Ovace vestoje pro nejpomalejší závodnici? I taková byla olympiáda ****************************************************************************************** * Ovace vestoje pro nejpomalejší závodnici? I taková je olympiáda v Londýně ****************************************************************************************** Běž, běž! Asi pětačtyřicetiletá Američanka uprostřed osmdesátitisícového křičícího davu po devatenáctiletou Sarrah Attarovou – první saúdskoarabskou ženu, které její země dovolila s olympijských hrách. Dívka závodí zahalená v bílém šátku, oproti ostatním běžkyním na osmis i dlouhé kalhoty a rukávy. I když na nejrychlejší sportovkyni ztrácí desítky sekund, divác právě Sarah. Tak skvělé olympijské publikum ukázalo, že na hrách nejde vždy jen o medaile. Nezapomenutelnou atmosféru na sportovištích si pochvalovali i čeští borci. „Bylo to úžasné zážitek z her byli asi diváci, bylo to neuvěřitelné, neskutečné. Museli jsme se stoprocent na ranní rozplavby, abychom postoupili dál, ale odpoledne to už byl úplně jiný závod. Toli bylo a aplaudovalo, mě úplně vyvedlo z míry,“ chválila fanoušky jedna z nejlepších českých tuzemského vodního sportu a studentka Fakulty tělesné výchovy a sportu UK Simona Baumrtová Hry si užívají hlavně britští fanoušci, kteří je pojali jako národní svátek a na sportoviš ze všech koutů země. Mnohonásobně tak převýšili na všech kláních diváky z ostatních států závodech a turnajích úžasnou náladu. Když startoval britský sportovec, stadiony se otřásal však mohutně podporovali i borce jiných států a nejvíc ty, kterým se třeba právě příliš ne Olympijský Londýn však není jenom o fenomenálních sportovcích a rozjásaných fanoušcích. Do pomáhají vytvářet i tisíce dobrovolníků v růžovofialových bundách, kteří v celém olympijsk celém Londýně, doslova na každém kroku nabízejí pomoc, radí, jak se kam dostat, baví davy, někde v tlačenici, nebo ochotně fotografují fanoušky zahalené ve vlajkách. Celé olympijské centrum vzniklo v dříve zanedbané části londýnského East Endu ve čtvrti St Organizátoři při budování sportovišť nezanedbali skutečně nic. Díky tomu, že k areálu jezd a navíc i rychlovlak, kterým cesta do centra města trvá jen pár minut, dopravně byl obslou i při večerních a ranních špičkách tam fanoušci dojeli bez potíží. Olympijská vesnička vyr sportovišť, takže i reprezentanti si pochvalovali, že se na stadiony dostanou během chvilk Stavitelé využili přirozených dispozic lokality a především ramen řeky Lea, kolem kterých odpočinkovou zónu plnou květin a laviček. A sázeli včas. Díky množství kvetoucích louček s klidnějších zónách areálu chvílemi připadal jak někde v podhůří Krkonoš. A nakonec se daly zvládnout i někdy obtěžující bezpečnostní kontroly. Jakmile člověk jedno britských vojáků prošel bezpečnostním rámem do olympijského areálu, mohl se po něm celkem pohybovat. Jen musel mít stále po ruce platnou vstupenku, kterou chtěl každou chvilku někd jinak se fanoušek v areálu nedostal dál. Čeští sportovci oceňovali i život v olympijské vesničce. Simona Baumrtová si užívala hlavn kde se nejenom dobře jedlo, ale hlavně se tam setkala i s reprezentanty dalších zemí. Stol a absolventka FTVS UK Iveta Vacenovská si zase pochvalovala, že je ve vesničce plno parků: naprosto super, nic nám tady nechybí a už jenom se tu procházet je velký zážitek! Vesnice rozvržená, na každém domě poznáte, které výpravě patří. Nachystali nám tu také spoustu vyž halu s hrami na počítačích, kulečníky, stolními fotbálky. Probíhají tam i večerní koncerty Judista a student sociologie na Fakultě sociálních věd UK Jaromír Musil sice z olympiády o rozladěný kvůli svému zápasu, kde jak sám říkal, udělal „několik zbytečných chyb“, na druh on byl jinak z her nadšený. „Olympijská vesnice, soužití s ostatními sportovci a vůbec cel atmosféra – všechno je parádní. Nenarazil jsem na jediného arogantního sportovce, všichni příjemní a milí lidé, až mě to trošku překvapilo,“ usmíval se. Všichni sportovci, kteří se zúčastnili slavnostního zahájení her, se do jednoho shodují, ž nezapomenutelný životní zážitek, kvůli kterému stojí za to podstupovat dřinu, jež se za vr sportovními výkony skrývá. „Strašně mě nadchlo zahájení! Už jenom cesta ke stadionu stála nás tam velké množství fanoušků, což byl neuvěřitelný pocit! Pro mě to byla určitě velká m po zahájení jsem věděla, že můj další cíl bude účastnit se Ria,“ vyhlíží Iveta Vacenovská olympijské hry, které se za čtyři roky přestěhují na jihoamerický kontinent do brazilského Oficiální píseň pro olympiádu s názvem Survival složila slavná britská kapela Muse. Přečtěte si další články o olympijských hrách v Londýně, které pro vás připravila redakce "http://iforum.cuni.cz/IFORUM-13185.html"]