Centrum pro otázky životního prostředí ztělesňuje už dvacet let vizi „lepšího svě ****************************************************************************************** * Centrum pro otázky životního prostředí ztělesňuje už dvacet let vizi „lepšího světa“ ****************************************************************************************** 3. 10. 2012; autor: RNDr. Jana Dlouhá, Ph.D., foto: Jiří Dlouhý; rubrika: i-Forum informuj Ve středu 19. září se ve Vile Lanna konal seminář k 20 letům založení Centra pro otázky ži (COŽP). Účastníci se shodli na tom, že to byla vynikající příležitost k bilancování, co no instituce za dobu svého působení přinesla, i k diskusi nad tím, kam a jak toto pracoviště Karlovy bude směřovat dále. Na oslavu dvacátého výročí vzniku COŽP byli mj. pozváni rektor UK, prorektoři, kvestor, př UK, kancléř UK, tiskový mluvčí UK, členové vědecké rady COŽP, členové oborové rady, děkani univerzity a ředitelé či jiní zástupci jejích dalších součástí a také představitelé fakult nejvíce spolupracujeme – Fakulty humanitních studií. Hostů v čele s jeho Magnificencí prof Hamplem, DrSc., se sešlo opravdu hodně. Kromě vynikající přednášky prof. Lubomíra Mlčocha, životního prostředí do širších souvislostí – a samozřejmě kromě znamenitého prostředí a jí je třeba poděkovat pořadatelům –, to byla příležitost k bilancování a snad též diskusi nad jsme za tuto poměrně krátkou dobu učinili, kam zaměřujeme svou energii nyní a jak pokračov Především je nutno říci, čím COŽP je: samostatnou součástí univerzity s poměrně originální zakotvil jeho hlavní poslání – podporovat mezioborový dialog na úrovni národní i mezinárod V době svého vzniku Centrum pro otázky životního prostředí ztělesňovalo diskuse o vizích „ který se zdál být na dosah, a všeobecné úsilí k němu přirozeně směřovalo; účinná ochrana p přírody a životního prostředí byla a je neodmyslitelnou součástí této vize. Tento idealism do základů samotného fungování instituce, která od svého vzniku prodělala velmi dynamický Za dobu existence centra byl idealismus zakladatelů (často bolestně) konfrontován s realit vývoj však zatím vždy přirozeně vedl k obrodě, proměně environmentálních oborů v nových so kontextu politické situace, a ve výsledku znamenal posílení – nejen co do počtu zaměstnanc k dnešním zhruba 20), záběru témat, jimiž se zabýváme, ale také (snad) i co se týče kvalit výsledků. Existence COŽP UK vždy těsně souvisela s aktuálním stavem celosvětových diskusí na téma ud rozvoje, které vycházejí z filozofických a etických úvah, pragmaticky však směřují k tvorb akčních plánů, hodnocení účinnosti přijatých postupů a reflexi. Obecné strategické rámce ( například Agenda 21, rozuměj pro 21. století, přijatá v roce 1992) bývají rozpracovány do opatření, přičemž úlohou vědy bylo vždy přispívat znalostmi o příčinách jevů i možnostech Vývoj environmentálních disciplín, které v takovém rámci mají své pevné místo, je ovšem ve s vývojem jiných vědních oborů značně „urychlen“ výzkumné otázky i praktické problémy jsou podstatně větší rychlostí, než je možné na ně odpovídat a řešit je. Kromě toho ale tyto od málokdy jednoznačné a řešení bývají konfliktní či vyžadují hlubší změny v různých sférách včetně jejího vzdělávacího systému. Dnes se již proto hovoří též o nutnosti transformovat jako uzavřené „věže ze slonoviny“ (Ivory Tower) a zajistit její větší otevřenost vůči spol a potřebám, přičemž se staví na přirozené autoritě akademického prostředí a jeho určujícím prosazování dlouhodobých společenských zájmů. Po dvaceti letech můžeme bilancovat, co nového přinesla malá instituce, jejímž původním po „vytvářet kapacity“ mimo vlastní institucionální rámec. Vstřícný přístup vůči všem, kteří (holisticky – ve smyslu společného, hodnotově utvářeného prostoru) formulované cíle, je na to v závislosti na dění v oboru, který mezioborovou spolupráci vyžaduje. V okruhu našeho zájmu se však v několika minulých desetiletích odehrály významné změny, kt zásadní přehodnocení právě oněch společných principů: pokročilo se od běžně užívaného pojm prostředí, který rozšiřoval pojetí přírody (plně „v kompetenci“ přírodních zákonitostí) o hlediska (vliv člověka a jeho odpovědnosti) a byl postupně nahrazen konceptem udržitelného To pak vedlo od pouhého vyhledávání problémů (řešitelných převážně technicky) k interdisci dialogu (kdy výzkumné otázky měly často původ v potřebě vytvářet společné strategie ať již politické), k širšímu zapojení společenských aktérů do těchto debat o budoucnosti, přičemž též role zúčastněných „hráčů“ a také úloha samotné vědy: ve smyslu její větší otevřenosti V tomto „varném kotli“ široce vedených diskusí, jejichž významnou dimenzí je starost o bud s jeho životodárnými systémy, se zrodily i nové obory vědecké (například environmentální e zkoumání indikátorů UR), k jejichž rozvoji jsme měli tu čest také přispět. Náš institucionální vývoj tak představuje „případovou studii“ vzniku a růstu vědecké disci vnitřní dynamika je v tomto případě poháněna úkoly povahy celospolečenské, a naše historie zajímavé otázky o propojení vědy a politiky, teorie a praxe; v neposlední řadě je i odraze české společnosti a příkladem fungování akademických pravidel v jistém limitním (tedy trad zajištěném) případě. Mnohé z těchto změn a milníků vývoje jsme totiž měli možnost zakusit na vlastní kůži, jeli pohyby a změny v obecných vzdělávacích strategiích či plánech univerzitních dopadaly s vět pracoviště, nechráněné „buffer“ mechanismy, které se dosud nestačily vyvinout. A tak kromě konkrétních představ o budoucnosti, které souvisely s vývojem podobných pracovišť v zahran i čistě národně specifické požadavky na kvalitu vědecké práce a výuky, otevírání (či uzaví pro zapojení do akademického prostředí a v neposlední řadě i nutnost financovat svou činno projektových zdrojů. Zásluhou (někdy těžce držených) svobod akademických se nám daří vyrovnávat nepříznivě půso české environmentálně orientované politiky a částečně i prosazovat představy vlastní, a to univerzity, v mezinárodním společenství vědců našeho oboru, ale i v oblasti politiky udrži Aktivně tak utváříme nejen scénu odbornou, ale též se snažíme působit na českou společnost pěstování úcty k jistým hodnotám, a to především v zájmu ochrany životodárných zdrojů přír potřeb budoucích generací.