Vít Pospíšil získal za svou práci už druhou cenu ****************************************************************************************** * Vít Pospíšil získal za svou práci už druhou cenu ****************************************************************************************** Bolzanovu cenu za rok 2012 v kategorii lékařské získal Mgr. Vít Pospíšil, Ph.D., za disert s názvem Role onkogenních mikroRNA miR-17-92 and miR-155 v krvetvorbě a leukemii, kterou o lékařské fakultě UK. Za svoji doktorskou práci jste získal fakultní cenu Jana Opletala a nyní získáváte i jedno ocenění na UK Bolzanovu cenu. Který z vašich dosavadních vědeckých úspěchů vám přinesl nej Zabýváme se výzkumem krevních malignit a řada z nich je stále obtížně léčitelná. Radost vá zejména to, pokud se podaří objevit něco nového, nepopsaného. Takže asi nejvíce si cením p (miR-17-92) v časopise EMBO Journal. Samozřejmě mám velkou radost, pokud nám přijmou práci vědeckého časopisu či pokud můžeme přednést výsledky na prestižní mezinárodní konferenci. Bolzanovy, tak Opletalovy – si nesmírně vážím a jsem vděčný za jejich udělení, ale hlavní zůstává sebemenší objev do mozaiky poznání, jak funguje lidské tělo či buňka a potenciální malignit. Výzkum role mikroRNA na vzniku rakoviny je poměrně nový směr. Mohl byste vysvětlit, jaká j mikroRNA? Lidská buňka nese asi 22 000 genů. Z nich každý gen v každé buňce (lidské tělo jich má asi zapnut ve správný čas na správném místě, deregulace jediného genu může mít pro organismus Tento proces se nazývá genová exprese a je velice přesně regulován. Hlavními regulátory js faktory, tzv. transkripční faktory, jež nasedají do regulačních oblastí genů a tím je akti MikroRNA jsou krátké nekódující ribonukleové kyseliny, které naopak negativně regulují gen jsou již přepsány do mediátorových RNA (mRNA), tím že se do mRNA váží a destabilizují je. jsme přispěli mimo jiné k poznání, že transkripční faktory a mikroRNA nepůsobí nezávisle, regulují a společně vytvářejí složité regulační sítě, jež řídí míru aktivity cílových genů buněk, v našem případě diferenciaci krvetvorných kmenových buněk. Narušení tohoto procesu leukemickému zvratu. Využívá se mikroRNA jako prognostický ukazatel průběhu onkogenních onemocnění? Jaké bude j budoucnu? MikroRNA mají jednu výsadní vlastnost mezi dalšími RNA molekulami, jež zprostředkují reali genové informace, a sice že jsou velice stabilní, a to i v mimobuněčných tekutinách. To um neinvazivní stanovení např. v krvi, moči, mozkomíšním moku. Pokud najdeme určitou onkogenn je specifická pro daný nádor nebo onemocnění, můžeme ji použít pro rozpoznání nemoci a sta V současné době jsme se v Ústavu patofyziologie ve spolupráci s Všeobecnou fakultní nemocn Marek Trněný, CSc.) a fakultní nemocnicí na Vinohradech (MUDr. Heidi Močíková, Ph.D.) zamě diagnózy a sledování efektivity léčby pacientů s lymfomy v centrální nervové soustavě, což s velmi špatnou prognózou. Současná diagnóza je založena na cytologickém rozboru mozkomíšn je poměrně málo citlivý. Stanovení mikroRNA umožňuje zachytit toto onemocnění výrazně dřív například návrat onemocnění (relaps) až v tříměsíčním předstihu, než bylo zaznamenáno souč To znamená, že mikroRNA mohou zpřesnit a výrazně urychlit diagnózu a tím i aplikaci léčby stadiu nádorového onemocnění, kdy je toto onemocnění více citlivé na léčbu a šance pacient větší. V současné době nejsou mikroRNA zatím rutinně využívány k diagnostickým a prognosti věříme, že je to otázka blízké budoucnosti.