Praha je diskriminována při čerpání evropských fondů ****************************************************************************************** * Praha je diskriminována při čerpání evropských fondů ****************************************************************************************** Již šestý ročník Dne vědy se v pátek 23. listopadu uskuteční na Vysoké škole ekonomické v pražských vysokých škol zde populárně-naučnou formou představí nejnovější informace ze svě přiblíží je široké veřejnosti. Součástí Dne vědy je i tradiční společná tisková konference pořádajících vysokých škol. Jejími hlavními tématy byly diskriminace regionu Praha při čer dotací a nové programovací období 2014 – 2020. Přestože Hlavní město Praha soustřeďuje velké množství vědeckých institucí a vysokých škol dotací evropských fondů je dlouhodobě tento region uměle znevýhodňován. V budoucnu se souč změní, bohužel ještě více v neprospěch pražských vysokých škol, vědeckých pracovníků, rozv vědy. V rámci tzv. nového programovacího období se zvýší míra spolufinancování příjemců až znamenat další znevýhodnění a finanční zátěž. Pražské vysoké školy se tak dostanou do přím naplňování svého poslání. Celý problém se však nedotýká pouze Prahy, vždyť zde působící vy významem tento region přesahují. Nové programovací období 2014 – 2020 Hlavní město Praha představuje mimořádnou koncentraci vědeckých institucí a vysokých škol. zde významné veřejné vysoké školy a řada výzkumných ústavů (45 % veřejných výzkumných inst zde realizováno (údaje za rok 2011) 52 % domácích veřejných výdajů na výzkum a vývoj a 24 financovaných ze zahraničních veřejných zdrojů (tj. zdrojů EU). V Praze působí polovina vý pracovníků ČR a na pražských vysokých školách studuje 40 % všech studentů v ČR. Tyto chara dokladem velkého potenciálu pražského regionu a základem jeho prosperity a konkurenceschop Oblast výzkumu, vývoje a inovací a terciárního vzdělávání má celostátní dimenzi, působení podpůrný charakter. Praha jako region vychází při stanovení priorit pro programové období strategické vize a dlouhodobých strategických cílů. Jednou ze sedmi priorit Prahy pro podp i (přes jeho celostátní význam) - výzkum, vývoj a inovace. V novém programovacím období 2014 – 2020 by však podle návrhu obecného nařízení k evropský Praze míra spolufinancování ze strany příjemců (evropských projektů) dosáhnout 50 %. Jde o proti současnosti, kdy národní spolufinancování představuje jen 15 %. „Zvýšení míry spoluf strany příjemce bude znamenat další diskriminační krok a finanční zátěž pro pražské veřejn a výzkumné instituce, resp. bude důvodem jen omezeného zájmu těchto pražských výzkumných a institucí o čerpání prostředků z evropských fondů,“ říká prof. Stanislava Hronová, prorekt a výzkum Vysoké školy ekonomické v Praze, a dodává: „Nové programovací období dále zatíží školy a výzkumné instituce i nepřímo, a to prostřednictvím programů udržitelnosti, které b do mimopražských center vzniklých z OP VaVpI. Pražské instituce znevýhodněné dosud tím, že projektech OP VaVpI účastnit, se budou nyní ještě podílet na financování jejich udržitelno vyvolat ztrátu atraktivity Prahy pro zahraniční investory v oblasti špičkových technologií kvalifikované pracovní síly v oblasti výzkumu a vývoje mimo Prahu či do zahraničí. Praha je bohatý region (měřeno vytvořeným HDP), měla by se více podílet na podpoře vysokoš vzdělávání a prostředí v Praze Evropská unie (EU) považuje regionální hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele za klíčový ekonomického blahobytu regionu a podle jeho výše přerozděluje prostředky v rámci své struk Podle tohoto ukazatele je Praha v rámci EU velmi bohatým regionem, srovnatelným např. s Ha rámci ČR má tak výjimečné postavení. Z tohoto důvodu se pražské VŠ nemohou ucházet o opera strukturálních fondů EU: OP VaVpI, OP VK a OP PI, které spravuje MŠMT a MPO a které jsou n mimopražským regionům a mají nastartovat a posílit jejich rozvoj. Pro pražský region mají kompenzací dva operační programy řízené Magistrátem hl. m. Prahy – OP PK a OP PA. Nicméně vyčleněné na OP VaVpI, OP VK a OP PI jsou o řád až dva vyšší (stovky milionů až miliardy e prostředky vyčleněné na OP PK a OP PA (desítky milionů eur). Pražské VŠ by se tak logicky dorovnání uvedeného rozdílu z rozpočtu ČR, podporované Magistrátem hl. m. Prahy, aby výraz nezaostávaly za nepražskými VŠ (především Brno, Olomouc ad.). Region Praha uvedenou difere pražským VŠ nedorovnává. Skutečnost je tedy taková, že zatímco nepražské VŠ v současnosti do posilování svého výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu, budují nová výzkumná c „ošoupané“ pražské VŠ výrazně zaostávají a dostávají se do pozice „chudých příbuzných“. To dnešní zaostávání „vnějšího vzhledu“, se v budoucnu prohloubí důležitějším zaostáváním výz a inovační produkce pražských VŠ a hrozí i přetažení „vědeckých mozků“ do mimopražských re Bohumil Kratochvíl, prorektor pro vědu a výzkum Vysoké školy chemicko-technologické v Praz slovy: „Pokud tedy region Praha nechce své VŠ dostat do hlubší recese, musí se o ně výrazn protože pouze z tradice se žít nedá.