Vědci chtějí zkoumat, ne psát žádosti o peníze ****************************************************************************************** * Vědci chtějí zkoumat, ne psát žádosti o peníze ****************************************************************************************** V hodnocení i financování české vědy a vysokých škol chybí koncepce, vize a jasná pravidla shrnout příspěvky zástupců akademické obce, kteří reagovali na prezentaci německého systém jež se uskutečnila 7. listopadu na Velvyslanectví Spolkové republiky Německo. Debatě, spoluorganizované Humboldt klubem, předcházela přednáška prof. Franka Ziegeleho z vysokých škol v Güterslohu na téma Financování a hodnocení vysokého školství v Německu. S seznámil posluchače náměstek ministra pro výzkum a vysoké školství Mgr. Tomáš Hruda. Téma hodnocení vědy a její financování rozdělilo názorově účastníky pódiové diskuse, kde d obou hlavních řečníků zasedla předsedkyně Akreditační komise ČR prof. Vladimíra Dvořáková, Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš a zástupci Rady pro výzkum, vývoj a inovace prof. Vladim Karel Oliva. Diskuse o vysokoškolském systému si jsou na celém světě velice podobné, točí se kolem otáz výkonů, identifikace excelence, možností zjistit, kde se vytváří kvalitní věda, komentoval Ziegele. Podle jeho názoru je dobře, že se v Česku opouští velmi parametrizovaný systém ho navrhovaný systém se přibližuje německému systému, který je kombinací měření a hodnocení p review. Kritika současné metodiky „Žádný z pilířů metodiky 2013 nepřináší v podstatě nic nového,“ kritizoval současné změny věd. „Vidím sérii metodik jako sérii slepých uliček. Z mého pohledu se nezměnilo nic a pro hibernaci,“ uvedl profesor Drahoš. „Uvítal bych, kdyby MŠMT urychleně uvedlo v život proje budou vypracovávat lidé ze zahraničí,“ zdůraznil. Podle docenta Olivy by upravená metodika pro následující čtyři roky měla vylepšit tu souča využíváním prvků peer review, přičemž úprava bude ovšem parciální a skutečné hodnocení při 2016 projekt IPn. Pozitivním přínosem práce na metodice 2013 bude podle Olivy nikoli metod rodící se konsenzus, že v mnoha oborech je vlastním základem hodnocení peer review. Neexistující konsenzus Projekt IPn je podle náměstka Hrudy příležitostí, jak některé věci zlepšit, ale pro jeho f dosáhnout elementárního konsenzu, což by mělo být výsledkem. „Nerad bych podepisoval něco, část cílové skupiny považuje za zbytečné a nevhodné. Je to příliš mnoho peněz na to, abych svědomím vynaložili, aniž bychom si byli jistí, že to cílová skupina přijme. Možná existuj rámci Akademie, ale vnímám hlasy odjinud, zejména od děkanů přírodovědeckých fakult, kteří způsobem podílí na celkovém množství výsledků a kteří tento názor nesdílí a považují metod sehrála pozitivní roli,“ uvedl Hruda k projektu, který by měl stát více než 110 milionů ko Granty ERC jako ukazatel excelence „Jedna slušná škola ve Švýcarsku má více grantů než celé Česko dohromady,“ konstatoval nám „Myslím, že má Česko na víc,“ dodal. S počtem získaných grantů ERC a počtem vědců aplikujících o grant není spokojený předseda Drahoš. S excelencí ERC grantů nemá podle něj ovšem metodika 2013 nic společného, to je hr Na základní rozdíl v přístupu při podávání grantů poukázala profesorka Dvořáková, jež post institucích projektové manažery, kteří společně s vědci granty připravují. „V této soutěži úspěšný, pouze pokud jste součástí mezinárodního výzkumu a potřebujete servisní infrastruk její slova profesor Ziegele. „Vědci chtějí zkoumat, a ne psát žádosti. V Německu existují školách servisní agentury, které tuto práci přebírají a poskytují vědcům podporu. Při zavá systému je ovšem nutné vědce přesvědčit, že tito lidé neubírají peníze na výzkum, ale naop přináší,“ vysvětlil. Výzkum a financování Podle náměstka Hrudy obdobně jako problém s metodikou plyne z nedůvěry mezi vysokými škola lidmi, nedůvěra privátního sektoru vůči penězům, které směřují do výzkumu, je způsobena st procentem výzkumu, který není kvalitní a z pohledu veřejného financování ani obhajitelný. vědec a že ho to baví, není dost na to, aby dostal veřejné peníze. Já si své koníčky také Pokud na něco chci veřejné peníze, tak musím dodat něco, co společnost opravdu využije,“ d Profesorka Dvořáková v souvislosti s financováním výzkumu poukázala na finanční prostředky úrovni krajů. „Krajské úřady mají výrazné finanční prostředky na odborné řešení problémů, procento se dostane na regionální univerzity, pro které by to byla možnost rozvíjet apliko „Nejvíce poškozuje naši vědu, že nemáme koncepci, nemáme jistotu nějakého základu a nemáme flexibilitu. Člověku je smutno, když se na to dívá,“ shrnula debatu o hodnocení a financov Česku profesorka Dvořáková.