Univerzita Karlova si drží své místo v žebříčku světových univerzit ****************************************************************************************** * Univerzita Karlova si drží své místo v žebříčku světových univerzit ****************************************************************************************** Dne 11. září 2012 byly zveřejněny výsledky dalšího z celosvětových žebříčků vysokých škol, University Rankings (QS). Ten náleží k nejstarším světovým žebříčkům vysokých škol, v leto uveřejněn již po deváté (do roku 2009 ve spolupráci s Times Higher Education). Přes proměn se jeho kritéria (na rozdíl od způsobů jejich výpočtu) od roku 2005 nezměnila, přičemž se oblastí: vědy a výzkumu, studia a internacionalizace. Prvním měřítkem vědecké činnosti je pro QS celosvětové šetření mezi akademickou obcí, jeho mají za úkol na základě deklarované znalosti oboru, země a regionu/regionů identifikovat a resp. až třicet regionálních nejlepších vysokých škol v oblasti vědy a výzkumu. Druhým je akademického pracovníka v pětiletém období podle mezinárodní bibliografické databáze Scopu Kvalita studia je v QS odvozována od šetření mezi zaměstnavateli, které se opírá o obdobné šetření mezi akademickou obcí a snaží se identifikovat vysoké školy s nejlepšími absolvent a poměru studentů a akademických pracovníků. Měřítkem internacionalizace jsou dva indikátory, podíl studentů, resp. akademických pracov na celku studentské, resp. akademické populace. V porovnání s jinými globálními žebříčky QS přikládá větší váhu kritériím, která jsou zalo zkušenosti a individuálním hodnocení. Šetření mezi akademickou obcí a zaměstnavateli tvoří výsledného skóre instituce, přitom rozhodně není zaručena rovnoměrnost rozložení odpovědí není zveřejňována návratnost rozeslaných dotazníků a otázka kvality zde souvisí zejména s instituce. Ze zveřejněných údajů lze dopočítat, že v rámci šetření mezi akademickou obcí v roce 2012 České republiky přibližně 230 odpovědí, z podobně lidnatého Maďarska však 876 odpovědí. V odpovědí Maďarsko předčilo například Malajsii, Čínu či Rusko. Celkem osmdesát procent odpo ze třiceti zemí (nejvíce ze Spojených států amerických a Velké Británie). Na možnou proble tohoto šetření upozorňuje též neobvykle vysoká hodnota směrodatné odchylky (57,5 při průmě indikátoru . Podobně v rámci šetření mezi zaměstnavateli v roce 2012 například podíl odpovědí ze Singap absolutních číslech 610) předčil podíl z Brazílie či Ruska, přičemž třicet zemí dohromady procent odpovědí. Z České republiky pocházelo celkem 56 odpovědí. QS nezveřejňuje dostatečně podrobné parametry šetření. Bez vyhodnocení na základě těchto p je obtížné říci, zda jsou mezi institucemi vskutku výrazné rozdíly či zda v pozadí stojí n rozložení odpovědí, popř. aktivita konkrétních institucí (vysoké školy například mohou zpr rankingu zasílat seznam nejčastějších zaměstnavatelů jejich absolventek/absolventů) či sku zveřejňuje samostatné zprávy pro regiony Latinská Amerika a Asie. Pozice Univerzity Karlovy se výrazně u těchto indikátorů neměnily, tj. šetření mezi akadem 203. na 202. místo) a zaměstnavateli (z 301.+ na 296. místo). Univerzita Karlova pro rok 2012 celkově figuruje na 286. místě, tzn. o deset příček níže n V této souvislosti je třeba říci, že tento pohyb není v rámci dané stovky ničím výjimečným oproti roku 2011 v rámci první stovky činí 5 míst, v rámci druhé stovky 14 míst a v rámci 20 míst. Rozdíly mezi stovkami naznačují různou stabilitu umístění. Nabízí se otázka, zda umístěním neprojevuje výrazně i vliv nepatrných rozdílů. To lze pěkně ilustrovat na příkladu umístění Univerzity Karlovy v indikátoru počítaném jak studenty a akademickými pracovníky, jehož váha činí dvacet procent. Zatímco v roce 2011 te Univerzitu Karlovu na 230. místo, v roce 2012 figuruje na pozici 301+, což na první