Otazníky visí nad akreditacemi. Příprava novely zákona jde do finále ****************************************************************************************** * Otazníky visí nad akreditacemi. Příprava novely vysokoškolského zákona jde do finále ****************************************************************************************** Pevné obrysy dostává novela zákona o vysokých školách. Ministerstvo školství společně se z škol v těchto dnech dolaďuje sporné body novely. „Při jednáních pracovní skupiny se stále návrhu zůstávají věci, nad kterými mezi ministerstvem a reprezentací vysokých škol nepanuj ministerstvo tváří naopak,“ upozorňuje předseda Studentské komory Rady vysokých škol (SK R Jašurek v rozhovoru pro internetový časopis iForum. V jaké fázi je nyní jednání o připravované novele zákona? Reprezentace vysokých škol dostala na počátku března první návrh paragrafového znění novel velké nedostatky už z pohledu zpracování paragrafů samotných, především z hlediska pojmosl jednotlivých částí. Proto k tomu reprezentace předložila velké množství připomínek. Ministerstvo by je nyní mělo do novely zapracovat a pak by mělo přijít na řadu vnitřní při Zvláště Rada vysokých škol (RVŠ) požadovala, aby bylo dostatečně dlouhé. Problém je ale v neustále zamýšlí předložit novelu na vládě zhruba do konce května, takže na projednávání h nám však slíbil, že před tím, než to půjde do vnějšího, mezirezortního, připomínkového říz tomu ještě jednou pracovní skupina, aby vše projednala. V čem nyní vidíte největší problémy současného návrhu? Velkým tématem je problematika akreditací. Ministerstvo nakonec už do samotného zákona dod dotýkajících se akreditací, která měla být původně až v podzákonných předpisech. Je z toho chvatem se to dělalo, není to dostatečně promyšlené, paragrafové znění je zpracované nekva jsme si proto vyjasnit i terminologicky, co které věci v návrhu vlastně znamenají. Uvedu příklad. Návrh počítá s tím, že bude zavedena tzv. institucionální akreditace. To zn škola bude zhodnocena z hlediska toho, jak vykonává své základní činnosti, jestli skutečně vysoká škola. Vedle toho si škola může akreditovat ještě tzv. oblasti vzdělávání, v nichž si pak bude mo studijní programy. Návrh novely ale vůbec neříkal, co se stane se studijními programy, kdy o institucionální akreditaci. Návrh se nezabýval ani tím, co se stane, když škola přijde o oblasti vzdělávání. Očekáváme, že ministerstvo tyto vyslovené díry v návrhu nějak dopracuj Při jednáních pracovní skupiny se stále ukazuje, že v návrhu zůstávají věci, nad kterými m a reprezentací vysokých škol nepanuje shoda, byť se ministerstvo tváří naopak. Například? Uvedu téma, proti kterému zrovna SK RVŠ nijak výrazně neprotestuje. Shoda celé pracovní sk ale nepanuje. Týká se to slučování soukromých vysokých škol. Návrh novely zákona hovoří o dojde ke sloučení škol, přecházejí všechny jejich pravomoci na nástupnickou organizaci. Je bude platit dva roky. Po tu dobu se očekává, že školy budou dělat to, co dosud dělaly. To platit. Teprve po dvou letech se pak musí nástupnická organizace reakreditovat. V průběhu ale může škola např. realizovat studijní programy, a to za úplně jiných podmínek. Z návrhu jasné, co se stane s institucionální akreditací apod. Problém je v tom, že náměstek minist představuje to, že Národní akreditační agentura bude schopná kontrolovat úplně všechno, do školy 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Je to příklad toho, že nad obecnostmi v návrhu panuje shoda, ale jakmile dojde na konkrétn ukáže se, že tam zůstává řada rizik... Další otázka, která může ještě trochu víc rezonovat, jsou pravomoci fakult. Dnes mohou fak nakládat se svým majetkem, realizují studijní programy, děkan má kompetence v oblasti pers Návrh ale říká, že to fakulta může dělat, pokud to určí statut vysoké školy. Pokud ne, tak že to dělá vysoká škola. Ztrácí se tím tradiční pojetí univerzity jako konfederace fakult. Je to tedy pokus o větší centralizaci? Může se to stát. Záleží ale samozřejmě na konkrétní vysoké škole a na tom, jak funguje jej senát, jaké je obecně její vnitřní prostředí. Na některých vysokých školách se může rektor fakultní věci přímo, nebo třeba nepřímo, ale udržovat si nad nimi nějaký dohled. Na velkýc může rektor přímo kontrolovat dění na všech fakultách jen velmi těžko. Jedno z témat, které loni přivedlo do ulic k protestům řadu lidí, bylo vložení velkých pra školami do rukou členům správních rad vysokých škol jmenovaných ministerstvem. Jak úřad na výbušným bodem? Ze všech stran došlo ke kompromisu. Správní rada bude mít podle návrhu novely nové pravomo schvalovat rozpočet a statut školy a také smlouvu s ministerstvem, což je podle nás pořád protože tam dochází ke střetu zájmů. Rada bude jmenována ministrem a zároveň bude schvalov vysoká škola s ministerstvem sjednává. Změnou je oproti loňsku to, že akademický senát bude moci rozhodnutí správní rady přehlaso Ministerstvo si ale nakonec stejně prosadí to, co bude chtít. My se tomu můžeme bránit jen pak budou dít nějaké podivnosti, nechť ti, kteří to vymysleli, za to nesou politickou odpo Dalším tématem, nad kterým se hodně diskutovalo, bylo zavedení mimořádných profesur. Jak s novely zákona vypořádal? Je to jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Do novely ministerstvo naházelo všechno doh Ministerstvo počítá jak se zachováním docentského a profesorského jmenovacího řízení, tak mimořádných profesur a pracovních míst docentů a profesorů. Vznikne dvoukolejný systém, ve chvíli nikdo nevyzná. Loni touto dobou byla situace velmi vyhrocená. Proti návrhům, které přicházely z ministers se stavěla reprezentace vysokých škol i samotní studenti. Od té doby se změnil ministr a j dvou nových zákonů se přešlo k novelizaci stávající normy. Jaká je tedy situace teď? Je ny skutečnou shodu? V porovnání s minulým rokem je nynější situace úplně jiná. V prvé řadě je poněkud jiný pří ministerstva, byť ta přehnaná ukvapenost projednávání návrhu není ideální. Řadu témat je t promyslet. Ty největší problémy, které se řešily loni, ale zmizely. V předkládaném materiá která by byla úplně špatná. Novela navíc předpokládá, že vznikne velké množství podzákonní Nevznikne tedy zákon, který bude jen prázdnou slupkou, a ve skutečnosti pak všechno ovládn předpisy? Bude se i nad jejich tvorbou scházet pracovní skupina? Takto vyostřeně se to říct nedá, ale v některých momentech se to může stát. Třeba v případ v návrhu novely zákona jen velmi obecné formulace. Ďábel je přitom schovaný v detailu. Zat tak, že první návrh podzákonných předpisů by měl vznikat v rámci projektu KREDO, který má ministerstvo a do kterého se mají zapojit přímo lidé z vysokých škol. Některé věci ale zat ve formě příslibů... Členy pracovní skupiny, která se schází nad přípravami novely zákona o vysokých školách, j Akreditační komise ČR, České studentské unie, Svazu průmyslu a dopravy a Vysokoškolského o