Invaze Nizozemců do českých chat a chalup ****************************************************************************************** * Invaze Nizozemců do českých chat a chalup ****************************************************************************************** 15. 8. 2012; autor: Helena Stinglová; rubrika: Věda na UK Nejen Češi jsou nadšenými chataři a chalupáři, kouzlo krajiny v srdci Evropy si zamilovali kteří ve velkém jezdí na dovolenou na Lipno či do Českého ráje. V České republice navíc za a skupovat rekreační objekty. Tímto fenoménem i tím, jak volnočasové aktivity, cestovní ru životního stylu proměňují krajinu České republiky, se zabývají RNDr. Dana Fialová, Ph.D., Vágner, Ph.D., z Centra výzkumu geografie volného času geografické sekce Přírodovědecké fa "http://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/geovoc/"] . RNDr. Dana Fialová, Ph.D. RNDr. Jiří Vágner, Ph.D. Centrum se věnuje geografii cestovního ruchu, volnočasovým aktivitám a jejich projevům v ú třeba nákupním návykům obyvatel naší země. „My sami se už dvě desetiletí zabýváme specific trávení volného času, a tím je tzv. druhé bydlení, tedy chataření a chalupaření. Zajímají regionální rozdíly, aktuální proměny a dopady na systém osídlení, lokální rozvoj a krajinu stěžejní výzkumná témata Dana Fialová a Jiří Vágner. Hlavní boom chalupaření přišel v padesátých a v šedesátých letech minulého století, kdy si upravovat prázdná stavení po odsunu Němců a domy opuštěné lidmi, kteří odešli do města za rekreační objekty. K tomu se přidávala i výstavba chatových osad v přírodně zajímavých lok navazovala na prvorepublikovou tradici trampských osad. Největší rozkvět chataření a chalu do osmdesátých let. O desetiletí později však kvůli významným politickým a společensko-ekonomickým změnám začí mírně ubývat, lidé se jich z ekonomických důvodů zbavují, nebo je přeměňují v domy pro trv Přesná statistika, kolik jich dnes v republice je, neexistuje, odhaduje se však, že je to 400 tisíci. Než investovat finance i čas do vlastních chat a chalup, začíná dávat řada lidí přednost t objekt si jen dočasně pronajmout. Zvlášť v posledních letech tuzemské hory ovládl také dal výstavba rekreačních apartmánových domů. Byt na rozdíl od domu či chatky totiž na majiteli velkou péči. Místní obyvatelé z toho však velkou radost nemají. „Apartmánovým domům se začalo říkat ‚mrtvé domy‘ nebo ‚domy duchů‘, Italové používají ozna postele‘. Takové domy jsou využívány velmi málo, třeba jen pár týdnů v roce. Obce se však okolí starat po celý rok. Kdyby to byly hotely, poskytly by pracovní příležitosti, obce by rekreační poplatek apod. Z apartmánových domů však obce získaly jen velký objem peněz na z ně prodaly pozemky developerům, tím to ale skončilo,“ vysvětlila Dana Fialová. „Místním tyto apartmánové domy dost vadí. V horských střediscích se sice zvedají ubytovací kvalita služeb však nikoliv. V hlavní sezoně jsou potom tato místa přelidněná a služby a i nezvládají pokrývat poptávku. Výsledkem je, že jsou z toho všichni otrávení – obce nejsou zabezpečit potřebné služby, naštvaní jsou místní a nakonec i sezonní turisté, protože to v tak, jak má,“ doplnila RNDr. Fialová. Dalším velmi aktuálním trendem posledních let je vznik tzv. holandských vesniček. „Nizozem cestovatelé, při svých cestách se dokážou uskrovnit a navíc jsou velmi šetrní. Česká repub ně stala velmi výhodnou, dopravně dostupnou, relativně levnou a velmi atraktivní zemí. Naš krajina je fascinuje. Líbí se jim okolí přehrad,“ nastínila Dana Fialová, proč se v posled častěji objevují v tuzemských kempech vozy s označením NL. „Nejdříve sem jezdili po menších skupinkách, pak si začali pronajímat třeba i celé kempy a začali porozhlížet, kam by jezdili opakovaně. První taková velká lokalita vznikla na Lipně také v Podkrkonoší a na Broumovsku, kde začaly nizozemské developerské firmy stavět na zel zástavbu. Nizozemci si tu budují typově moderní domy, nebo dokonce ‚roubenky‘,“ vysvětlila že právě tato specifická forma mezinárodního turismu je nyní jejím hlavním tématem výzkumu Zajímavé je, že Nizozemci objevili kouzlo České republiky už v osmdesátých letech minulého země tehdy ještě zahalené železnou oponou přijížděli první dobrodruzi ze západu Evropy. Př zahraničních turistů dnes láká Praha, jen Nizozemci pochopili, že krásné jsou i další kout Jet o víkendu dobít energii na svou chatu nebo chalupu nebaví jen Čechy nebo Nizozemce. Te způsob trávení volného času je silně zakořeněn i v kultuře severských zemí. I proto Centru výzkumu geografie volného času při své práci spolupracuje s tamními univerzitami. „Naše výzkumy se snažíme zapojovat do mezinárodních kontextů, udržujeme kontakt jak se skandináv univerzitami, tak třeba i s polskými,“ vysvětlil Jiří Vágner. „Navzdory rozdílným historic politickým, sociálním i přírodním podmínkám se ukazuje, že některé trendy jsou ve Skandiná v České republice velice podobné. Je to především vztah k přírodě a snahy o únik z přelidn městských aglomerací,“ upozornil Vágner. Otázkou zůstává, co se u nás stane s tzv. druhým bydlením v budoucnu. „Silné generace chat což jsou dnes už čerství důchodci, budou vymírat nebo nebudou moci finančně či fyzicky dru utáhnout. Tím, že je zájem mladších generací o druhé bydlení menší kvůli nárůstu možností, volný čas, očekává se, že se počet těchto objektů bude snižovat,“ předpovídá Jiří Vágner. Díky tomu, že má stále více lidí možnost pracovat z domova prostřednictvím moderních techn také stát, že se řada chat a chalup promění v domy pro trvalé bydlení. „Říkáme tomu ‚secon usmíval se Vágner a podotkl, že řada lidí tímto způsobem uniká z velkoměst už dnes. Na tak láká život uprostřed přírody a často i lepší a bližší vztahy s lidmi v okolí.