší univerzitě. Trochu podrobněji zkusím vysvětlit, proč nemám připravená příslušná dopor Stará moudrost praví, že člověk má začít sám u sebe, chce-li něco napravit či změnit. Měl také začít u sebe, následně i další učitelé a studenti a pak i celá univerzita. Leč zvažme názornější příklad. Hypoteticky předpokládejme, že školné na univerzitách v České republic Lze to zavést „zdola“, tedy nejprve několika spontánními sponzorskými dary studentů? Potom skupiny studentů dobrovolně finančně podporovaly svoje fakulty a nakonec se to stane pravi na UK. Neproveditelnost takového postupu je nepochybná. Musí se zavést celostátní zákonná Je uvedený příklad relevantní pro ochranu ekosystémů? Několik jednotlivostí: Mnozí třídí v odpad a domnívají se, že odvádějí svůj podíl na zajištění udržitelného rozvoje na planetě. s úlitbou kapičky vína z plné číše, kterou staří Římané obětovali svým bohům. Aniž by jim vína ubylo. Někde jsem četl, že „malé reformy jsou dobré jen k tomu, aby se zakryla nezbyt základních“. Myslím, že i toto dobře vystihuje podstatu problému služeb ekosystémů. Jsou lidé dnes vůbec připraveni na to, aby něco změnili? Obecně je příznivá atmosféra pro rozvoj alternativních zdrojů energie. Zatím se objevilo j sporadických informací o tom, že jsou to dražší formy energie. Soudný člověk to může odvod zpráv o velikosti státních dotací. Můžeme opravdu v současné době předpokládat, že obyvate zvyšování cen elektřiny tak, jak se bude zvyšovat její podíl vytvářený z biomasy či sluneč Ostatně asi nikdo se nedomnívá, že motivem nečekaného rozšíření slunečních elektráren byla ekosystémů, a nikoliv výhodná kapitálová investice. V úvodní přednášce studentům někdy cituji větu přisuzovanou Aristotelovi: „Přání a touhy č nenasytitelné, neukojitelné. Po naplnění určité materiální touhy se začne projevovat pocit vyvolávající další touhu.“ Studenti většinou s uvedeným tvrzením souhlasí. A protože jsme si nějak „vypěstovali“ před tužby mají v drtivé většině podobu různě drahých, či stále dražších produktů a služeb, tak člověka nás nezbytně vede k přesvědčení, že pouze ekonomický růst je zárukou našeho štěstí Ale to se jistě nedá vztáhnout na všechny... Jistě to neplatí absolutně. Vždyť i udělené ceny za literaturu, byť jsou také spojeny s fi znamenají pro jejich příjemce především nehmotné ocenění, radost a štěstí z dokladu, že te napsali, vymyslili, nakreslili či zahráli něco cenného. Ale přesto: Máme jen tuto planetu rozměrů, zdrojů i míst pro likvidaci odpadu. Nestojí za zamyšlení, jak v takto daných podm předpokládat trvale se zvyšující odběr a spotřebu zdrojů? Stále více autorů zdůrazňuje, že jen změna základních životních priorit lidstva může zajis dlouhodobé setrvání na Zemi. Proto jen opatření vedoucí k zastavení růstu čerpání zdrojů, poškozování ekosystémů je prostředkem k zajištění budoucnosti i pro naše děti a vnoučata. se nedají – podle mého názoru – poskládat z drobných aktivit uklidňujících jen vlastní svě taková opatření se určitě dají „vynutit“ rostoucím tlakem veřejnosti, univerzit i zájmovýc sdružení. Tedy uvědomováním si prastaré pravdy, že štěstí každého z nás opravdu nezávisí n uspokojování našich hmotných potřeb. Co je tedy potřeba, abychom my všichni podle vás dělali? Omlouvám se: Napsal jsem hodně slov, ale na otázku neodpověděl. Přesto na závěr jeden přík republiky v Praze je krásně vydlážděno a vybetonováno. Většina dopadajícího slunečního zář a zvyšuje teplotu povrchu. Stromy by tento prostor opticky zpříjemnily. Chránily by proti slunečnímu záření i drobným přeprškám. Ve stínu pod korunami by mohly být prodejní stánky to hlavní – většina záření dopadajícího na koruny stromů „mizí“, protože příslušná energie přeměně kapalné vody ze stromů na vydávanou vodní páru. Vzduch je pak vlhčí a chladnější. Samozřejmě toto není žádné novum. Generace našich předků z obdobných důvodů budovaly podob většině vesnic: rybníček, stromy, lavičky, obchůdky vytvářely příznivé společenské i příro Ale uvedený příklad a řada jiných konkrétních by mohly být v současné době nosným pilířem významu rostlin. S mnoha konkrétními příklady a s velkou přesností výpočtů nepřipouštějící obrovském finančním přínosu služeb ekosystémů lidstvu. Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu za rok 2011 získali: v oblasti společenských věd Prof. PhDr. Petr Charvát, DrSc. za knihu Zrození státu.  Prvotní civilizace Starého světa  vydalo nakladatelství Karolinum v oblasti věd o neživé přírodě Mgr. Petr Pokorný za knihu Neklidné časy. Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí vydalo nakladatelství Dokořán v oblasti  věd o živé přírodě Prof. RNDr. Lubomír Nátr, DrSc. za knihu Příroda nebo člověk? Služby ekosystémů vydalo nakladatelství Karolinum