Výjimečný objev českých egyptologů z doby stavitelů pyramid ****************************************************************************************** * Výjimečný objev českých egyptologů z doby stavitelů pyramid ****************************************************************************************** Čeští egyptologové [ URL "http://egyptologie.ff.cuni.cz/"] z Filozofické fakulty Univerzit Praze objevili hrobový komplex vysokých hodnostářů egyptské Staré říše zahrnující dvůr egy datovaný do doby kolem 2500 př. n. l. „Tímto jedinečným objevem otevíráme novou kapitolu d v Abúsíru,“ komentoval úspěch českého týmu prof. Miroslav Bárta, vedoucí archeologické exp „Můžeme nahlédnout do doby před 4500 lety a krok za krokem dokumentovat život a posmrtnou několika historicky významných osobností z doby stavitelů pyramid.“ Celý doposud málo probádaný komplex sestává z několika výborně dochovaných mastab, skalníc pozoruhodného dvora s pilíři, které nesou jméno a tituly staroegyptské princezny. Staroegy pravděpodobně využili přirozenou proláklinu ve skalním podloží k vybudování čtyři metry hl který se téměř ztrácí mezi mastabami hodnostářů postavenými okolo na vyšší úrovni. Severní dvora byly obložené vápencovými bloky, zatímco jižní stěna byla vytesána ve skále. Východn rovněž postavena z vápence a podél ní probíhá od severu k jihu dlouhé schodiště z vápencov Ve dvoře se nacházejí čtyři pilíře, jež původně podpíraly architrávy se stropními bloky. V pilíře nesou na jižní straně nápis uvádějící jméno a tituly majitelky: „Vlastní dcera král ctěná před Velkým bohem, Šeretnebtej.“ Majitelka tohoto dvora je dosud neznámá princezna a vyhodnocení výzkumu naznačuje, že žila ve druhé polovině 5. dynastie, tedy před 4500 lety. že princeznin dvůr se nachází v jižní části abúsírské nekropole mezi hrobkami hodnostářů, členů královské rodiny se v této době nechala pohřbívat o jeden kilometr severněji v blízk komplexů egyptských vládců 5. dynastie, kde před třiceti lety tehdy ještě československý t pyramidové komplexy krále Raneferefa a jeho matky, královny Chentkaus II, či hrobky prince dynastie. Ze dvora vybíhá k východu chodba a v jižní stěně dvora i chodby se nacházejí vstupy do čty vyhloubených přímo ve skále směrem k jihu. Dosud byly prozkoumány tři hrobky, jež patřily hodnostářům. Majitelem jedné byl inspektor dvořanů Duaptah, druhou si vybudoval vrchní sou Velkého domu Šepespuptah a nejvýchodnější hrobka patřila představenému písařů pracovních s První dvě hrobky zřejmě pocházejí z doby vlády Džedkarea Isesiho (25. století př. n. l.), jmenovaná se zdá být o něco starší. Poslední hrobku, jež se nachází mezi Neferovou a Šepes hrobkou, archeologové dosud zkoumají a jméno jejího majitele zatím není známo. Při výzkumu dvora, chodby a skalních hrobek se českému týmu podařilo uskutečnit jedinečné patří výjimečný soubor soch. V chodbě byla mezi vstupy do hrobek umístěna čtyři velká vápe vázanými sochami. Nejzápadnější z nich zobrazuje muže, další muže s malým synem a ve výcho po stranách vstupu do Neferovy hrobky jsou naa zachycující tři postavy, a to ženu uprostře stranách. Jejich identita je předmětem dalšího archeologického a historického zkoumání. Uvnitř Neferovy hrobky čekala na archeology další překvapení. V její západní stěně se na s místě dochovaly krásně zdobené nepravé dveře, jež sloužily duši majitele k přechodu z onoh aby se mohl nasytit z obětin. Nepravé dveře pokrývají nápisy, jež měly Neferovi a jeho žen magicky zajistit dostatek potravy pro jejich posmrtnou existenci, a rovněž vypočítávaly je a hodnosti. Hieroglyfické značky jsou nejen vytesané, ale i malované a původní barvy jsou dochované. Ve vstupní části hrobky český tým objevil tzv. serdab, tedy zazděný výklenek, ve kterém Ne své sochy. Serdab byl objeven neporušený a obsahoval čtyři vápencové polychromované sochy, zachycovaly v několika různých rolích; dvě sochy jej zobrazují jako kráčícího hodnostáře, s papyrovým svitkem na klíně a poslední socha jej ukazuje spolu s manželkou Hathornefereto něžně objímá kolem ramen. Fragmenty dalších soch byly nalezeny ve dvoře a v chodbě. Jde o největší soubor soch hodno podařilo v Abúsíru objevit. Kvalita uměleckého provedení je zcela výjimečná a svědčí o vys majitelů. Vzhledem k tomu, že výzkum bude probíhat ještě přibližně čtyři týdny, již nyní je možné od získané informace zásadním způsobem pozmění naše dosavadní názory na toto významné období dějin.