Česká republika v Riu: Ukazatele lepšího života pomohou konkurenceschopnosti ****************************************************************************************** * Česká republika v Riu: Ukazatele lepšího života pomohou konkurenceschopnosti ****************************************************************************************** 10. 7. 2012; autor: PaedDr. Tomáš J. Hák, PhD.; rubrika: i-Forum informuje Alternativní či doplňkové ukazatele rozvoje, jež se stále zřetelněji prosazují vedle nejzn ukazatele – HDP –, byly tématem mezinárodní debaty na semináři Měření zelené ekonomiky: Po novým indikátorům rozvoje společnosti. Seminář, který proběhl na konci června na světovém udržitelném rozvoji v Riu de Janeiro, organizovalo Ministerstvo životního prostředí ČR. Pr Centrum pro otázky životního prostředí UK a moderoval jeho ředitel prof. RNDr. Bedřich Mol „Pokrok je třeba měřit i jinými ukazateli než jen hrubým domácím produktem,“ zdůraznil běh prof. Bedřich Moldan, jehož pracoviště [ URL "http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/o-ce udrzitelneho-rozvoje"] se vývojem alternativních ukazatelů rozvoje zabývá již více než des Mezi hlavní řečníky na semináři patřila Nathalie Girouardová z Organizace pro ekonomickou rozvoj, která představila Index lepšího života (Better Life Index). Tento ukazatel, jejž O v loňském roce, zahrnuje deset témat, jako jsou příjmy, bydlení, životní prostředí, vzdělá Girouardová uvedla, že kromě zavedených oficiálních statistik je třeba sledovat, jak lidé životní podmínky, a to také u nejzranitelnějších skupin ve společnosti. To standardní ukaz nedělají. Navíc je důležité měřit kvalitu současného života či blahobyt stejně jako to, zd bude trvat také v budoucnosti. Ukazatel zvaný ekologická stopa (Ecological Footprint), který i mezi veřejností získává čí známost a oblibu, představil Kyle Gracey, výzkumný pracovník z organizace Global Footprint Výpočty ekologické stopy ukazují neudržitelný trend v míře užívání přírody. Lidé ve vyspěl využívají několikanásobně více zdrojů, než jakou mají kapacitu biologické systémy v jejich Gracey tento ukazatel rovněž uvedl do souvislosti s konkurenceschopností. Státy si podle n později uvědomí, že způsob nakládání s národními přírodními zdroji je klíčovou otázkou jej konkurenceschopnosti. A právě ekologická stopa je díky své agregované podobě vhodným ukaza analýzy a hodnocení. Ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí prof. Jacqueline McGladeová definovala z jako prostředí, ve kterém politiky a inovace umožňují zvětšovat lidský blahobyt (wellbeing využíváním zdrojů při zachování přírodních systémů a jejich služeb. Upozornila, že evropsk propracované národní statistiky, což je výhodou při vytváření alternativních ukazatelů. První náměstek ministra životního prostředí Jakub Kulíšek uvedl, že Česká republika jako j zemí použila indikátory pro hodnocení zelené ekonomiky, které navrhlo OECD (viz publikace the Czech Republic: Selected Indicators, ČSÚ 2011). Připomněl rovněž, že zelená ekonomika na statistiku – nejde již jen o měření a hodnocení izolovaných jevů, ale o postižení souvi sociálními, ekonomickými a environmentálními aspekty. Jenom na základě spolehlivých inform indikátorů apod. – je pak možné provádět odpovědnou politiku. Na debatě o alternativních ukazatelích v Riu zazněla i kritika přeceňování efektivity. Efe důležitá jen z jednoho – hospodářského – hlediska. Jinak je důležitější sledovat i jiné pa stav ekosystémů a vůbec přírodního kapitálu, zdravotní stav obyvatel a tak dále. Profesor Bedřich Moldan, který byl rovněž jedním z viceprezidentů celého summitu, připomně zájmu o alternativní ukazatele pokroku od počátků formulovaných již v Agendě 21 až po souč Evropské komise, OECD či některých vlád (Stiglitzova komise). Na konci těchto snah je souč Budoucnost, kterou chceme. Diskusi na hojně navštíveném semináři uzavřel konstatováním: „V indikátorů udržitelnosti nepřestává být výzvou, na které stojí za to společně pracovat.“