“ Pražské vysoké školy připravují absolventy pro celou ČR Vysoké školy na území hlavního města Prahy patří mezi nejvyhledávanější a nejprestižnější vzdělávají velké množství studentů z jiných regionů. Například na Univerzitě Karlově jsou Prahy zastoupeni necelými 32 %. Znamená to tedy, že více jak dvě třetiny studentů UK pochá regionů. Tito vzdělaní absolventi pak často míří zpět do regionů svého původu. Fakt, že pražské vysoké školy vychovávají velké množství odborníků pro celou zemi a tím př vědeckého potenciálu ČR, vynikne nejlépe na příkladu počtu studentů doktorských studijních České republice studuje přes 26 tisíc doktorandů, z tohoto počtu jen Univerzita Karlova vy 30 %. Pražské vysoké školy tak zajišťují vzdělání podstatné části všech studentů doktorský programů v celé ČR. I přes toto úspěšné a důležité postavení jsou pražské vysoké školy ohr nerovností v přístupu k prostředkům z evropských fondů. „U magisterských a zejména doktorských studentů je nezbytnou podmínkou kvalitní a plnohodn budoucí povolání nejen přístup k informacím a spolupráce s předními odborníky v roli školi možnost využívat nové metodické přístupy a moderní technické vybavení,“ říká prof. Petr Vo pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy v Praze. Mnohé obory, a to nejen lékařské přírodovědné, vyučované na pražských vysokých školách tak právem cítí, že nedostatek příst by významným způsobem diskvalifikoval jejich absolventy při přípravě na kvalitní vědeckou Udržitelnost a problémy z toho plynoucí pro Prahu V České republice vzniká v posledních letech řada výzkumných infrastruktur. Jejich financo zajištěno ze strukturálních fondů EU. Po skončení fáze budování těchto pracovišť bude nutn provoz a činnost po dobu pěti let – bez ohledu na jejich výsledky. Jinak by hrozilo riziko investice EU. Předpokládané nároky na financování udržitelnosti těchto projektů výrazně př plánované k tomuto účelu v rámci Národního programu udržitelnosti (NPU). „Je bohužel velmi že potřebné prostředky pro udržitelnost, které překročí rámec NPU, budou přesměrovány z ob vývoje a vysokých škol. Takovýto zásah by mohl již tak napjatou finanční situaci výrazně z celý systém výzkumu, vývoje a VŠ destabilizovat,“ říká doc. Vojtěch Petráček, prorektor pr výzkumnou činnost Českého vysokého učení technického v Praze. To by mělo katastrofální dop i konkurenceschopnost našeho státu. Je proto třeba hledat a najít zdroje dofinancování udr uvedených projektů tak, aby nedošlo na tento úkor ke snížení rozpočtu VŠ a rozpočtu na veř Prahu a její výzkumné organizace a univerzity by případný propad financování působil jako diskriminace v oblasti výzkumu a vývoje vyplývající z primárního problému omezeného přístu strukturálním fondům. Lidské zdroje V oblasti podpory a rozvoje lidských zdrojů se sice Praha může podílet na čerpání prostřed strukturálních fondů prostřednictvím OP PA, OP PK a OP LZZ, ale tyto prostředky jsou jen z veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. „Přitom oblast lidských zdr faktorem trvalého progresu v oblasti vědy a výzkumu nejen na vysokých školách a Praha se n kvalifikovaných odborníků podílí z celorepublikového hlediska významnou měrou,“ říká prof. Sedmíková, prorektorka pro vědu a výzkum České zemědělské univerzity v Praze. Vytvořit kvalitní pedagogický či vědecko-výzkumný tým není otázkou několika málo let a vyb odpovídající technické infrastruktury je podmínkou nutnou, ale ne postačující. Investování velkých dotačních prostředků na vybudování vzdělávacího a především vědecko-výzkumného záz mimopražských regionech s sebou přináší silné tlaky na přesun lidských zdrojů mezi regiony v budoucnu vyčlenění dalších odpovídajících vysokých prostředků. Pro pražské vysoké školy přináší přímé ohrožení v podobě odlivu špičkových odborníků do mimopražských center, zvláš výzkumná centra jsou lokalizovaná do těsného sousedství Prahy. Pražské vysoké školy se při významně podílejí na výchově specialistů pro mimopražské regiony. „V průměru 50 % studentů a v případě České zemědělské univerzity až 70 %, se po skončení studií vrací zpět do svých krajů. Praha je tedy vzdělávacím centrem, jehož význam z hlediska tvorby lidských zdrojů v regionální rámec,“ dodává prof. Markéta Sedmíková, prorektorka pro vědu a výzkum České zem univerzity v Praze. SCIENTIA PRAGENSIS – DEN VĚDY NA PRAŽSKÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH 23. LISTOPADU 2012 Den vědy na pražských vysokých školách je tradičně plný přednášek, během nichž se návštěvn mechanismech rostlin proti stresu, dále získají nové poznatky o budoucnost geneticky modif čichu. Zajímavé jistě budou přednášky o antihmotě, o pohybu jako prostředku kultivace člov Zájemci o ekonomii potěší téma iracionality při finančním rozhodování a přednáška na téma V neposlední řadě návštěvníky čeká poutavé a obrazově bohaté seznámení s projektem výstavb mozaiky Posledního soudu na Zlaté bráně katedrály sv. Víta.