Názor na zavedení školného není stále jednoznačný ****************************************************************************************** * Názor na zavedení školného není stále jednoznačný ****************************************************************************************** Čtyři odborníci, čtyři různé pohledy na financování vědy a zavedení školného. Zatímco děka a účetnictví VŠE doc. Ing. Petr Dvořák, Ph.D., považuje při množství peněz, které nyní dos školy na provoz, školné za nevyhnutelné, senátorka PaedDr. Alena Gajdůšková je zásadně pro mnoha studentům znemožnilo přístup ke vzdělání. O problematice financí v sektoru školství listopadu na Fakultě sociálních věd UK. Seminář Budoucnost podpory vědy a výzkumu v ČR aneb jaké budou vysokoškoláci platit školné ve spolupráci Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK s poslancem Evropské Vojtěchem Mynářem. Moderování diskuse a prvního příspěvku se chopil „domácí“ PhDr. Petr Te odborný asistent na IES FSV UK, který se na financování vědy a výzkumu (VaV) podíval pohle Podle PhDr. Teplého Česká republika vydává na školství 1,8 % státního rozpočtu, což je asi korun. Na první pohled se to může zdát hodně, ve srovnání se zahraničím už se to ovšem tak na VaV činí výdaje pouhých 0,3 HDP, což nás posouvá na chvost Evropy. Země jako Dánsko, Šv totiž investují několikanásobně více. „Ve vědě a výzkumu je problém, že náklady jsou vidit zatímco na výsledky se musí čekat. Proto zde politici tak rádi škrtají peníze,“ upozornil Zároveň navrhl tři léky, které by mohly pomoci českému vysokému školství. Tím prvním je au vysokých škol, který by ukázal, za co školy skutečně utrácejí. Druhým lékem by mohla být m školné v naturáliích jako v Rakousku. „Umím si představit, že by si studenti školné odprac ve fakultní knihovně,“ upřesnil Petr Teplý. Pomoci by mohla také intenzivnější spolupráce školami jak na domácí, tak mezinárodní půdě. Ing. Dušan Šándor, který působí jako 1. tajemník Stálého zastoupení Slovenské republiky př se zaměřil na možnosti čerpání peněz z evropských fondů. Podle dosavadního vývoje jednání evropský rozpočet pro roky 2014–2020 pro oblast vzdělání 100 miliard eur, přitom na vědu a putovat o něco více peněz než dosud. Aby mohla finance z evropských fondů získat i Praha, jinak podle aktuálně nastavených podmínek nedosahuje, doporučuje Dušan Šándor spojit se s Bratislavě a Varšavě a společně bojovat za udělení výjimky. Zároveň doporučil České republice, aby se v rámci VaV zaměřila jen na pět šest priorit, do a které následně díky své výjimečné kvalitě lépe uspějí v konkurenčním boji o další financ se musí na podporu vědy a výzkumu více soustředit, aby uspěla ve výrobě ve srovnání napřík upozornil také Dušan Šándor. PaedDr. Alena Gajdůšková, místopředsedkyně Senátu PČR, hned v úvodu svého příspěvku vyjádř „že vědu zabíjí dělání neustálých revolucí“. Podle ní by měla být konečně nastavena pravid nějakou dobu platila a o něž by se mohli vědci ve svém směřování opřít. Zároveň se z panel věnovala tématu školného. „Vzdělání by mělo být dostupné pro každého. Po jeho zavedení by stejná situace, jako když dříve někdo nemohl studovat z politických důvodů,“ řekla a zárov názor, že školné vysokým školám stejně příliš nepomůže. Navíc senátorka upozornila na prob států amerických, kde se mladí lidé kvůli neschopnosti splácet půjčky na studium dostávají potíží. Jako poslední vystoupil děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE doc. Ing. Petr Dvořák, Ph.D poměrně kriticky vyjádřil k reformám školství v uplynulých letech: „Všichni chtějí reformo v čem.“ Kritický byl také k velkému množství projektů, které se realizují na vysokých škol pedagogové přivydělali. Podle něj potom logicky šidí výuku a snižují požadavky na studenty projektů pak nejsou nejdůležitější jejich výsledky, ale administrativně správně vynaložené doplnil. V otázce školného oponoval senátorce Gajdůškové: „Když nám nedá stát více peněz, školné zavést. Pro nás to rozhodně není málo.“ V rámci diskuse požádal o prostor Ing. Ladislav Macka, ředitel Českomoravské záruční a roz jenž představil možnost fungování studentských půjček, za něž by u komerčních bank ručil s návrhu se ostře ohradila senátorka Gajdůšková, která prohlásila, že dá stát peníze rovnou nechal zbytečně protékat přes banky.