Školy si určí samy, zda budou mít vědecké, nebo profesní zaměření, říká ministr Fiala

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy profesor Petr Fiala si na Právnické fakultě UK připomněl, jaké to je postavit se za řečnický pult před zaplněnou posluchárnu. Na pozvání Spolku českých právníků Všehrd v pondělí 15. dubna pohovořil se studenty o reformě českého vysokého školství.

Ministr Fiala jako profesor politologie upozornil posluchače, že se pokusí propojit své role politologa a ministra školství, aby všem přesně osvětlil současnou situaci školského rezortu s důrazem na vysoké školství.

V úvodu svého vystoupení představil hlavní problémy, se kterými se podle něj terciární systém vzdělávání v České republice potýká především. Poukázal tak na neúměrně vysoký počet vysokoškoláků a na to, že více než osmdesát procent bakalářů pokračuje v magisterském studiu místo toho, aby jich alespoň část odešla do praxe.

Zároveň podotkl, že Česká republika má příliš vysoký počet doktorandů. „Dlouhodobě tvoří 6,5 procenta ze všech aktivních studentů všech vysokých škol, což je velmi vysoké číslo. Pro srovnání v zemích evropské sedmadvacítky je to okolo tří procent,“ zdůraznil a dodal, že narůstajícímu počtu studentů ve všech stupních studia chybí odpovídající množství akademických pracovníků.

Vedle toho poukázal na rostoucí počet akreditací, přetížení celého akreditačního systému a na finanční nestabilitu vysokých škol.

Posluchačům pak předložil nástin chystané novely vysokoškolského zákona, která má podle něj potíže terciárního systému řešit. Podle Fialy provedení úspěšné reformy vysokoškolského systému dosud bránila vládní nestabilita a také to, jak často se měnili ministři školství.

Akreditacemi vysokých škol by se nově podle novely měla zabývat Národní akreditační agentura, která by podle plánů ministra Fialy měla začít pracovat od roku 2015.

Ministr narazil i na často probírané téma diverzifikace a profilace vysokých škol. „Návrh novely vysokoškolského zákona ustavuje, že klasifikace vysokých škol bude probíhat formou profilací studijních programů, tedy nikoliv administrativním rozhodnutím shora, ale vlastní volbou vysokých škol, kterým směrem se chtějí profilovat,“ vysvětlil šéf rezortu. Právě toto téma vyvolalo mezi posluchači nejvíce zájmu a po přednášce o něm s ministrem velmi živě diskutovali.

Profesor Fiala hovořil dále i o tom, že novela by měla vytvořit podmínky pro to, aby se tuzemské vysoké školy více otevřely zahraničním studentům i vyučujícím. Novelizovaný zákon by měl navíc umožnit školám vzájemně více kooperovat v oblasti vědy, ale třeba i ve využívání zázemí, jako jsou koleje a menzy.

Na závěr se pak profesor Fiala krátce rozhovořil o zavedení kontraktového financování, které má vysokým školám umožnit lépe nakládat s rozpočtem a lépe plánovat, jak s přiklepnutými penězi naloží. Ministr s jeho zavedením počítá od roku 2016.

Vystoupení profesora Fialy na Právnické fakultě UK přilákalo desítky posluchačů. Mezi nimi nebyli jen zástupci Univerzity Karlovy, ale i dalších tuzemských vysokých škol, které téma zásadní proměny stávajícího vysokoškolského zákona zajímá.

Finální podobu novely zákona o vysokých školách nyní ministerstvo dolaďuje společně s reprezentacemi vysokých škol. Podle dřívějších vyjádření Fialova úřadu by zhruba do konce května novela měla doputovat k projednání vládě. Pokud by ji kabinet premiéra Petra Nečase schválil, poslanci by se jí mohli zabývat už letos na podzim.