Zemřel český chemik světového významu Antonín Holý












            ******************************************************************************************

            * Zemřel český chemik světového významu Antonín Holý
            ******************************************************************************************
            17. 7. 2012; autor: ČTK, foto: Stanislava Kyselová (Akademický bulletin)

            Praha - V pondělí zemřel v 75 letech český chemik světového významu Antonín Holý. Jím obje
            pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Jsou součástí nejúčinnějších a zároveň dostupn
            AIDS, viru pravých neštovic, pásového oparu, virového zánětu oční sliznice a proti virové 

            B. ČTK to oznámil Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, kde Holý desítky let pr
            "Věda vyžaduje opravdu hodně práce," říkal o své profesi Holý,                            
            který by 1. září oslavil 76 narozeniny. Cítil se být především                            
            vědeckým pracovníkem, a to i v době, kdy byl ředitelem ústavu.                            
                                                                                                      
            "Osobně bych v jiné instituci než v Akademii věd těžko pokročil                           
            ve své práci až tam, kde jsem dnes," řekl před lety, kdy slavil                           
            úspěch za úspěchem.                                                                       
                                                                                                      
            Do Ústav organické chemie a biochemie Holý nastoupil v roce 1960                          
            s červeným diplomem za chemii z Matematicko-fyzikální fakulty                             
            Univerzity Karlovy. Jako začínající vědec po třech letech přešel                          
                                                                                                      
            do nové laboratoře chemie nukleových kyselin, kterou pak dvacet                           
            let vedl.                                                                                 

            Za osudové je možné označit setkání profesora Holého s mladým belgickým virologem Erikem d
            z univerzity v Lovani v roce 1976, které zahájilo mimořádně produktivní spolupráci na nové

            potenciálních antivirotik.
            Badatelé se zaměřili na skupinu takzvaných acyklických fosfonátů nukleosidů. Hned několik 
            povedlo přivést úspěšně do formy léků ve spolupráci s farmaceutickým partnerem v USA, s fi

            Sciences (Vistide, Hepsera, Viread, Truvada, Atripla).
            Holý dokázal preparáty nejen připravovat, ale také získat partnery pro jejich biologické t
            pro přípravu a výrobu léků. Preparáty se tak staly základem pro moderní léčbu mnoha závažn


            Univerzita Karlova využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorský
            Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakým

            je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.