Ludmila Matiegková - egyptoložka, učitelka, spisovatelka












            ******************************************************************************************

            * Ludmila Matiegková - egyptoložka, učitelka, spisovatelka
            ******************************************************************************************
            Ludmila se narodila jako jediné dítě tehdy soukromého lékaře, později habilitovaného antro

            demografa, Jindřicha Matiegky (1862 – 1941), spolupracovníka a přítele světoznámého antrop
            Hrdličky.
            V letech 1901 - 1908 studovala na legendárním dívčím gymnáziu Minerva v Praze. V zimním se

            se imatrikulovala na Filozofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde navštěvo
            přednášky profesorů Josefa Zubatého a Rudolfa Dvořáka o arabském světě a Blízkém východě. 
            publikovala s podporou profesora Lubora Niederleho články o egyptských vykopávkách v časop

            Za kratších studijních pobytů na mnichovské a berlínské univerzitě se seznámila také s tam
            egyptologie.

            V roce 1914 složila hlavní rigorózum z filozofie a vedlejší ze semitských jazyků a 8. říjn
            promována doktorkou filozofie. Její disertační práce nesla název Názory starých Egypťanů o
            vyšla ve Věstníku České akademie věd a umění v roce 1916.

            Po absolvování se stala středoškolskou profesorkou. Vedle toho spolupracovala s orientální
            a také s profesorem Františkem Lexou (1876 – 1960), který od druhé poloviny 20. let vedl s
            egyptologický seminář na Filozofické fakultě UK, jehož prostřednictvím Matiegková rozvíjel

            starověký Egypt.
            Třikrát navštívila Egypt a Blízký východ: „Konala jsem tam svou první zkoušku na oslu. Zpo
            hodně pevně držela, ale během cesty jsem již jela jakoby nic, jen naň a z něho dolů mi vžd

            Arabové pomáhati. Jeli jsme nejprve na místo, kde kope francouzská archeologická mise, k n
            i jakýsi mladý dr. Černý od nás. Ten šel pak s námi do chrámu v Medinet Abu a do údolí, v 
            královen. Ty jsou ještě zachovalé, barvy na zdech zcela svěží. V poledne jsme byli hosty v

            mise a odpoledne jsme šli k hrobce Tutanchamena (sic! – pozn. H. Havlůjová). To byla zlá c
            hodinu odpoledne v největším horku samým ostrým štěrkem vzhůru, tak asi jako na Petřín a z
            tutéž cestu obráceně zpět. Nejhorší bylo však, že hrobka odpoledne byla zavřena a bude ote

            sobotu dopoledne, tak se kvůli tomu musíme na zpáteční cestě zdržeti v Luxoru.“ (převzato 
            Dopisy L. Matiegkové).
            Kromě toho procestovala - převážně s otcem, který její aktivity podporoval - většinu Evrop

            svých zážitků napsala několik knih, např. V objetí sfingy (1927), Dítě ve starém Egyptě (1
            Po smrti matky v roce 1929 a zároveň těsně před rektorskou inaugurací Jindřicha Matiegky p
            péči o otce a zároveň pokračovala ve vlastních výzkumech a cestách.

            Egyptologii se věnovala i po 2. světové válce, kdy přispívala do Orientálního archivu.
            Zemřela v létě 1960 při pobytu v Mariánských Lázních.
            Podrobně se Ludmile Matiegkové věnuje PhDr. Hana Havlůjová, Ph.D. (PedF UK), autorka knihy

            Orientem (Praha 2005), věnované právě osudu Ludmily Matiegkové.
            Ludmila Matiegková (9. 3. 1889 Lovosice – 26. 8. 1960 Mariánské Lázně).