Biotechnologické a biomedicínské centrum BIOCEV zahajuje svoji činnost ****************************************************************************************** * Biotechnologické a biomedicínské centrum BIOCEV zahajuje svoji činnost ****************************************************************************************** Při příležitosti spuštění prvního výzkumného programu „Funkční genomika“ byl v úterý 30. ř zahájen projekt BIOCEV. BIOCEV patří mezi šest schválených velkých projektů, které se v bu centry excelentní vědy u nás i v Evropě. Výzkumný program centra BIOCEV je zaměřený na mod rozvíjející oblasti vědy – biomedicínu a biotechnologie, a propojuje základní a aplikovaný Očekává se, že výsledky vědeckého výzkumu budou v budoucnu využitelné pro vývoj nových lék léčebných a diagnostických postupů. Prostředky na vybudování centra získaly společně výzku Akademie věd ČR a Univerzita Karlova v Praze z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inov Hlavním cílem projektu BIOCEV je poskytnout renomovaným výzkumníkům adekvátní zázemí pro i stimulovat podmínky pro špičkovou vědeckou práci v České republice a podpořit národní i ev biomedicíny, a na ni navázaného biotechnologického průmyslu. To potvrzuje i ministr školst Fiala: „Česká republika cíleně podporuje projekty vzniku špičkových výzkumných center jako nichž přepokládáme výsledky evropské nebo světové úrovně a uplatnění stovek vědců, kteří b země odcházeli. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že podpora skutečně kvalitní vědy se dlou protože výsledky využitelné v praxi v medicíně nebo v průmyslu přinášejí konkrétní impuls a umožňují obstát v mezinárodní soutěži.“ Předseda Akademie věd ČR profesor Jiří Drahoš na tiskové konferenci dále uvedl: „BIOCEV, j projekt AV ČR a Univerzity Karlovy, patří mezi klíčové projekty financované z OP VaVpI. Ob instituce jsou bezesporu nejvýznamnějšími aktéry na scéně výzkumu a vývoje v ČR a jsou ted úspěšného dobudování a následného provozu centra ve smyslu všech tří základních pilířů pro špičkovém výzkumu, výchově studentů a efektivním přenosu výzkumných výsledků do praxe.“ „Univerzita Karlova je klíčovým partnerem projektu, jak z výzkumného hlediska, tak jako ga programů, které se budou v rámci BIOCEV realizovat,“ řekl na tiskové konferenci profesor V rektor Univerzity Karlovy a dodal: „Především se zaměříme na doktorské studijní programy t vzdělávacího systému, neboť v rámci doktorského studia se připravují odborníci schopní sam vědecké práce. Kromě doktorských programů se bude BIOCEV podílet i na výuce magisterských programů.“ Nad rámec stávajících akreditovaných studijních programů univerzita počítá s ro programy zaměřené na experimentální biotechnologie a biomedicínu. Z hlediska vědeckého výz budou zapojeny prakticky do všech výzkumných programů BIOCEVu, včetně Funkční genomiky, do budou participovat v programech Buněčná biologie a virologie prostřednictvím Přírodovědeck přinesou některé unikátní experimentální modely, a také v programu Vývoj léčebných a diagn díky 1. lékařské fakultě. Tyto výzkumné programy budou zahájeny v polovině příštího roku. Projekt BIOCEV se v současné době nachází ve fázi před zahájením druhého kola výběru dodav Zahájení výstavby ve Vestci je plánováno na květen příštího roku, dokončení stavby centra roku 2014. „Řada neočekávaných překážek už v průběhu schvalovacího procesu způsobila zpožd Vzhledem k možnosti zahájení společných výzkumných programů na současných pracovištích v P k souběhu výstavby centra s nákupem nových přístrojů očekáváme dostatek času na úspěšné sp závazných indikátorů projektu ke konci roku 2015,“ říká za příjemce dotace z evropských fo Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR a předseda Rady BIOCEV. Ačkoliv samotné centrum ve Vestci ještě nestojí, podařilo se v průběhu uplynulého roku na molekulární genetiky zformovat pod vedením doc. Radislava Sedláčka mezinárodní vědecký tým první výzkumný program BIOCEV „Funkční genomika“. Funkční genomika je obor, který se na zá sekvencí genomu snaží definovat funkce jednotlivých genů. K detailnímu studiu funkčních as vědci vyvíjejí a používají myší a potkaní mutantní modely. „Primárním cílem našeho program konkrétních funkcí genů v komplexitě celého organismu. Detailní poznání funkcí jednotlivýc pro pochopení podstaty mnoha nemocí a pro hledání a vývoj nových léčebných postupů. Tento světě velmi dynamicky rozvíjí a v současné době do něj investuje velké úsilí i prostředky vědeckých institucí a farmaceutických firem. Během následující dekády by měla být naprostá genů primárně popsána a připravena k další detailní charakterizaci,“ popisuje docent Sedlá výzkumného programu Funkční genomika. V rámci tohoto výzkumu se vědci zaměřují především na konkrétní funkci vybraných genů při onemocněních, jako jsou poruchy reprodukce, kardiovaskulární onemocnění, metabolické choro onemocnění jater, chronické záněty střev či rakovina tlustého střeva. Právě poslední dvě o naší populaci velmi častá a v četnosti výskytu rakoviny tlustého střeva Česká republika dl první příčky v Evropě. Spolu s výzkumným programem rozvíjí docent Sedláček národní výzkumnou infrastrukturu České fenogenomiky (tzv. myší kliniku), která v rámci centra BIOCEV zahrnuje řadu servisních lab specializované centrum bude sloužit kmenovým vědeckým týmům BIOCEVu, ale know-how a výzkum poskytovat i zahraničním vědeckým pracovištím a soukromému sektoru. Jedním z modulů centra plně funkční, je transgenní laboratoř produkující specializované, geneticky upravované myš Tyto modely slouží jako nástroje pro výzkum funkce genů pro českou i pro mezinárodní vědec Právě České centrum fenogenomiky se se svým programem a kapacitou již začleňuje mezi světo výzkumné instituce, které se podílejí na mezinárodním programu „Encyklopedie funkcí savčíc o společný program, zaměřený na primární popis funkcí všech genů během následujících deset Jedinečné možnosti výzkumu v programu Funkční genomika a v Českém centru fenogenomiky láka pracovníky z celého světa. K vědeckému týmu doc. Sedláčka se připojili vědci z Austrálie, Polska či Turecka a rovněž i úspěšní čeští vědci, kteří se vracejí do České republiky po d pobytech v prestižních institucích ve světě, jako např. na Harvardově univerzitě nebo v Ma Laboratories ve Vídni.