pohled hluboký propad; druhý pohled však ukazuje, že zatímco v loňském roce dosáhl tento poměr ho studenta na jednoho akademického pracovníka, v letošním roce činil 12,12. Z hlediska kvali kterou by tento indikátor podle QS měl odrážet, jde o zanedbatelný rozdíl, zatímco v žebří výrazný propad . Dalším indikátorem, u něhož oproti loňskému roku Univerzita Karlova zaznamenala větší pokl studentů ze zahraničí na studentské populaci, konkrétně o padesát míst. Meziročně se přito studujících ze zahraničí nepatrně zvýšil (ze 13,4 procent na 13,6 procent). Nabízí se obdo jako v předchozím případě; navíc je třeba dodat, že podle zprávy QS bylo toto kritérium v „nejdynamičtější“: v rámci první stovky meziročně vzrostl počet studujících ze zahraničí o právě toto kritérium rozhodlo o prvním místě MIT. Oborově došlo k mírným poklesům i vzestupům, ne však o více než 10 míst, nepočítáme-li obo které nejsou zaměřením UK a ve kterých boduje spíše „nahodile“. 2011 2012 Social Sciences and Management 229 239 Natural Sciences 174 169 Life Sciences and Medicine 250 250 Engineering and Technology 325 376 Arts and Humanities 184 174 Celkem 276 286 Ze zemí bývalého východního bloku se před Univerzitou Karlovou v letošním roce umístily Lo univerzita (116), Humboldt-Universität zu Berlin (130), Petrohradská státní univerzita (25 Univerzita Karlova v klasifikaci QS náleží do kategorie největších institucí, které se zab spektrem oborů a jejich výzkumná orientace je velmi silná. Mezi – z tohoto hlediska – stej které se umístily ve třetí stovce, náleží: Universität Frankfurt am Main (201), Universitä Indiana University Bloomington (210), Sapienza – Universita di Roma (216), Universidad Com Madrid (226), University of Ottawa (240), Universita degli Studi di Milano (256), Universi Nürnberg (269), Universita degli Studi di Padova (298). Již dříve, na počátku července 2012, se Univerzita Karlova umístila v oborovém žebříčku QS dvoustovce figurovala v matematice, filozofii, moderních jazycích, farmacii, geografii, hu ekonomii, sociologii a statistice. Níže uvedený graf ukazuje, že v rámci zemí, jejichž instituce jsou zastoupeny mezi prvními k nejvýraznějším posunům zejména u mimoevropských zemí – nejvýrazněji u Latinské Ameriky, některých asijských zemí (Tchaj-wan, Jižní Korea apod.). O některých z těchto zemí je znám své pozice v rankingu věnují vlády významnou pozornost – ať již cílenou politikou internac finanční podpory či výraznou propagací mezi zaměstnavateli. Závěr Výše uvedená analýza ukazuje, že QS ranking o skutečné kvalitě institucí opět vypovídá ome ukazuje, obdobně jako tomu bylo i u rankingu ARWU, že rozdíly mezi institucemi, zejména ve dalších jsou velmi nepatrné, téměř zanedbatelné a příliš nemá smysl hovořit o poklesu či v se jedná o 10–20 míst. Ukazuje také, že nepatrné změny (navýšení počtu studentů na učitele k pádu více než 100 míst v indikátoru s váhou jedné pětiny. Přitom je to možné ovlivnit le nebo nepatrnou změnou metodiky sběru dat. Lze tudíž uzavřít pouze konstatováním, že Univer udržela své místo mezi nejlepšími 2 % světových univerzit, pro další zlepšování kvality vš příliš impulzů nepřinesl. V průběhu let se například změnila výchozí databáze pro výpočet bibliometrického indikátor of Science na Scopus) či způsob výpočtu celkového skóre, resp. skóre jednotlivých indikáto přístup, používaný do současné doby ARWU, byl vystřídán standardizovanými skóry). V roce 2 vyloučeny auto-citace apod. Skóre tohoto indikátoru je odvozeno od posledních tří šetření. Údaj z roku 2011. Za poklesem Univerzity Karlovy v rámci tohoto indikátoru přitom mohou být nejen nepatrné p (směrodatná odchylka tohoto indikátoru dosáhla v roce 2011 hodnoty 0,2), ale i doplnění ch ze strany některých institucí: za domnělým poklesem kvality (pád o deset míst v rámci svět zlepšená evidence.